Přejít na hlavní obsah

Lidem se vrátila kontrola nad jejich identitou

Podle eurokomisařky Věry Jourové bylo potřeba upravit ochranu osobních údajů na evropské úrovni a přijmout GDPR.

„Doufám, že i v Česku se brzo zbavíme různých paranoidních nápadů, které GDPR opravdu nedokázalo předvídat,“ říká eurokomisařka Jourová.

Bouřlivý rozvoj digitálních technologií, které nehledí na hranice států, vedl podle evropské komisařky Věry Jourové k tomu, že bylo potřeba upravit ochranu osobních údajů na evropské úrovni a přijmout obecné nařízení známé pod zkratkou GDPR.

„Bylo potřeba udělat nový právní předpis, který by podchytil nebezpečí stále rostoucího objemu osobních dat lidí, která se různě zpeněžují a prodávají, a člověk má stále méně pod kontrolou, co se děje s jeho vlastní identitou. V rámci Evropské unie jsme tedy chtěli nastavit systém tak, aby se lidem vrátila zpátky kontrola nad jejich daty,“ přiblížila hlavní cíle GDPR Jourová, která má v Evropské komisi na starosti spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví.

Ochrana soukromí je v evropských zemích brána jako základní lidské právo a je zakotvena v ústavních zákonech jednotlivých zemí EU. GDPR je podle Jourové evoluční odpověď na revoluční vývoj digitální oblasti a někdy až hysterické reakce v České republice připisuje tomu, že se u nás na ochranu osobních dat příliš nedbalo a zřejmě by se našly i rezervy v dodržování předchozích norem. Někteří podle ní také nařízením strašili proto, aby vytahali z firem i dalších subjektů peníze.

Přestože GDPR míří především na velké společnosti, které analyzují velká množství informací s cílem na nich vydělávat, dotklo se i veřejného sektoru, který s osobními daty lidí pracuje na základě zákonných požadavků.

„Ale i zákon by měl omezovat sběr soukromých údajů a stát by neměl být v tomto směru všemocný, ale naopak transparentní. Příkladem může být Estonsko, které požaduje od občanů jen určitá data, která má dobře zabezpečená, a každý se za pomoci individuálního kódu může kdykoliv podívat, jaké údaje o něm má která státní agenda k dispozici,“ podotkla Jourová s tím, že by si přála, aby se také Česká republika posouvala tímto směrem.

Příprava na GDPR podle jejích informací minimálně pomohla k tomu, že si řada úřadů udělala v datech pořádek. „Podle toho, co slýchám od úředníků, tak si sice na jednu stranu stěžují na spoustu práce, kterou opatření přineslo, ale často se také podivují nad tím, kolik vlastně mají v systémech osobních údajů, které vůbec nepotřebují, a pokud by se k nim dostal někdo neoprávněný, znamenalo by to pro konkrétní lidi problémy. Navíc velké množství dat zatěžuje i systémy, takže jejich úklid je občas potřeba,“ uvedla Jourová.

Jak sama vnímala plejádu nesmyslných vývodů a řešení při aplikaci GDPR v Česku, nestačila se prý divit. „Doufám, že i v Česku se brzo zbavíme různých paranoidních nápadů, které GDPR opravdu nedokázalo předvídat,“ dodala.

Uvidíme také, zda se nová vlna odporu a přehnaných reakcí neobjeví v souvislosti s dalším chystaným nařízením nazývaným ePrivacy. To mělo být schválené spolu s GDPR, má totiž regulovat speciální typy technologií, jako jsou OTT služby, což jsou audiovizuální služby poskytované prostřednictvím internetu. Také ePrivacy by měla dát lidem možnost vědomě odsouhlasit, že o nich poskytovatelé elektronických komunikací mohou shromažďovat data. Dotkne se například komunikačních aplikací jako Skype či Messenger. Nařízení ale budí podle eurokomisařky spoustu vášní, protože je to citlivé téma a snaží se také reagovat na možný vývoj technologií, a tak stále není schváleno.

Všechny služby se už nyní musí řídit GDPR, jednotlivé státy je ale můžou v některých oblastech doplnit o další pravidla. Týká se to třeba svobody projevu, kterou například zákonem omezilo Německo. To nově nařizuje evropským digitálním firmám, aby mazaly nenávistné příspěvky ze svých stránek.

„Důvody tohoto omezení jsou ty, že v Německu extrémně vzrostl počet nenávistných příspěvků a hrozilo to přerůstáním násilí do fyzického světa. V každé zemi je ale situace jiná a na evropské úrovni máme dohodu, že se z diskusních fór a sociálních sítí budou mazat jen takové příspěvky, které odporují zákonu, tedy třeba vyzívají k násilí a zabíjení. Ale například lži a urážky se nemažou, ty nejsou většinou trestné,“ dodala na závěr.

Hlavní novinky