Přejít na hlavní obsah

Vědci zmapovali genom křenu a potočnice

Odborníci ze skupiny Martina Lysáka v institutu CEITEC se zaměřují na hospodářský významné rostliny z čeledi brukvovitých.

Martin A. Lysák používá ve výzkumu metodu takzvaného chromozomového malování.

Vysoký obsah vitamínů, významné léčebné účinky a také známá pochutina. Takové jsou vlastnosti dvou rostlin - křenu selského, který je u nás oblíbenou přílohou, a potočnice lékařské, která se ve Velké Británii, Francii a dalších západoevropských zemích hojně využívá nejen do salátů. Na první pohled odlišné brukvovité rostliny jsou ve skutečnosti blízce příbuzné, a protože jde o hospodářsky významné plodiny, podívali se biologové z institutu CEITEC Masarykovy univerzity na jejich genom.

Čeleď brukvovitých zkoumají odborníci z výzkumné skupiny Martina Lysáka řadu let a ze zhruba 3700 druhů se zaměřují i na ty využívané v potravinářství. Výsledky jejich výzkumu genomu křenu (Armoracia rusticana) a potočnice (Nasturtium officinale), které začátkem roku zveřejnil časopis Plant Physiology, pomůžou dalším vědcům detailně přečíst celou genetickou informaci obou rostlin. Takové informace mohou být užitečné pro další experty pracující v zemědělství.

Autoři studie, Terezie Mandáková a Martin A. Lysák, používají ve výzkumu metodu chromozomového malování. „Využíváme chromozomy nalézající se v květních částech rostliny, musíme tedy rostlinu nejdřív vypěstovat a nechat vykvést. Na tyto chromozomy pak hybridizujeme, tedy navážeme, komplementární DNA sondy. Jde o fluorescenčně naznačené fragmenty DNA modelové rostliny huseníčku rolního, tedy arabidopsisu. S pomocí těchto sond pak můžeme rekonstruovat podobu chromozomů daného druhu, srovnávat je s jinými a určit tak, jak tento genom vzniknul a jak se vyvíjel v průběhu milionů let evoluce,“ krátce přiblížil používanou metodu Martin Lysák.

Křen se využívá především ke kořenění různých jídel od uzenin po omáčky, je ale také zdrojem celé řady vitamínů a minerálů.

U křenu a potočnice tak mimo jiné vědci zjistili, že oba druhy pocházejí ze společného předka, jejich genomy jsou strukturně velmi podobné a oba mají pravděpodobně autopolyploidní původ, tedy vznikly duplikací genomu s polovičním počtem chromozomů, než je ten současný.

I když dnes už není problém přečíst celou genetickou informaci rostliny či živočicha, znalost struktury chromozomů může významně urychlit a zpřesnit takzvané skládaní genomů. „Sekvenování genomu se provádí po jednotlivých fragmentech DNA, které se pak musí zpětně správně poskládat. Tomu napomáhá právě náš výzkum, díky němuž můžeme takové skládání genomu významně ulehčit a často upozornit na evoluční zvláštnosti toho či jiného genomu, které nejsou ze sekvenčních dat na první pohled zřejmé,“ zdůraznil biolog.

Znalost struktury a sekvence chromozomů, tedy jaké geny a kde se na nich nacházejí, je základem správného cílení zásahů do genomu nejčastěji za účelem zvýšených výnosů a odolnosti.

. Potočnice nebo také vodní řeřicha se někdy označuje jako superpotravina. Obsahuje 15 základních vitamínů a minerálů.

Potočnice i křen se dlouhá staletí využívají nejen v kuchyni ale i jako lék. Potočnice nebo také vodní řeřicha se někdy označuje jako superpotravina. Obsahuje 15 základních vitamínů a minerálů, má například víc vitamínu C než pomeranč a víc vápníku než je v mléce. Kromě dobrých výživových parametrů má také protizánětlivé účinky a připisují se jí další léčivé účinky. Naopak mnohem rozšířenější je v Česku křen, který se využívá především ke kořenění různých jídel od uzenin po omáčky, je ale také zdrojem celé řady vitamínů a minerálů.

Hlavní novinky