Přejít na hlavní obsah

Jakou roli má univerzita v 21. století?

AnotaceDebataNeuplyne ani den, kdy by se o univerzitách nepsalo či nereferovalo v celostátních denících a televizích. Kauza plzeňské právnické fakulty, školné, zápisné, uplatnění studentů, fungování vysokých škol. To jsou témata zmiňovaná nejčastěji. V listopadu se řešila také v aule fakulty sociálních studií. Na debatě Co je to univerzita, prvním dílu plánovaného diskusního cyklu Role univerzity v 21. století.

„Jaká je role univerzity v dnešní společnosti, jaká byla dřív, jak by se mohla vyvinout a jak bychom chtěli my, aby se vyvinula. Takové otázky bychom chtěli probírat,“ uvedl jeden z organizátorů akce, Petr Soukeník, který jinak zastupuje Masarykovu univerzitu ve Studentské komoře Rady vysokých škol.

Listopadová diskuse posloužila organizátorům jako zkouška. Toho, jak bude reagovat publikum i jaká témata jej zajímají nejvíce, a na co by se tedy cyklus měl do budoucna soustředit především. „Jde nám o to, aby publikum nebylo pasivní. Rádi bychom návštěvníky aktivizovali a díky tomu debatu otevřeli i širší veřejnosti,“ podotkla Daniela Střihavková, další z pořadatelů.

 Jedním z cílů debaty bylo zapojit do ní studenty. Na pilotním večeru se to povedlo. Foto: David Povolný.
Jedním z cílů debaty bylo zapojit do ní studenty. Na pilotním večeru se to povedlo. Foto: David Povolný.

Ta teď spolu s kolegy vyhodnocuje pilotní diskusi a řeší, jak cyklus koncipovat v jarním semestru, kdy by se měl rozjet naplno, a koho na něj pozvat. „Naším cílem je přilákat i zajímavé hosty, kteří vzbudí pozornost,“ dodala Střihavková.

Že je témat k diskusi spousta, to ukázal už listopadový večer, kam dorazil mimo jiné historik Martin Wihoda z filozofické fakulty nebo vedoucí katedry sociální politiky a sociální práce z fakulty sociálních studií Libor Musil. Prvně jmenovaný kritizoval neustálé změny v systému fungování vysokých škol a připomenul původní význam slova reforma, kterým je návrat k přirozenému stavu věcí. „Zatím jsme jimi dosáhli jen úpadku vzdělanosti, což dovedli k absolutní dokonalosti na právnické fakultě v Plzni,“ poznamenal Wihoda. Vytkl současným studentům neschopnost interpretace a porozumění textu a ohradil se proti oblíbenému rčení, že není důležité něco vědět, ale vědět, kde danou informaci najít. „Zkuste s takovými hledači vést debatu. To není možné,“ upozornil.

Mluvilo se rovněž o velkém počtu studentů, kteří dnes vysoké školy navštěvují, a někteří jen proto, že neví, co by dělali jiného. Výsledkem jsou pak přeplněné posluchárny a někdy téměř nulová zpětná vazba od pedagogů, kteří nemohou nápor třeba 150 studentů v předmětu zvládat. „Hranice je při počtu, kdy dokáže pedagog studentovi dát zpětnou vazbu na písemný výkon, takže někde mezi 60 až 90 posluchači,“ vytyčil kritický bod Libor Musil.

Hlavní novinky