Vzpomínkové konference ke 100. výročí narození prof. Milana Kopeckého, kterou na Filozofické fakultě MU organizuje Ústav české literatury, se zúčastní renomovaní badatelé, ale i doktorandi zaměřující se na starší českou literaturu. Profesor Milan Kopecký se jako literární historik zabýval především dobou renesance a baroka.
Milan Kopecký (1925–2006)
Narodil se v Brně. Po maturitě na reálném gymnáziu v roce 1944 byl totálně nasazen jako stavební dělník, v letech 1945–1948 vystudoval na Filozofické fakultě MU obor čeština a ruština. Od roku 1948 vyučoval na obchodní akademii a na gymnáziu v Břeclavi. Svůj vědecký a pedagogický život spojil s filozofickou fakultou roku 1953. V nelehkém období sedmdesátých let (1972–1976) byl děkanem tehdejší Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. „Díky takovým lidem, jako byl Milan Kopecký, jsme tuto dobu přežívali, a mohli, byť s různými omezeními, pracovat,“ vzpomíná historik Josef Válka. Poté, co Kopecký v roce 1991 odešel do důchodu, působil na fakultě dalších sedm let jako externista. V letech 1990–1992 pracoval také na Slezské univerzitě v Opavě.
Bezmála dvacet let působil Milan Kopecký jako vedoucí tehdejšího Ústavu české literatury a literární vědy. „Objektivně měl jako vedoucí velkou výhodu v tom, že uměl přesně rozlišovat podstatné od nepodstatného, zaměřoval se na priority k řešení. Svoje kolegy respektoval, vnímal jejich specifika a v roli vedoucího katedry se k nim choval objektivně. V jednání byl otevřený. Zasazoval se za zájmy pracoviště, ne však na úkor újmy svých kolegů. Byl typem vedoucího akademika generace narozené na konci dvacátých let 20. století, k jejichž profilu zpravidla patřila i jistá akademická noblesa včetně akcentu na oficiální akademické oblečení. Uměl kolegům pomáhat v zásadních existenčních situacích, aniž by o tom věděli, měl silně vyvinuté sociální cítění. Tlak v době jeho vedení nebyl ekonomický (jak je tomu dnes), ale politický: dokázal mu vzdorovat,“ shrnuje práci Milana Kopeckého v rámci filozofické fakulty hlavní organizátorka konference a zároveň jeho dcera Michaela Soleiman pour Hashemi z Ústavu české literatury.
Vědeckou práci zaměřil Milan Kopecký na starší českou literaturu, především na dobu renesance a baroka. Je autorem monografií Literární dílo Mikuláše Konáče z Hodiškova a Daniel Adam z Veleslavína, v knize Pokrokové tendence v české literatuře od konce husitství do Bílé hory se zaměřil na téma české renesanční literatury, specifické české historické epoše je věnován titul Český humanismus. V knize Komenský jako umělec slova zúročil Kopecký svůj dlouhodobý zájem o literární dílo významného českého myslitele. Rozsáhlá badatelská práce Milana Kopeckého zahrnuje přibližně 600 položek od monografií přes odborné publikace, příspěvky ve sbornících a další.
„Otec v sobě nezapřel návaznost jak na práce Josefa Vašici, barokologa první generace, i když komunikoval ještě na přelomu šedesátých a sedmdesátých let poměrně často i se Zdeňkem Kalistou, a hlavně navazoval badatelsky na svůj vzor a vysokoškolského učitele Antonína Škarku, který ho doporučil na počátku padesátých let minulého století na univerzitní místo v Brně. O všech uvedených nám vyprávěl ve vysokoškolských přednáškách jako o významných odbornících ve svém oboru, a to nebylo v té době vůbec samozřejmé. Vazba na bádání svých předchůdců a etika citace mému otci nikdy nechyběla: pokládal ji za samozřejmou a v badatelském přístupu ji ctil jako zásadní znak vědecké práce,“ říká Hashemi.
Od roku 1966 byl Milan Kopecký předsedou Muzejního spolku pro uchování bratrských památek a tisků v Kralicích nad Oslavou a zasloužil se o vytvoření Památníku Kralické bible. Dlouhodobě působil jako vědecký tajemník brněnské pobočky Literárněvědná společnost při ČSAV.
Konference
Vzpomínková konference ke 100. výročí narození Milana Kopeckého se koná 14. května v zasedací místnosti děkanátu filozofické fakulty. Po úvodním slovu děkanky Filozofické fakulty MU Ireny Radové a vedoucí Ústavu české literatury Zuzany Urválkové si badatelský i lidský odkaz Milana Kopeckého připomene celá řada odborníků z českých a slovenských univerzit a Akademie věd ČR. Součástí přednáškového programu bude i výstava. Celá konference bude přenášena online.
V profesních šlépějích Milana Kopeckého jde jeho dcera Michaela Soleiman pour Hashemi. „Byl mi příkladem poučeného a objektivního odborníka, i když má vlastní vysokoškolská dráha začínala a pokračovala zaměřením na didaktiku češtiny, kterou jsem vyučovala po dlouhých téměř dvacet pět let. Ve staročeské specializaci, kterou jsem se zabývala paralelně, jsem však publikovala své veškeré tak zvané kariérní práce. V nich jsem se snažila jít vlastní cestou, jak to u nastupující badatelské generace bývá zvykem. Měla jsem přitom sice jistou nespornou výhodu v zázemí otcovy bohaté knihovny, méně pak v jeho, tehdy už nepředatelných odborných kontaktech, a současně i jistou nevýhodu v recepci své práce, která mohla být s otcovým přínosem srovnávána. Takový závazek je limitující,“ připomíná.
Na konferenci jsou zváni studující i zaměstnaní Masarykovy univerzity, kteří potvrdí svou účast na e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Konference se koná pod záštitou primátorky JUDr. Markéty Vaňkové a ve spolupráci s časopisem SCetH.
