Přejít na hlavní obsah
Generace studentů z konce 80. let stála v čele brněnské sametové revoluce.

Masarykova univerzita jsou studenti. Jak ji 100 let formovali?

Pokud právě začínáte studovat na MUNI, přečtěte si, na čem všem se podílely předchozí generace studentů a co všechno pomáhali formovat.

V reklamách to slyšíte často: Jste výjimeční, snaží se vám kdekdo sdělit a přitom vám prodat svůj nejnovější produkt. Pro univerzitu jste ale jako letošní prváci výjimeční opravdu! Jste totiž 101. ročník nováčků, které za svoji existenci má.

Demonstranti

To, že se Masarykova univerzita jmenuje po prvním československém prezidentovi, není náhoda. Je to zkrátka odraz toho, jak moc se o ni jeden z nejslavnějších mužů české historie zasloužil. Zřízení univerzity předcházely desítky let jednání, které nabraly na intenzitě na konci 19. století. Na území pozdějšího Československa tehdy měla výsadní postavení pražská Univerzita Karlova. Masaryk ovšem tvrdil, že jestli se máme rozvíjet, musí škola dostat konkurenci.

Demonstrace za druhou českou univerzitu si svého času vyžádaly i lidskou oběť.

Všechno směřovalo k tomu, že se nová univerzita založí v Brně, ale tady to mělo jeden výrazný háček – zdejší Němce, kteří tvořili vlivnou část města a těžce nesli, že by měli Češi dostat vlastní univerzitu. Pnutí mezi oběma stranami vrcholilo hlavně na přelomu 19. a 20. století. Konkrétně v roce 1905 došlo na velké demonstrace, které si vyžádaly i lidskou oběť. Při potyčkách zemřel truhlářský dělník František Pavlík, při jehož pohřbu šlo městem na šedesát tisíc lidí – spousta z nich byla z řad mladých, kteří si ještě jezdili plnit sen o vzdělání do Prahy nebo na německé školy v Brně a ve Vídni.

Budovatelé 1.0

Ono se řekne, budiž univerzita, jenže tyhle věci se nedějí jen tak a univerzity už se vůbec nedějí jen tak. Ta Masarykova vznikla oficiálně 28. ledna 1919, kdy Národní shromáždění schválilo speciální zákon o jejím zřízení. Byl to jeden z prvních zákonů, který tehdy nedávno vzniklá republika vyprodukovala.

Chcete vědět víc?

Univerzita byla původně zřízena se čtyřmi fakultami – filozofickou, lékařskou, právnickou a přírodovědeckou – a velkými plány, které se ale uskutečňovaly jen složitě. Nejdřív bylo potřeba zajistit prostory, kde se bude učit, a také samotné pedagogy.

To první naráželo na to, že rozumně velkých budov bylo ve městě málo. Proto chodili studenti filozofické fakulty na přednášky do budovy bývalého sirotčince a budoucí přírodovědci do budovy bývalého chudobince. Mimochodem oba areály se využívají dodnes, jen jsme je za tu dobu už několikrát zrekonstruovali.

První přednášky začaly na podzim roku 1919 na právech a medicíně, kde učili hlavně pedagogové, kteří přišli z Prahy, nebo to byli zástupci různých vědeckých institucí z Moravy. V začátcích jich bylo jen pár, takže dalšími učiteli se často stávali lidé z první generace studentů. A mimochodem už tehdy se mluvilo o vzniku univerzitního městečka nebo kampusu. Nakonec z něj ale kvůli hospodářské krizi a válce vyrostla jen budova právnické fakulty.

Odbojáři a ti, co zůstali doma

Krize a druhá světová válka ostatně zabrzdila a výrazně ovlivnila vývoj celé univerzity. 17. listopadu 1939 nacisté uzavřeli vysoké školy, přičemž jako záminku použili podzimní studentské demonstrace proti okupaci. Uzavření bylo původně plánováno na tři roky, nakonec ale platilo po celou dobu války.

Právnickou fakultu obsadilo po dobu druhé světové války gestapo.

Ti šťastnější z 3 063 tehdejších studentů Masarykovy univerzity přišli „jen“ o možnost studovat. Řada z nich byla ale popravena kvůli svému původu nebo účasti v odboji. Jeho výraznými tvářemi byli univerzitní učitelé, často zároveň členové tělovýchovné jednoty Sokol, a právě studenti. Mezi odbojáře se jich řadilo několik stovek.

Nešťastnou roli v brněnském válečném příběhu sehrála budova právnické fakulty. Za války sloužila jako ústředí gestapa. Řada lidí ale projevila obrovskou odvahu, i když se neřadili do odboje. Zaměstnanci univerzity před nacisty zachránili univerzitní insignie a obraz Prométhea, který dodnes visí v univerzitní aule na právnické fakultě a promuje se pod ním.

Normální a normalizovaní

Konec války neznamenal konec problémů. Spíš jejich pokračování v jiné formě. Nástup komunistického režimu nebo pozdější normalizace v 70. letech vždycky znamenaly, že někdo studovat nemohl. Po roce 48, kdy bylo velkým společenským úkolem rozejít se s buržoazní minulostí vysokých škol, se například počet studentů zásadně snížil.

Tryzna za Jana Palacha byla na dlouhou dobu jedním z posledních známek odporu proti totalitě. Pak následovala normalizace.

V důsledku politických okolností byla v letech 1950 až 1969 zrušena právnická fakulta, po válce vzniklá pedagogická fakulta byla od univerzity na čas oddělena a celá škola se musela přejmenovat. Od roku 1960 do roku 1991 se jmenovala Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Další kolo čistek následovalo postupně po sovětské invazi v srpnu 1968. Poslední pokusem o vzdor byla tryzna za Jana Palach a následující demonstrace. Kdo chtěl studovat, u toho se bedlivě sledoval třídní původ nebo politická angažovanost rodičů.

Období komunistické vlády ale přineslo i řadu důležitých objevů a pokroků. Na konci 50. let začali archeologové zkoumat velkomoravské hradiště Pohansko u Břeclavi, na němž pracují dodnes. Později byli univerzitní lékaři u první transplantace jater v Československu nebo u narození prvního dítěte ze zkumavky ve východním bloku. Vědci z MUNI také pracovali na jedněch z prvních počítačů v zemi.

Budovatelé 2.0

Sametová revoluce v listopadu 1989 odstartovala nový rozvoj Masarykovy univerzity a velký podíl na tom měli znovu vysokoškoláci – brněnským centrem stávek a místem organizace demonstrací byla hlavně filozofická fakulta a její studenti, kteří se pak spolu s učiteli podíleli na restartu školy. Od roku 1990 vznikly postupně další čtyři fakulty – ekonomicko-správní, informatiky, sociálních studií a sportovních studií.

Nový jednotný vizuální styl MUNI, se kterým Masarykova univerzita vstoupila do druhého století existence.

Kromě toho se postupem času začal budovat elektronický informační systém, který byl v začátcích hotovým futuristickým dílem. Univerzitní vědci začali jezdit na výzkumnou stanici na Antarktidu a konečně vznikl i ten univerzitní kampus, i když v Bohunicích, a ne jak bylo původně v plánu v centru města kolem ulice Veveří.

Hlavní novinky