Přejít na hlavní obsah

Univerzity v Jižní Americe mohou být pro studenty zdrojem poznatků

Prorektor pro internacionalizaci Petr Suchý se před pár týdny vrátil z pracovní cesty v Jižní Americe, na které doprovázel rektora Martina Bareše. Postupně navštívili Argentinu, Uruguay a Brazílii, seznámili se s fungováním tamních univerzit a s vedením jednotlivých škol navázali nebo probrali možnosti spolupráce.

Petr Suchý.

Chce pomoci Masarykově univerzitě rozvíjet a posilovat studentské a zaměstnanecké mobility, a to jak akademické, tak neakademické. Motivovat studenty k tomu, aby vyjížděli na první zahraniční pobyt už během bakalářského studia a podpořit všechny smysluplné snahy vedoucí k tomu, aby se na MUNI zahraniční studenti cítili lépe. Zároveň usiluje o to, aby se univerzita stala partnerem řady prestižních vzdělávacích institucí po celém světě, aby postupovala výše v různých mezinárodních žebříčcích, ale taky byla univerzitou, kde internacionalizace není jen prázdný pojem.

Co cesta po zemích Jižní Ameriky Masarykově univerzitě v rámci partnerství s institucemi přinesla a co ještě přinese?
Přinesla nové kontakty na řadě univerzit, jež jsme navštívili. Neskrývaný a nehraný zájem našich partnerů, s nimiž jsme jednali buď o rozvoji již probíhající spolupráce, nebo o navázání spolupráce nové. Mohli jsme si udělat vlastní obraz fungování navštívených institucí, z nichž mnohé se pohybují na velmi atraktivních pozicích v rámci mezinárodních žebříčků a patří k nejlepším univerzitám na jihoamerickém kontinentu. Moc bych si přál, abychom těchto kontaktů a příležitostí využili v maximální míře. To ale nezáleží jen na nás, ale také na kolezích na jednotlivých fakultách naší univerzity.

Navštívili jste také velvyslanectví nebo generální konzuláty v Brazílii a Argentině, setkali se s krajany v místních českých spolcích. Jaké má Masarykova univerzita jméno v jihoamerických zemích?
Řada kolegů, s nimiž jsme se setkali měla nějakou představu o naší univerzitě. Někteří až překvapivě výbornou a detailnější, než jsme očekávali. Skutečně se snažili získat podrobné informace, například o dosavadních spolupracích na odborných publikacích či předních vědcích působících na naší univerzitě. Krajané a čeští diplomaté měli neskrývanou radost, že je pro nás jihoamerický kontinent zajímavý. Pro mladé lidi s českými kořeny, zejména v Argentině, je Česká republika velice lákavou možností stran dalších příležitostí pro studium či budoucí uplatnění. Zástupci starších generací vzpomínali na odkaz prezidenta Masaryka, jehož jméno naše univerzita nese. Tyto momenty našich setkání byli nezapomenutelné a dojemné. Na českém generálním konzulátu v Sao Paulu jsme se setkali s pánem, jehož tatínek nejprve utekl před bolševiky z Ukrajiny a našel nový domov v Masarykovském Československu a v roce 1939 uprchl před nacisty do Brazílie. O jeho životních osudech nedávno napsal knihu. Česká stopa je v těchto zemích moc dobře patrná a je na co navazovat, na čem stavět. O výborné renomé se v Brazílii zasloužil také Antonín Baťa. Velice zajímavé aktivity v Brazílii vyvíjí řada českých podnikatelů a investorů.

Z mnoha fotografií je jasné, že zvláště krajané vás a pana rektora opravdu vřele uvítali. Jakým tématům jste se v rozhovorech s nimi přiblížili?
Témat bylo tolik. Místa jejich původu. Řada krajanů má kořeny na jižní, severní Moravě či na Valašsku. Řada z nich stále mluví krásnou češtinou, jak jim ji předali jejich rodiče a prarodiče. Způsob udržování kulturních tradic a společných aktivit nás opravdu až fascinoval. Bavili jsme se také o jejich životech, peripetiích, návštěvách České republiky. Příslušníci mladé generace měli zájem o informace o Masarykově univerzitě a také nás propojili s další univerzitou v Buenos Aires, s nimiž díky nim rovněž diskutujeme možnosti spolupráce. Zatímco pro drtivou většinu obyvatel Latinské Ameriky je Evropa naprosto vzdáleným kontinentem, pro krajany je Česká republika zemí jejich předků, k níž stále mají až překvapivě vřelý vztah.

Můžeme díky uzavřeným partnerstvím očekávat příliv studujících nebo vědců na MUNI?
Moc bychom si to přáli. Příliv to asi úplně nebude, ale věřím, že se podaří navázat trvalé kooperativní vztahy jak v oblasti vzdělávání, tak výzkumu.  Současně bych také zdůraznil, že nemáme zájem jen o jednosměrný charakter mobilit. Pro řadu studentů Masarykovy univerzity mohou být univerzity v Jižní Americe zdrojem nových poznatků, dovedností a zkušeností. Mám za to, že by jim takové pobyty rovněž pomohly si uvědomit, jaké zázemí a možnosti jim poskytuje Masarykova univerzita. Jak v mnohem obtížnějších sociálních a ekonomických podmínkách řada tamních obyvatel, mladé lidi nevyjímaje, žije.

Každoročně přijede na výměnný pobyt téměř tisícovka studujících a dalších šestnáct stovek zahraničních studentů studuje v cizojazyčných studijních programech. Jaký je dopad jejich přítomnosti na MUNI?
Pozitivní a nepopiratelný – nejenže na chodbách fakult přibývá pestrá změť jazyků, ale v průběhu času se velmi proměnilo samotné univerzitní prostředí a uvažování učitelů a studentů. Přítomnost studentů i vyučujících z jiných zemí a kultur nám dává jedinečnou příležitost – socializovat se s lidmi z různých částí světa, získávat inspiraci, předávat si znalosti a zkušenosti, navzájem se obohacovat a navazovat přátelství na celý život. Je třeba také dodat, že dopad má jejich přítomnost nejen na univerzitu, ale i na celé město. Z Brna se stalo živé, pulzující a rozvíjející se město, kde se příjemně pracuje i studuje.

A naopak – studenti a studentky Masarykovy univerzity jezdí studovat do nejrůznějších oblastí světa, na univerzity v Evropě i v Austrálii, USA. Jak se díváte na možnosti, které dneska mají?
Z té pestrosti nabídky vyjet téměř na všechny kontinenty mám ohromnou radost. Něco takového za dob našich studií nebylo a člověk by mohl jen závidět. Ale z celého srdce jim to přeji. Snažíme se studujícím otevírat další cesty a navazovat nová partnerství s prestižními univerzitami v Evropě i zámoří. A taky je motivovat k tomu, aby jedinečnou příležitost nepromarnili a využili ji naplno.

Proč by podle vás měli studující na zahraniční pobyty jezdit?
Z celé řady důvodů. Tím prvním je, aby rozvíjeli své znalosti nejen zde, ale rovněž na zajímavých univerzitách v zahraničí. Případně aby se rozvíjeli v oblastech, kterým se u nás příliš nevěnujeme. Zahraniční pobyt jim také pomůže se osamostatnit, uplatnit a dále zlepšovat své jazykové dovednosti. Také si vsadí svou rovnou zemi do širšího kontextu a často si začnou více vážit toho, co brali jako samozřejmost. Budou inspirováni věcmi, které jsou venku lepší, a budou se snažit je prosadit u nás a případně dají podnět k tomu, co by šlo dělat jinak, lépe. Ale taky dost často zjistí, jak skvělé možnosti pro osobnostní i vědomostní rozvoj a zacházení mají tady. Nemluvě o tom, že pobývat na delší dobu v cizí zemi je velmi prospěšné pro kohokoliv; pomáhá to získávat rozhled a má to velký pozitivní dopad na celou společnost. A tím posledním velkým přínosem je uplatnění na trhu práce. Nemít dnes zahraniční zkušenost je při ucházení se o atraktivní pracovní pozice prostě velký handicap. To mi potvrzuje řada našich absolventů, s nimiž jsme na katedře dlouhodobě v kontaktu, i řada firem a zaměstnavatelů, kteří na to kladou velký důraz.

Obory v angličtině, anglické programy. Zvyšuje angličtina prestiž katedry, fakulty a atraktivitu studijních programů?
Jednoznačně. Otevírání nových programů na drtivé většině pracovišť přispělo k dalšímu rozvoji a internacionalizaci. Nabídka anglicky vyučovaných programů je dnes na celé Masarykově univerzitě velmi pestrá, i v rámci jednotlivých fakult. Přál bych si ale, aby některé fakulty těmto příležitostem věnovaly větší pozornost než doposud. Uvítal bych další rozvoj anglických programů na bakalářském stupni, například vystavěných interdisciplinárně, napříč fakultami.

Jaké jsou podle vás tři největší úspěchy Masarykovy univerzity v oblasti internacionalizace?
Nepochybně to, že je Masarykova univerzita brána jako zajímavý a spolehlivý partner řadou prestižních vzdělávacích institucí po celém světě. Vidím to na pracovních cestách a setkáních často. Zahraniční univerzity mají zájem podepsat s MUNI smlouvy o strategickém partnerství. Naprosto vynikajícím úspěchem je získání evropské ceny za excelenci v internacionalizaci za přístup k zahraničním studentům během celosvětové pandemie i války na Ukrajině. Je skvělé, že aktivity našich pracovníků a studentů se dočkaly celoevropského ocenění. A jako třetí velký úspěch bych zmínil to, že roste zájem studentů i zaměstnanců o mobility. Z toho mám opravdu velkou radost.

Petr Suchý pracuje na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity už více než dvacet let, z čehož třináct let vedl katedru mezinárodních vztahů a evropských studií a čtyři roky působil ve funkci proděkana pro internacionalizaci a záležitosti studentů. Od 1. září 2023 se stal součástí vedení Masarykovy univerzity jako prorektor pro internacionalizaci. Odborně se věnuje problematice role jaderných zbraní v mezinárodních vztazích a zahraniční politice USA.

Hlavní novinky