Přejít na hlavní obsah

Botanici připravili nový klíč k určování rostlin. Minulý rychle zastaral

Přepracované vydání Klíče ke květeně České republiky odráží rozvoj vědeckého poznání i měnící se flóru.

Může se zdát, že příroda se obecně příliš nemění a rostliny, které znaly naše babičky, nacházíme i my. Není to ale tak docela pravda, jen za posledních dvacet let zaznamenali botanici v naší přírodě přes dvě stovky nově zavlečených nebo zplanělých rostlin. Některé další druhy, hlavně jeřáby, pampelišky a ostružiníky, byly nově rozeznány a popsány jako nové pro vědu. I proto se pět desítek českých botaniků věnovalo v uplynulých letech přepracování Klíče ke květeně České republiky, který slouží právě k určování rostlin.

První vydání vyšlo v roce 2002, ale už po deseti letech byla tato základní pomůcka pro botaniky zastaralá. „Důvodů bylo několik, uvedený klíč vyšel 44 let po vydání obdobné publikace, a proto se připravoval velmi rychle a byly v něm různé nedostatky. Hlavní důvod pro přepracování byl ale ten, že v posledních desetiletích se systematickou botaniku ovládly metody molekulární systematiky, a ty přinesly nečekané informace o příbuznosti některých rostlin, které jsme dříve považovali za evolučně vzdálené,“ uvedl jeden ze spoluautorů a editorů nového vydání klíče Jiří Danihelka z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU.

Nové poznatky tak například ukázaly, že některé rody nejsou dobře vymezené, a tak je bylo potřeba buď rozdělit, anebo naopak spojit s jinými. „To se projevilo nejnápadněji změnou jejich vědeckého (tedy latinského) jména. Například lakušníky se dříve řadily do samostatného rodu Batrachium, ale ukázalo se, že jde vlastně o vodní pryskyřníky, a patří tedy do rodu Ranunculus,“ uvedl příklad botanik s tím, že bylo potřeba také sladit jména používaná pro rostliny v české literatuře také s dalšími zeměmi. Klíč ke květeně také důsledněji zohlednil mezinárodní pravidla botanického názvosloví, což způsobilo další změny v pojmenování rostlin.

V klíči přibyly tisíce druhů

Česká květena je díky poloze naší republiky velmi bohatá a různorodá, v době ledové ji obohatily severské druhy rostlin a později zase teplomilné rostliny z jihu. Mnohé další sem záměrně nebo neúmyslně díky člověku. „Evidujeme tak více přes 3700 druhů a poddruhů, které jsou v novém klíči ke květeně popsány. Ten obsahuje vynikající perokresby a stručné texty s údaji o dané rostlině, jejím rozšíření, nejčastějších stanovištích či době květu,“ přiblížil Danihelka. „Přesnější jsou také informace o rozšíření jednotlivých druhů,“ dodal k tomu.

Nové poznatky na mnoha místech vedly především k změnám ve vymezení tříd, podtříd, řádů a čeledí, a tedy k přesunu některých rostlin do jiných skupin, než kam byly řazeny dříve. To se nápadně projevuje v uspořádání knihy a některé čeledi a rody se nacházejí úplně jinde, než byli lidé dlouhá desetiletí zvyklí.

Pro začátečníky i pokročilé

Druhé vydání klíče obsahuje i morfologicko-terminologický slovník, který vymezuje základní terminologii nezbytnou pro určování rostlin středoevropské květeny. Především začátečníci využijí klíče k určení čeledí a klíče k určení rodů mohou občas posloužit i zkušenějším botanikům.

Nejpoužívanější částí příručky budou podle autorů klíče k určení druhů, které obsahují také informace o tom, kde se v České republice daný druh vyskytuje, zda se jedná o domácí, případně i endemickou, anebo naopak zavlečenou rostlinu, nebo zda je považován za ohrožený, nebo dokonce vymizelý. V klíči jsou zařazeny i nejčastěji pěstované užitkové a okrasné rostliny. U jedovatých nebo alergenních druhů je pak i upozornění na tyto vlastnosti. S určováním rostlin pomůže lidem na dva tisíce perokreseb od ilustrátorek Anny Skoumalové-Hadačové a Evy Smrčinové.

Za deset let znovu

Druhé vydání klíče podle Danihelky určitě nebude poslední a autoři počítají s tím, že bude dobře sloužit další jedno desetiletí. „Vývoj systematické botaniky a jejích metod se určitě nezastaví, stejně jako bude pokračovat poznání naší květeny a také její změny, a to i bez vztahu ke změně klimatu. Už dnes víme o několika dalších zavlečených, zplanělých a nově popsaných druzích, které v příručce nejsou. K těm zavlečeným patří mimo jiné několik druhů žlutě kvetoucích, původně severoamerických pupalek a mezi nově rozeznané a popsané patří druh ptačince z příbuzenstva dobře známého ptačince žabince,“ podotkl botanik.

Klíč vydalo nakladatelství Academia a na vzniku příručky se podíleli nejen badatelé z Masarykovy univerzity, ale také z Botanického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity.

Novinky v české květeně mohou zájemci najít i v internetové encyklopedii nazvané Databáze české flóry a vegetace na webové stránce www.pladias.cz. Tam jsou u rostlin fotografie, kresby a mapy rozšíření včetně morfologických charakteristik a ekologických informací, které odborníci průběžně aktualizují.

Hlavní novinky