Přejít na hlavní obsah

Kde domov můj. Ples studentů MUNI v barvách trikolory se blíží

Večer plný hudby, tance, tradic a zvyků. V pátek 6. prosince se v sálech Zoner Bobyhall uskuteční Ples studentů Masarykovy univerzity. Akci pořádá studentský spolek MUNIE.

Anna Janalíková, hlavní organizátorka plesu.

Do kouzelné atmosféry ve znamení českého a slovenského folkloru chce návštěvníky plesu přenést organizační tým, který vede studentka pedagogické fakulty Anna Janalíková. „Do začátku plesu zbývá pár posledních dní a my věříme, že všechno dopadne tak, jak má. Dělám se svým týmem to nejlepší, co umím, a věřím, že se všichni budou výborně bavit,“ říká Anna Janalíková v rozhovoru pro Magazín M. 

Proč jste pro ples zvolili téma Kde domov můj? 
Všichni jsme nějakým způsobem vyrůstali obklopeni tradicemi. Již delší dobu jsme přemýšleli nad tím, že chceme na plese cimbálovku, kroje a balík sena na parketu. Takže jsme se rozhodli uchopit něco, co všichni dobře známe z našich domovů, vesnic, měst a krajů, a vzniklo téma českých a slovenských tradic.   

Můžeme se těšit na balík sena? 
Ten nakonec z bezpečnostních důvodů bohužel nebude. Ale děvčata z našeho organizačního týmu sledují Marketplace a shromažďují historické domácí potřeby, které chceme ukázat v hlavním sále. 

Na jaký program se můžeme těšit a jaký bude hudební doprovod? 
Na našich sociálních sítích postupně odhalujeme podrobnosti. Můžete se těšit na různá taneční vystoupení, cimbálovku a v hlavním sále kapelu Frontman. Pěvecký sbor budeme mít také, snažíme se zahrnout typickou hudbu pro naši zemi, najde se ale i prostor pro zahraniční písničky. A potom bude samozřejmě i afterparty. 

Co bych si měla obléknout, pokud zrovna nevlastním kroj? 
U dam máme jediné omezení. Pokud nebude jejich sukně krojová, musí být dlouhá pod kolena. Takže, může to být klidně i overal, ale ta délka je důležitá. A u pánů prosíme, ať to je oblek. Už nám přišly dotazy, jestli je v pohodě přijít v riflích a košili. To určitě nebereme a návštěvníkům by se mohlo stát, že je pošleme domů se převléknout. 

Takže je v pořádku nějaká tradiční moravská košile s elegantními kalhotami? 
To bych řekla, že ano. Když na ní bude vidět nějaký tradiční vzorek. Na obyčejné proužkované košile nás ale nikdo nepřemluví. 

Co najdou návštěvníci ve třech různých sálech, které svou výzdobou budou reprezentovat Moravu, Čechy a Slovensko?  
Ten hlavní, největší, bude reprezentovat Moravu. Celá výzdoba bude laděna do modro-bíla s prvky s odkazem na hodové slavnosti a kraj vína. Další sál bude věnovaný Čechám. Ty budou červeno-bílé a uděláme je spíš moderní a popkulturní, protože v Čechách je přece jen znát jakási dominance Prahy – takže to bude takový rádoby pražský klub, vyzdobený disko koulemi. A Slovensko jsme nechali takové rustikální, s Tatrami, ať tam máme nějakou přírodu. Bude tam hrát fujarista a do sálu zakomponujeme kožešiny a ovečky. A aby se nezapomnělo na Slezsko, protože i já jsem ze Slezska, na něj odkážeme na chodbách.  

Co je tento rok nového v programu?
Minulý rok bylo téma Velký Gatsby, takže všude bylo skoro totéž – jazz, swing, gramodesky a peříčka. Díky tomu, jak letos máme přesně rozdělené historické kraje, to bude různorodější. V každé místnosti bude navíc zeď slávy a na ní uvedených deset lidí, kteří jsou pro daný kraj důležití, nebo mu přinesli nějaké hodnoty.    

Jaké se bude prodávat občerstvení? 
S centrem jsme domluveni, že k dispozici budou řízky, halušky a na každém stole bude pár moravských svatebních koláčků. Přemýšleli jsme i nad hospodskými jídly jako je utopenec, ale zase nechceme, aby nám potom "provoněly" celý sál. Chlebíčky budou samozřejmě taky. 

Spolek MUNIE ples organizuje už jedenáctým rokem. Jaké to vlastně je, organizovat tak velkou akci? 
Mě to hrozně baví. Já jsem na univerzitu nastoupila v prváku s tím, že jednou bych si chtěla zkusit zorganizovat další ples – organizovala jsem totiž náš maturák. Samozřejmě to tehdy nebylo tak velké, ale moc mě to bavilo. Samozřejmě mě stresuje, že musím rozhodovat o mnoha věcech, ale věřím, že to všechno dobře dopadne. Děláme s naším týmem to nejlepší, co umíme.   

Co je na tom to nejzábavnější? 
Asi vidina toho, že se lidi budou bavit. A taky mě moc baví to, jak postupně skládáme ples dílek k dílku. Od domlouvání pronájmu, přes vymýšlení programu a výzdoby a postupně se dostáváme do cíle. Těším se, až budu stát na parketu, všichni budou hezky oblečení a já si budu moci říct, že jsme to zvládli. 

Kolik lidí se zapojuje do příprav? 
V nejužším organizačním týmu je nás deset. Máme koordinátory na oblasti, které se musí zařizovat: například marketing, logistiku, program nebo fundraising. Postupně ale tým rozšiřujeme, třeba kvůli sociálním sítím. A v den akce se zapojí celý spolek, asi 60 lidí, se kterým v sedm hodin ráno přijdeme do centra a odejdeme druhý den v pět hodin ráno. A během těch 26ti hodin to všechno musíme nachystat a zároveň sklidit. Každý má určenou nějakou svoji činnost, takže je to zároveň takový teambuilding.   

Kolik času věnujete všichni z užšího týmu organizování plesu? 
V dubnu jsme měli první poradu, po které jsme si každý určili, s čím začít. A od té doby čas, který tomu věnujeme, narůstá. Teď věnuji řešení plesu každý den třeba tři hodiny. Jeden den jsme například motali výherní a nevýherní losy na tombolu, přes naše ruce prošlo tři tisíce papírků a dělali jsme to pět hodin. 

Co vás momentálně na organizování nejvíc stresuje? 
Marketing, kvůli prodeji lístků. Chceme samozřejmě ples vyprodat. Snažíme se propagaci dělat, jak nejlépe umíme. Od výlepu plakátů na fakultách a zajištění informace o plesu v newsletterech přes propagaci na sociálních sítích nebo tvorbu Reels na Instagramu. 

Jaké jsou kromě marketingu největší výzvy v organizování tak velkého plesu? 
Shánění sponzorů. Nemáme skoro žádné stálé sponzory, a přitom je kvůli tombole potřebujeme. Domlouvání spoluprací je hodně náročné.  

Kolik už se prodalo vstupenek? 
Na sezení máme prodaných víc než polovinu vstupenek, v největším sále zbývá prodat deset lístků. V těch ostatních sálech to jde pomaleji, ale vidíme, že najednou třeba zmizí celý stůl, protože si sedne nějaká skupinka spolu. A co se týče stání, kde máme vyšší kapacitu, tam jsme taky zatím v polovině. 

Jaké jsou letos na ples náklady? 
Co se týče pronájmu, pohybujeme se ve stotisících, u programu jsou to desítky tisíc. Letos dáváme víc peněz do reklamy na sociálních sítích. Levná akce to určitě nebude, rozpočet máme na necelý milion a půl.    

A na závěr – jaká máte z plesu očekávání? 
Že se lidi budou bavit a nic se nepokazí. Jeden rok nám vypadl na dvacet minut proud a celý sál společně zpíval. To bylo kouzelné, ale doufám, že se to nestane znovu. A taky doufám, že ať už jsme pyšní Češi nebo Slováci, nebo patříme k jiným národům, rádi si připomeneme tradice.  

Nejnovější informace o Plesu studentů Masarykovy univerzity můžete sledovat na stránkách plesu, kde si také můžete koupit vstupenky. 

Autorka rozhovoru je studentkou FSS a členkou studentské redakce Magazínu M.  

Hlavní novinky