Přejít na hlavní obsah

Bez kvalitních médií není angažovaných občanů

Alena Macková komentuje, proč je kvalitní informovanost zásadním předpokladem pro občanské aktivity.

Část minulého roku jsem strávila na středních školách, kde jsem zkoumala to, jak jsou mladí politicky aktivní. Silné téma, které mezi studenty rezonovalo, bylo téma informovanosti.

Z pohledu středoškoláků tak dobrý občan je hlavně dobře informovaný občan, protože jen takový dokáže učinit dobré (tedy informované) rozhodnutí. Třeba ve volbách. Dobře informovaný občan si dokáže vytvořit názor a vyjádřit ho. Dobře informovaný občan může ovlivňovat politické dění. A tradiční výzkumy politického jednání dávají studentům jednoduše za pravdu.

Mezi politicky nejangažovanější patří ti, kteří aktivně získávají informace a mají více politických znalostí. Přístup k informacím (a zájem o ně) je tak klíčovým hybatelem politické participace. Není proto divu, že 90. léta minulého století okouzlená nástupem nové technologie byla plna optimismu a tezí o všemocném internetu a přístupu k informacím, který může být jistým lékem na upadající zájem o věci veřejné.

Ovšem ti samí studenti druhým dechem dodávají, že jsou informacemi zahlceni a nedokážou z nich vybírat. Na silné fragmentaci mediálního prostředí, rostoucí nedůvěře v média, na proměně novinářské práce, na poklesu nákladů tištěných médií i bouřlivých debatách o kvalitě informací se přitom podepsal nejen onen všemocný internet, i když v tom všem sehrál zásadní roli.

Dobrou zprávou může být to, že „smrt tradičních médií“, jak se o ní hovoří, nepřišla. Jsme svědky vzniku nových žurnalistických projektů, které se dokázaly přizpůsobit a najít svá publika. Sledujeme, že i k některým starším médiím si čtenáři nacházejí cestu a že někteří jsou ochotni za kvalitní obsahy a práci novinářů opět platit.

Někteří. Musíme mít na paměti to, že v dnešní polarizované společnosti se představa o tom, co je kvalitní obsah a novinářská práce, liší v závislosti na našich postojích a vyhraněnosti. Že pro některé z nás tu jsou média nikoli profesně kvalitní a nekvalitní, ale média „hodná“, média na „naší“ straně, a média „zlá“, s nimiž se neztotožňujeme.

Ve společnosti, kde mezi společenskými skupinami vyrůstají postojové zdi, se ochota platit za obsahy bude velmi lišit podobně jako ochota podporovat neziskové či politické organizace. A musíme mít na paměti i to, že nemalá část populace o zprávy o veřejném dění nestojí a že spíše roste podíl těch, kteří se jim vyhýbají.

Ochota střežit si a podporovat média – a to ne „ta hodná“, ale ta dobrá, kvalitní – tak bezesporu je důležitá. Konzumace zpráv a kvalitní informovanost totiž opravdu jsou zásadním předpokladem pro další občanské aktivity. Jen je dobré mít na paměti, že ona optimismus budící ochota není samo sebou. A že chuť být dobře informovaným občanem to má v polarizované situaci podobně složité, jako ona dobře informující média.

Autorka působí na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií MU