Přejít na hlavní obsah

Chceme dál rozkolísávat pravopisné standardy?

Reforma pravopisného systému z roku 1993 nebyla podle Karla Paly v oblasti psaní cizích slov příliš úspěšná.

Možnost psát v cizích slovech dublety lidé příliš nevyužívají. Foto: MUNI.CZ.

Novináři, kteří píší o českém pravopise v jednotlivých médiích, neoplývají často velkou vzdělaností a zpravidla nevědí, že existuje něco jako pravopisné systémy zachycující v jednotlivých jazycích zobrazení mezi zvuky (hláskami, fonémy) a psanými znaky (písmeny). Ty mají v různých jazycích různou povahu, ale asi stačí uvést dva základní typy: fonetický (např. čeština) a historický (typicky angličtina).

Pravopisné systémy mají dvě hlavní funkce: zaznamenávací (aby se to dobře psalo) a vybavovací (aby se to dobře četlo). Ty dvě funkce jdou evidentně proti sobě, posílíme-li jednu, oslabíme druhou a naopak. Je celkem jasně vidět, že třeba pokus zavést psaní z u kurs/z (podle úpravy z roku 1993) byl pokusem o ještě výraznější fonetizaci českého pravopisu – pokud se pamatuju, jako hlavní důvod se zástupně uváděla tzv. demokratizace.

Karel Pala, vedoucí Centra zpracování přirozeného jazyka FI MU. Foto: David Povolný.

První pokus toho druhu učinili tuším v roce 1954 B. Havránek a M. Dokulil, kteří návrh reformy v tomto smyslu předložili tehdejšímu ministru kultury Václavu Kopeckému. Ten je ovšem celkem nečekaně vyhodil se slovy, že nikdo nebude znesvěcovat pojmy drahé pracujícímu lidu – komunizmus, socializmus a další.

Ovšem demokratizace se objevila znovu v roce 1993, kdy tehdejší pravopisná komise vedená Z. Hlavsou usoudila, že po demokratické revoluci 1989 je třeba demokratizovat (de facto ještě více fonetizovat) i český pravopis. To ovšem vedlo k menší pravopisné válce a ke stavu, který máme dnes.

Podle mého názoru reálná potřeba ještě více fonetizovat český pravopis je přinejmenším sporná, leda bychom chtěli jít cestou např. chorvatštiny, kromě toho úprava kurs/z není konzistentní. Důsledně vzato, měli bychom pak upravit i psaní tvarů jako dub na dup a dubu na dupu. Nemluvě o tom, že navržená úprava psaní s/z v cizích slovech výrazně negativně ovlivnila některé terminologie, nejvíce pak chemickou, ovšem chemici ji naštěstí zpravidla ignorují.

Dublety lidé nepoužívají
Skutečnost, že pravopisná reforma z roku 1993 nebyla u psaní slov cizího původu úspěšná, potvrzují konkrétní čísla z korpusů, velkých textových souborů uložených v počítačích. V Centru zpracování přirozeného jazyka Fakulty informatiky MU je mj. k dispozici korpus současné češtiny Czes čítající 465 102 710 slovních tvarů. Podíváme-li se na poměr v psaní kurs/kurz, zjistíme, že tvarů se s je cca 26 621, zatímco se z je jich 29 907. Tvary psané se z sice poněkud převažují, ale daný poměr se dá pokládat za spíše vyrovnaný. Podíváme-li se dále např. na tvar socialismus, najdeme 8 586 výskytů, zatímco psaní socializmus se v korpusu Czes vyskytuje jen ve 178 případech.

Podobných případů bychom mohli nabídnout více. To potvrzuje, že navržená reforma se neprosadila a jediné, čeho dosáhla, je rozkolísání pravopisné normy. Rozkolísané pravopisné (komunikační) standardy jednoznačně zhoršují plynulost komunikace, o tom není pochyb. Fonetické psaní slov cizího původu nadto přetrhává vazbu češtiny na hlavní evropské jazyky, což ovšem snižuje celkovou úroveň vzdělanosti.

Výrazy jako abysme vs. abychom (aby jste : abyste) se podle mého názoru týkají distinkce mezi spisovným jazykem a obecnou češtinou. Nedostatečně vzdělaní uživatelé jazyka se snaží nejen mluvit, ale i psát „jak jim zobák narost“, aniž si uvědomují, že „demokratizace“ českého pravopisného systému má své meze dané rovnováhou funkce zaznamenávací a vybavovací.

Pravdou je ale zčásti i to, že současná spisovná čeština pochází fakticky ještě od Dobrovského a že v jazyce vývoj probíhá. Nicméně jsem toho názoru, že kvalitní spisovný jazyk potřebujeme, a i kdyby v něm některé výrazy měly punc jisté mírné zastaralosti, jejich znalost je nepochybně příznakem vzdělanosti a kulturnosti (bohužel nyní poněkud upadající).

Autor je vedoucím Centra zpracování přirozeného jazyka Fakulty informatiky Masarykovy univerzity

Hlavní novinky