Přejít na hlavní obsah

Jak vyzrát na pasti prvních týdnů na univerzitě

AnotacePrvaci
ISIC člověk dostane na studijním oddělení už v létě, takže se s ním do začátku semestru sžije. Jenže jakmile první semestr na univerzitě opravdu začne, přibývají nové zážitky až moc rychle. Jestli si pořád ještě připadáte ztracení, zkuste si přečíst následující řádky. Když nic jiného, tak minimálně zjistíte, že stejné problémy jako vy měla většina z těch, kdo kdy na Masarykovu univerzitu nastoupili.

Informační systém, pojítko mezi univerzitou a studentem

Kdo chce úspěšně proplout některým oborem na MU, měl by se v první řadě skamarádit s ISem. „Všem bych určitě poradila, aby s ním ze začátku měli trpělivost. Zpočátku přijde snad každému složitý a chvilku trvá, než se s ním člověk sžije,“ myslí si studentka druhého ročníku žurnalistiky a německé filologie Radka Šimková. Další zkušenost přidává posluchač Právnické fakulty Jiří Kolínek: „Na začátku jsem si kvůli tomu číslu, které v mailu nahrazovalo moje jméno, připadal jako vězeň. Ale pak jsem zjistil, že i přes všechnu elektroniku se profesoři i zaměstnanci univerzity snaží zachovávat ke studentům lidský přístup.“

Základ pro pochopení informačního systému je nenechat se vystrašit množstvím odkazů, které se na každého vyhrnou po zadání osobního čísla a hesla. Minimálně začátkem semestru člověk totiž využije jenom odkazy Student, přes který se registrují předměty, Pošta, Rozvrh a Lidé. Pokud se někdo přece jen ztratí, tak většinou všechno zachrání odkaz Nápověda. IS funguje už několik let, a protože ze začátku dělají všichni stejné chyby, tak snad neexistuje otázka, na kterou by Nápověda nedala radu. Na titulní straně ISu je důležité sledovat červeně nebo modře zvýrazněné zprávy, obvykle sdělované vedením univerzity nebo fakulty, protože nástěnky se už ne všude používají a IS je stěžejním místem pro tyto informace.

Image


Bez počítače ani ránu
Opravdu to bez nich nejde. Protože to ale všichni vědí, vychází škola studentům vstříc. Každá z fakult má minimálně jednu počítačovou učebnu a na Komenského náměstí, jen pár kroků od České, funguje nonstop počítačová studovna (CPS). „Dnes je v učebně celkem 128 počítačů ve čtyřech učebnách a 16 notebookových pracovišť,“ přibližuje zaměstnankyně učebny Marcela Valentová. Vstup do ní hlídá turniket, který dovnitř pustí jen studenta s ISIC kartou. I to je další důvod, proč by ji každý měl mít pořád u sebe. V blízkosti počítačů se také vždycky najde kopírka nebo scanner. Tiskne se přes ISIC kartu, na kterou se u obsluhy CPS nebo přes bankomaty v knihovnách dají vložit peníze. Karta se pak jen přiloží ke snímači u přístroje.

Komu se nechce čekat, až mu někdo uvolní počítač, volí variantu vlastního notebooku. Jeho koupě stojí za úvahu. V budovách univerzity se dá pohodlně připojit k internetu přes kabel i bezdrátově pomocí wifi technologie.

Jak neumřít hlady
Po všem tom běhání, zařizování a shánění nedostane hlad jen málokdo. Nejsnadnější a nejlevnější možností, jak ho zahnat, je zastavit se v některé z menz. Ty najdete na Právnické a na Přírodovědecké fakultě, v areálu kolejí u Ekonomicko-správní fakulty a v budově rektorátu na Žerotínově náměstí. Kromě nich mají některé fakulty a koleje ještě menší bufety, kam se jídlo z menz dováží. Kompletní seznam všech míst, kde dostanete najíst, najdete na adrese www.skm.muni.cz. V menzách a bufetech se dá platit buď hotově nebo penězi, které si student vloží na svůj osobní účet přes ISIC kartu. V hlavní menze na rektorátu vám je tam vloží pokladní, od které dostanete na požádání lístek s údaji pro přihlašování do internetového systému objednávání obědů. Zamluvit si jídlo dopředu se vyplatí. Když se menza v jedenáct hodin otevře, dá se vybírat asi ze sedmi druhů jídel, ale ty rychle mizí. Kdo přijde v jednu, tak jí, co zbude, nebo si musí počkat na smažené „rychlovky“. Od začátku semestru má Masarykova univerzita také vlastní malou pizzerii. „Studenti ji najdou na kolejích na ulici Kounicova, denní nabídka zahrnuje 15 druhů pizzy,“ informuje vedoucí stravovacího provozu Jiří Nohál. Koho nezaujme ani tato možnost, ten může ještě otestovat některé z nekonečného seznamu meníček brněnských restaurací.

Bydlení: S placením kolejí nebo privátu pomůže stipendium
Většina prváků, kteří to mají domů daleko a zůstávají proto v Brně celý týden, zpravidla v prvním ročníku dostane ubytování na koleji. Kdo patří k menšině a štěstí v kolejní loterii neměl, volí bydlení v soukromí, na privátu. Brno je známé jako studentské město, a tak nikdo ubytování dlouho nehledá. Pokud se vám ale nedaří sehnat střechu nad hlavou, vyplatí se opět podívat do ISu. Pod sekci Vývěska totiž patří také odkaz Inzerce/Bydlení a koleje, kde se dá nabízet, poptávat i vyměňovat jakékoliv nocležiště. „Já jsem letos našel privát, ze kterého to mám do školy pěšky tři minuty,“ pochvaluje si nové bydlení student informatiky Adam Urbánek.

Výdaj za ubytování bývá zpravidla největší položka ve studentském rozpočtu. S jeho zahojením pomáhá ubytovací stipendium. To se studentům Masarykovy univerzity, kteří jsou na své první vysoké škole, vyplácí dvakrát ročně. Je ale potřeba si svoje peníze pohlídat a o stipendium zažádat. Až přijde čas říct si o peníze, dorazí všem informační mail. Kdo si chce ten důležitý den zaškrtnout už teď, tak může. V podzimním semestru se o stipendium bude v ISu v sekci Stipendia – Ubytovací stipendium žádat od 1. listopadu.

Bez literatury se neobejdete
Každá z fakult univerzity má svoji knihovnu a v každé se dají najít knížky, jejichž prostudování učitelé po studentech žádají. Často sice vkládají studijní materiály do ISu, ale zdaleka ne všechny. Fakultní knihovny fungují trochu jinak než podobná menší zařízení, a proto se vyplatí zúčastnit se některé z přednášek, které knihovny zkraje semestru i v jeho průběhu pořádají. Pomůžou především s orientací v jejich elektronickém katalogu. „Jde jednak o přednášky teoretické, kde studentům řekneme základní informace o registraci, knihovním katalogu MU nebo elektronických informačních zdrojích, a pak praktické, kdy je provedeme přímo po knihovně,“ uvedla vedoucí Ústřední knihovny Fakulty sociálních studií Irena Šléglová.

Pokud má někdo knihu, kterou potřebujete, půjčenou, dá se zamluvit. Když ale vidíte, že takový nápad mělo před vámi už pět lidí, je lepší jít jinam. Studenti MU nejsou vázaní jenom na knihovnu své fakulty, ale můžou do kterékoliv. Jen je třeba si u knihovnice aktivovat účet. Tato varianta se hodí zvlášť ve chvíli, kdy před vámi na jednu knížku čeká víc lidí. V knihovně jiné fakulty o ni totiž vůbec nikdo nemusí mít zájem, a tak je třeba jen překonat vlastní lenost a dojet si pro ni třeba na druhý konec města.

Pokud vám nevyjde ani tato varianta, je tu ještě možnost vydat se do mimouniverzitních knihoven. Mezi studenty stojí na pomyslném žebříčku oblíbenosti nejvýš Moravská zemská knihovna na Kounicově 65. Jedná se o vědeckou knihovnu, která má ze zákona povinnost uchovávat úplnou domácí produkci knih, časopisů a dalších tiskových dokumentů. Služby knihovny si sice i studenti platí (ročně vyjdou každého na stokorunu), ale investice to rozhodně není špatná. Hodně ji ocení třeba posluchači jazykových oborů. Můžou si totiž půjčit nejen knížky v češtině, ale i v cizojazyčných originálech. Zahraniční literatura dostala dokonce speciální studovnu. Anglickou, německou a rakouskou knihovnu najdete spolu s hudební knihovnou na adrese Solniční 12. 


Kudy do Moravské zemské knihovny:
Z České tramvají č. 12, 13 zastávka Nerudova nebo Klusáčkova
Z České trolejbusem č. 29, 34, 36 zastávka Klusáčkova
Otevírací doba půjčovny:
Po – Pá 9.00 – 19.00

Anglická, rakouská, německá knihovna na Solniční 12:
Po, Čt: 10.00 – 17.30
Út, St: 10.00 – 16.00
Pá: 10.00 – 13.00

Hlavní novinky