Přejít na hlavní obsah

Kouření v restauracích: Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého

Právník Petr Kolman glosuje přípravu protikuřáckého zákona.

Pln zdvořilosti si dovoluji reagovat na zajímavý text Rostislava Staňka z katedry ekonomie – Pohled ekonoma: Vyhnat kuřáky z restaurací? Názorovou mozaiku doplním o pohled právníka.

Je to už český evergreen: Opět se projednává protikuřácký zákon. Ministr zdravotnictví slibuje, že po letech bezúspěšných pokusů už tentokrát kuřáky a kuřačky z hospod a café barů opravdu vyžene.

Jako právník vím, že projednávání a příprava zákonů není nijak levná záležitost. Zlí jazykové tvrdí, že letité projednávání protikuřáckých zákonů, nás stálo již více než léčení obětí pasivního kouření.

Nový zákon má ambici zcela zakázat kouření ve všech restauracích, kavárnách a hospodách. Což mnozí kritizují a mluví o omezení svobody podnikání.

Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Toto proslulé motto dnes znají snad i středoškoláci, ale našim kuřákům, praktikujícím svůj zlozvyk na veřejnosti, stále nic neříká. V nadsázce: Vážení kuřáci, to je takový problém nalepit si na sebe před odchodem do restaurace dostatečný počet nikotinových náplastí, abyste pak většinu nekuřáků neobtěžovali velmi nezdravým dýmem?

Pokud se někdo v mediích snaží navrhnout omezení kouření na veřejnosti, tak je hned označen jako nepřítel svobody. Kde je však svoboda nekuřáků?

Podle údajů České koalice proti tabáku (ČKPT) nemoci způsobené kouřením tabákových produktů každý rok zapříčiní jen v Česku více než 18 tisíc úmrtí. Avšak nemusíte být přímo kuřákem, i tak se vám cigarety, respektive jejich kouř, mohou stát osudnými.

V Česku každoročně zmaří pasivní kouření více než patnáct set lidských životů! Tedy kvůli nešvaru jiných definitivně ukončí svou životní pouť na 1500 nevinných nekuřáků.

Pozor, v důsledku pasivního kouření zemře téměř dvojnásobný počet lidí, než kolik jich je obětí automobilových nehod na silnicích. Pasivní kouření, nejen dle lékařů z ČKPT, způsobuje stejné nemoci jako kouření aktivní, tedy především kardiovaskulární, nádorová a chronická plicní onemocnění.

Krátký avšak důrazný pracovně-právní šleh: Divím se pracovníkům v pohostinství (resp. jejich odborovým organizacím), že se rázněji doposud neozvali proti krajně nezdravému pracovnímu prostředí, jemuž jsou denně vystaveni. Na pracovníky v pohostinství, žel, ve svém textu zapomíná i citovaný ekonom R. Staněk. O ochranu pracovníků (tedy číšníků, servírek nebo barmanů) jde v protikuřáckém zákonu především.

Za rozumné pokládám, že dle poslední verze zákona kuřáci a kuřačky nebudou už muset zmizet z restauračních zahrádek, což ministerstvo zdravotnictví dříve plánovalo. Zde riziko pasivního kouření dle mého soudu vážněji nehrozí, takže to by šlo skutečně o nadbytečné omezování svobody podnikání.

Pobavilo mě, že se v české sněmovně například debatovalo o tom, že by malé obce do 500 obyvatel mohly dostat výjimku. Tedy že tam by se v hospodách kouřit mohlo. Také by se v těchto menších obcích mohly přestat trestat menší krádeže a auta by po vesničkách mohla jezdit rychleji. V obcích nad 500 obyvatel by se mohla naopak snížit výše zdravotního pojištění a lidem by tam mohli odcházet dříve do důchodu.

V Evropě je již v platnosti naprostý zákaz kouření v restauracích ve většině států - např. v Irsku, Itálii, Maltě, Litvě, Švédsku, Norsku, Francii. Myslím, že ČR by se měla co nejdříve do této zdravější rodiny také přidat!
Tématem protikuřáckého zákona ale není jen kouření.

Restaurace by ze zákona musely například nabízet alespoň jeden nealkoholický nápoj levnější, než je pivo. To mě přijde jako zbytečné sociální inženýrství. Je vůbec sladká cola zdravější než pivo? Neprosazuje to lobby dentistů?

Myslím, že by stačilo, kdyby se důsledněji dodržoval již dávno platný paragraf o zákazu nalévání podnapilým osobám.

Jelikož jsme v akademickém periodiku, dovolím si na závěr upozornit na smutný fakt, že aktivně kouří i mnoho studentů a studentek Lékařské (!) fakulty naší univerzity, pod svícnem je tma, ale to je již námět na jiný komentář.

Autor je odborným asistentem Katedry správní vědy a správního práva Právnická fakulta MU.

Hlavní novinky