Přejít na hlavní obsah

Seriál Dobrovolníci na MU: Dobrovolník musí čelit mnoha prohrám

Vendula Povolná (24) studuje pátým rokem právo a právní vědu. Při studiu pracuje jako dobrovolnice v Ekologickém právním servisu (EPS).

Co se skrývá pod názvem Ekologický právní servis?

EPS je nevládní, nezisková organizace, zabývající se ochranou životního prostředí a právem. Právníci v EPS se snaží využívat právo k ochraně a prosazení veřejných zájmů (jedním z nich je ochrana životního prostředí). Jejich cílem je omezit nesprávné postupy a nezákonná rozhodování orgánů veřejné správy, pomoci veřejnosti v přístupu k informacím, rozhodování o veřejných záležitostech a k soudům. Současně chce ovlivňovat připravovanou legislativu a právní vědomí veřejnosti.

Čím se v EPS zabýváš ty?
Náplň mé práce spočívá v zjištění a popisu stávající právní úpravy vztahujících se k určitému problému, se kterým se lidé na EPS obracejí. I když se snažím specializovat na určitou oblast ochrany životního prostředí, například na ochranu ovzduší, dostávám se i k mnoha jiným zajímavým otázkám, jako jsou například odpady nebo obtěžování hlukem. Kromě toho se také zabývám judikaturou vztahující se k životnímu prostředí a zpracováváním podrobnějších právních rozborů některých specializovaných otázek ochrany životního prostředí.

Image
Studentka Právnické fakulty MU Vendula Povolná poskytuje v rámci své práce pro Ekologický právní servis poradenství především v kauŹzách, které se týkají životního prostředí. Foto: Ondřej Ženka.
Proč sis vybrala právě tuto organizaci?
Já jsem vždycky měla ráda les a zvířata, přírodu a nechtěla jsem jen netečně přihlížet, jak dochází k jejímu protiprávnímu ničení, chtěla jsem se osobně podílet na ochraně životního prostředí. Nemyslím však, že jsem v době, kdy jsem se dostala k EPS, nějak cíleně směřovala k dobrovolnické činnosti.

Je něco, co se ti na tvé práci nelíbí?
Možná by se zdálo, že mi na EPS nevadí nic. A to je pravda, pokud budeme hovořit o lidech tvořících EPS, o ekologických aktivitách organizace, o prospěšnosti takovéto činnosti. Vadí mi přístup některých klientů poradny. Vypracujete podrobný návod jak postupovat, zajistíte rozbor právní úpravy, popřípadě najdete vzory podání, strávíte nad prací nějaký čas, někdy i více hodin, pokud je případ složitější. Výsledek zašlete klientovi a pak už záleží jen na něm, jak materiál využije. Ve valné většině případů je vše v pořádku, mrzí mě však, když se později dozvím, že se dotyčný domníval, že sám věci rozumí lépe, a odvolání nebo vyjádření podá opožděně, změní je a tak podobně. Pak si někdy říkám, že jsem mohla práci věnovat jinému člověku, i když každý takový případ mi přece jen dá spoustu nových informací či mě donutí oprášit staré vědomosti, které mohu použít později. Někdy schází i zpětná vazba. Ale to vlastně není negativum EPS jako takového. Myslím, že dnes jsem s tím už do určité míry smířená.

Jaká je obecně úloha dobrovolníků v EPS?
Jako dobrovolník si musíte přinést především nadšení, očekávání, elán a chuť do práce. Dobrovolníci v EPS působí především v rámci poradny, která bezplatně poskytuje základní právní pomoc jednotlivcům, sdružením a obcím v situacích, kdy je dotčeno či ohroženo životní prostředí, zdraví a podobně. Na EPS se obracejí lidé, kteří si nevědí rady například s obtěžujícím zápachem z blízké továrny, nevědí jak se účastnit různých řízení, bránit se proti nezákonným postupům správních úřadů – zkrátka jak hájit své právo na příznivé životní prostředí. Úkolem dobrovolníků je poskytnout určitý návod, jak postupovat, jaké kroky učinit, na které úřady se obrátit. Snažíme se postihnout ve srozumitelné formě obsah právních předpisů a poradit.

A co dalšího jsem v EPS pochopila? Že prohraná bitva opravdu není prohraná válka. Musím totiž přiznat, že dobrovolník musí čelit mnoha prohrám. Ale pak mám o to větší radost, když se i díky mé pomoci podaří ochránit část přírody.