„Snažíme se vytvořit model, který vzniká z kmenových buněk. Označujeme je jako indukované pluripotentní kmenové buňky. Pomocí malých molekul označovaných jako signální molekuly se snažíme tyto buňky přeprogramovat do Leydigových buněk, které jsou zodpovědné za tvorbu testosteronu. Testosteron a jiné androgeny mají nenahraditelnou funkci nejen v procesech spojených s mužskou reprodukcí. A právě chemické látky z našeho prostředí mohou tvorbu androgenů narušit. Na našich nově naprogramovaných lidských Leydigových buňkách budeme schopni otestovat vliv těchto environmentálních polutantů na mužskou reprodukci. Náš buněčný model by tak mohl daleko více odpovídat tomu, co se děje v lidském těle, naproti běžně používaným metodám, například testy na zvířatech či na hlodavčích buněčných liniích,“ přibližuje Eliška Řehůřková, jejímž pracovištěm je RECETOX, kde vědci už 40 let zkoumají environmentální a zdravotní rizika spojená s chemickými látkami kolem nás.
„Budeme napodobovat přirozený vývojový proces. Můžeme tak sledovat vliv chemikálií na vývoj Leydigových buněk, tím pádem třeba na vývoj těchto buněk v jednom období, kdy vznikají,“ vysvětluje Eliška a dodává, že takto získané Leydigovy buňky jsou dostupné bez nutnosti opakované práce s lidskými dárci, protože buňky lze replikovat z původních kmenových buněk odebraných neinvazivní metodou z lidské kůže, krve či sliznic.
„Celkově nám jde o to, abychom vytvořili funkční a dostupný model, který by nám ukazoval účinky různých látek a umožnil testování velkého množství látek,“ popisuje cíl výzkumu Eliška Řehůřková. „Doufáme, že tento model by pak mohl být použitelný k hodnocení různých rizik na mužskou reprodukci. Budoucí využití by mohl najít i v biomedicíně nebo farmacii, kde by sloužil k testování léků,“ dodává. Po absolvování magisterského studia na přírodovědecké fakultě začala v RECETOX pracovat jako technička laboratoře. Svou prací na buněčných modelech se podílí na činnosti celé výzkumné skupiny Buněčná a tkáňová toxikologie, k zaměření na látky ovlivňující mužskou reprodukci pak mladou vědkyni přivedl výzkum její školitelky Ivy Sovadinové.
RECETOX nás nutí mít přehled a rozvíjet svoje soft skills
„Celý život mám pozitivní vztah k přírodě, na základní škole jsem začala chodit do mysliveckého kroužku, kde nás vedli k tomu, mít rád přírodu a objevovat ji kolem sebe. To mě naučilo lásce k přírodě, proto jsem pak šla na přírodovědeckou fakultu. A následoval RECETOX, který se zabývá ochranou životního prostředí,“ popisuje Eliška Řehůřková svou životní cestu. Podle svých slov je spokojena. „Na RECETOXu se hodně dbá na to, abychom byli interdisciplinární, abychom měli přehled, co se kolem nás děje, tedy abychom pouze neseděli v laboratořích, ale rozvíjeli i soft skills, třeba v umění komunikovat náš výzkum s veřejností, prezentovat svou činnost, psát projekty a podobně.“
Poslední uvedená dovednost se Elišce velmi hodila v soutěži Ph.D. Talent. „Mám radost, že se mi podařilo v této konkurenci uspět, protože všechny projekty byly zajímavé,“ komentuje skutečnost, že její projekt byl mezi 25, které odborná porota vybrala z celkem asi 150 přihlášených prací.
„Stipendium mi umožňuje věnovat všechnu energii na výzkum a také rozvíjení sebe sama, včetně různých soft-skills a interdisciplinárních kontextů. V tom nás podporuje i univerzita, jsem zapojena do MMD programu (MUNI Mendelus Doctorandus), který mi pomáhá s rozvíjením těchto schopností, tedy rozvíjet nejen můj výzkum, ale i sebe jako vědkyni,“ vysvětluje.
Rodačka z jižní Moravy pokládá Brno za dobré místo pro život i studium a vědeckou dráhu, ale neváže se jen na něj. „Uvidíme, co život nabídne. Teď se soustředím na dokončení Ph.D., pak bych se určitě ráda podívala do světa, ale zcela jistě bych se potom také chtěla vrátit do Česka, nejlépe do Brna,“ uzavírá Eliška Řehůřková.
Brno podpořilo přes 200 mladých vědců
Stipendijní program Brno Ph.D. Talent funguje od roku 2009. Vybraní studující přírodovědných, medicínských a technických oborů postupně obdrží na tři roky doktorského studia 330 tisíc korun. Program ze svého rozpočtu financuje město Brno, stipendijní soutěž organizuje sdružení Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu (JCMM).
Držitelé stipendia Brno Ph.D. Talent za rok 2023 z Masarykovy univerzity:
- Hana Faldynová – SCI MUNI Studium a predikce rozpustnosti proteinů v biomedicínském a biotechnologickém výzkumu
- Thomas Fellmeth – CEITEC MU Výpočetní simulace konformačních změn v proteinu Tau a jeho fibrilizace
- Kateřina Hrůzová – SCI MUNI Poznatky založené na datech: Hluboké učení přináší revoluci v separaci v proteomice
- Ema Huščavová – MED MUNI Mechanická charakterizace buněk a sféroidů pomocí modifikace mikroskopie se selektivním rovinným osvětlením
- Péter Kacz – CEITEC MU Úloha dlouhých nekódujících RNA v regulaci BCR signalizace u chronické lymfocytární leukemie
- Jana Kružlicová – SCI MUNI Evoluční důsledky nově vzniklých pohlavních chromozomů u dvouděložných rostlin
- Lucie Nepovímová – CEITEC MU Replikace enterovirů in situ Siarhei Paliavoi – SCI MUNI Vliv homologní rekombinace na transkripci
- Daniel Pluskal – SCI MUNI Cesta k udržitelným, barevně laditelným a autonomním bioluminiscenčním systémům
- Eliška Řehůřková – SCI MUNI Pokrok v reprodukční toxikologii mužů s inovativními in vitro modely testikulární steroidogeneze
- Anna Řechtáčková – FI MUNI Vývoj automatických metod pro výuku kvality kódu v úvodním programování
- Dorota Sklenárová – SCI MUNI Nanočástice s fotonovou konverzí pro vysoce výkonné imunochemické testy
- Tereza Šošolíková – SCI MUNI AGR2 u rakoviny: Cíl pro překonání rezistence
- Haneen Tuaima – MED MUNI Heterogenita niky kmenových buněk ve vývoji a regeneraci zubu
- David Zimčík – SCI MUNI SATB2 jako klíčová molekula řídící vývojové a patologické procesy
