Přejít na hlavní obsah

Experti řeší, jak na společné bydlení v ČR

Jediným sociálně vědním projektem podpořeným ve výzvě Technologické agentury ČR Prostředí pro život je projekt týmu Katedry environmentálních studií FSS. Zabývá se fenoménem dneška – komunitním bydlením.

Jan Blažek u teplárny na Špitálce, kde vzniká projekt komunitního bydlení v Brně.

Jihlava, Liberec, Opava, Pardubice, Hrádek nad Nisou a Psáry – šest měst a obcí, které jsou zapojeny do projektu pětice institucí pod vedením výzkumníků z fakulty sociálních studií. Města a obce využijí závěry a projektu při plánování participativního bydlení nebo rozvoji konkrétních lokalit.

Na projektu se budou podílet i obyvatelé těchto měst. „Náš výzkum je participativní a velmi záleží na účasti všech aktérů výstavby. Proto je důležité, aby projekt upoutal. Našim cílem je představit participativní nebo též kolaborativní či komunitní bydlení ve světle inovace, která má sociální a environmentální přínosy a přichází jako fungující model z měst s vysokou kvalitou života. Z Vídně, Berlína nebo Kodaně,“ říká Jan Blažek, ekonom, sociální geograf a vedoucí týmu projektu s názvem Možnosti a limity sociálně a environmentálně udržitelného participativního bydlení v ČR.

Fenomén společného bydlení se podle Blažka objevuje v různých vlnách od konce 19. století. Připomíná i socialistické kolektivní domy „koldomy“, boom komunitního bydlení na Západě v 60. a 70. letech, který byl spojený s alternativními životními styly, nebo družstevní bydlení.

Tato idea je v současnosti opět živá a má rozmanité podoby. „Pokud jsou potřeby iniciovány zdola, lidmi, a pokud za nimi stojí jasná vize a strategie, nemusí být společné bydlení utopií tak jako u některých příkladů z minulosti,“ dodává Blažek s tím, že komunitní bydlení v České republice zatím bohužel nefunguje, chybí podpora systému – finančních institucí, měst a státu.

Společným znakem komunitního bydlení je podle Blažka demokratická správa a management. Například správa společných prostor, ale také společná domluva s developerem na vizuální podobě bydlení ještě před jeho realizací nebo následně způsob života v rámci domu.

Blažek zkoumal problematiku eko-komunit a komunitního bydlení na příkladu čtyřiceti projektů v šesti evropských zemích už v rámci své dizertace a nyní se bude tři roky se svým týmem věnovat této problematice také v Česku. „Grant je určený k navržení metodiky participativního bydlení pro města v ekologicky udržitelné, ale zároveň sociálně dostupné podobě. Hledáme řešení, které spojuje přínosy adaptačních opatření pro změnu klimatu s přínosy environmentálního komunitního způsobu života a zároveň zajišťuje potřebný sociální mix.“

Na participativním bydlení je podle něj zajímavé, a dokazují to i zkušenosti ze zahraničí, že klade vyšší důraz nejen na ekologickou udržitelnost, ale často i sociální dostupnost a vnitřní solidaritu. „Příkladem mohou být klouzavé nájmy určované jako určitý podíl z příjmu domácnosti nebo specifické modely splácení půjčky, které kombinují hypotéku s přímými půjčkami od obyvatel,“ popisuje s tím, že v západních zemích již existují osvědčené postupy, jak společně stavět a bydlet.

Komunitní bydlení ale vypadá v každém státě jinak. Záleží na politice státu a měst, trhu nemovitostí i na kulturních rozdílech a zájmech. V posledních vlnách rozvoje tohoto typu bydlení se ale jeho účastníci hodně zajímají o ekologii. „V Portugalsku jsou hlavním hybatelem ekologické komunitní farmy, ve Skandinávii se ekovesnice a cohousingy zaměřují na důsledný environmentální způsob života, v Británii jsou ekologické komunity součástí developerských projektů v rámci technologického trendu smart city, v Německu či Rakousku se některé baugruppe snaží o ekologii i dostupnost.“

V České republice už Blažek a jeho kolegyně Lucie Galčanová spolupracovali na přípravě projektu participativního bydlení například v Židlochovicích u Brna. Projekt se jmenuje Chytrá čtvrť Líchy a měla by být příkladem udržitelné městské čtvrti s komunitními prvky. „Myslím, že se může jednat o jeden z příkladů budoucího rozvoje myšlenky komunitního bydlení v Česku. V našem prostředí je inovativní především důrazem na mezioborovost plánování, zaměřením na technické, ekologické i sociální výzvy. Projekt ale ukázal i na mnoho problémů, kterými si bude muset komunitní bydlení v Česku projít. Ty lze zjednodušeně popsat slovem nedůvěra.“

Zkušenosti nejen z projektu v Židlochovicích využijí odborníci také v řešení aktuálního grantu. Kromě fakulty sociálních studií jsou do něj zapojení i výzkumníci ze Sociologického ústavu AV ČR, Fakulty Architektury Českého vysokého učení technického v Praze, Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci a Centra pro podporu občanů – Arnika.

Hlavní novinky