Zatímco první dva týdny převládalo na stanici na ostrově Jamese Rosse slunečné a velmi teplé počasí, další týdny už čekaly vědce sněhové přeháňky. V posledním týdnu se pak přes ostrov přehnala sněhová vánice s rychlostí větru téměř 100 kilometrů v hodině.
Extrémně vysoké teploty z počátku února, které dosahovaly 16 až 17°C, a také slunečné počasí, umožnily vědcům provést hlavní terénní činnosti a prozkoumat rozsáhlé severní části ostrova. Členové výpravy vyrazili na dva terénní kempy u jezera Monolith, které byly zaměřeny na glaciologický a geomorfologický výzkum. Glaciologové měřili hmotovou bilanci na dlouhodobě studovaných ledovcích a odebírali vzorky sněhu a ledu pro analýzy dálkového transportu znečišťujících látek atmosférou.
Geomorfologové se zaměřili na sledování aktivní vrstvy permafrostu a související měření teplotních a vlhkostních poměrů rozmrzlé části půdy. Na trvale monitorovaných plochách provedli geodetické mapování, které využijí při tvorbě podrobného digitálního modelu terénu. „Současně jsme odebírali vzorky půdního substrátu pro laboratorní analýzy fyzikálních a chemických vlastností a studium organického materiálu. Výsledky budou využity pro zhodnocení počátečního vývoje půdního pokryvu na dlouhodobě odledněného území,“ uvedl vedoucí expedice Kamil Láska z Přírodovědecké fakulty MU.
Biologický výzkum se zaměřil na údržbu měřících zařízení dlouhodobých výzkumných ploch, kde vědci sledují aktivitu porostů mechů, lišejníků a nárůstů řas a sinic v měnících se extrémních podmínkách antarktických biotopů. Nasbírané vzorky těchto takzvaně extremofilních organismů poslouží k jejich dalšímu studiu v laboratořích Masarykovy univerzity.
Mikrobiologický výzkum byl pak v letošním roce zaměřený na odběry mikroorganismů z antarktických zvířat pro lepší poznání jejich mikroflóry a sběry mikroskopických hub rostoucích na skalách. „Ze sladkovodních jezer se podařilo izolovat spektrum virů, které mohou v budoucnu sloužit jako zdroj biotechnologicky perspektivních enzymů využitelných v medicíně nebo průmyslu,“ doplnil Láska.
Práci mají účastníci výpravy i v okolí stanice J. G. Mendela, kde týmy stahovaly roční datové soubory z měřících ústředen, které poskytují kontinuální informace o stavu atmosféry, půdy, vybraných toků i jezer.
Na stanici samotné pak opravili energetický systém a vyměnili části zastaralé technologie. „Naši technici vyměnili střídače, které regulují výrobu elektrické energie z necelé stovky fotovoltaických panelů rozmístěných na kontejnerech a hlavní budově stanice. Podařilo se tak výrazně zlepšit využití těchto panelů, což v důsledku znamená větší úsporu paliva používaného v diesel-generátorech. Ověřili jsme si, že za slunečného počasí je výroba energie z fotovoltaických panelů tak vysoká, že zcela pokryje celodenní spotřebu stanice a jejích laboratoří,“ uvedl vedoucí expedice.
Návrat výpravy do Česka je plánovaný na druhou polovinu března.
