Přejít na hlavní obsah

Paměť romských dělníků odhaluje byt na nádvoří

Výstava u brněnského Pražákova paláce potrvá do 23. listopadu, je otevřená denně od 12 do 19 hodin.

Výstava má podobu bytu na nádvoří Pražákova paláce.

Nízká stavba z dřevotřísky stojí od pondělí na nádvoří brněnského Pražákova paláce. Truhlíky na oknech dávají tušit, že symbolizuje dům či byt. Dojem intimity, která je zároveň ve veřejném prostoru, chtěli organizátoři v lidech vyvolat. Výstava s názvem Khatar san?/Odkud jste? je totiž součástí projektu O leperiben neboli Paměť romských dělníků, na kterém dva roky pracují odborníci z katedry sociologie fakulty sociálních studií.

Jeho hlavní náplní je sbírání vzpomínek Romů, kteří po válce přicházeli do Ostravy a Brna za prací. „Chtěli jsme slovy těch, kteří to zažili, připomenout, že od padesátých let přicházeli do českých a moravských měst slovenští Romové a Romky, aby zde pracovali v průmyslu či službách,“ uvedla autorka projektu Kateřina Sidiropulu Janků.

Doplnila, že minulost vlastní rodiny často neznají ani její nejmladší členové. „Pro identitu každého člověka jsou jeho vlastní kořeny důležité. Je možné, že to je jeden z problémů, který Romové, kteří jsou sociálně vyloučení, řeší, že si neuvědomují své kořeny,“ domnívá se Sidiropulu Janků.

Výstava je koncipována jako byt, jehož místnosti symbolizují významné mezníky v životě pamětníků. První je věnována otázce migrace, kuchyň symbolizuje rodinu, ložnice životu na Slovensku, obývací pokoje je věnován tématu práce, dětský pokoj nastoluje otázku, kterou si pamětníci kladou: „Bylo, je, bude líp?“

Při sběru vzpomínek odborníkům témata vyplynula. „Hlavním motivem vzpomínek je práce. Ukázalo se, že práce, respektive její absence, je pro naše pamětníky hlavní dělicí čárou mezi minulým a současným režimem. Druhým nejvíce zdůrazňovaným tématem je zhoršení mezilidských vztahů. Materiální chudoba velkou roli pro naše pamětníky nehraje, protože mnozí zažili bídu války a poválečných let,“ dodala Sidiropulu Janků.

Pamětník Ignác Zima a jedna se sběratelek jejich vzpomínek Věra Ivicová.

Sbírat vzpomínky pomáhala i Věra Ivicová, která působí v brněnském romském středisku DROM. „Do projektu se mi na začátku moc nechtělo, ale když jsem viděla, jaký to začíná mít šmrnc, tak mě to chytilo. Líbí se mi výstavní objekt, koncepce a líbí se mi, že jsou přítomní kmeti, kteří mohou ostatním o sobě popovídat,“ uvedla při otevření výstavy.

Jedním z pamětníků byl například Ignác Zima, který ocenil právě fakt, že se díky projektu dávají dohromady pamětníci. „Tato výstavka je trochu atypická. Určitě má smysl a já doufám, že to k něčemu bude zejména pro ty mladší, kteří dnes tápou a možná by chtěli slyšet, jak to tehdy bylo. Když jsme se stěhovali ze Slovenska, bylo těsně po válce, některé hnal do Čech a na Moravu hlad, snaha zapojit se do práce, protože na Slovensku tehdy takové příležitosti nebyly. Hledali jsme tady obživu,“ zavzpomínal Zima, který učíval na Masarykově univerzitě romštinu.

Brněnská výstava je už druhá v pořadí. Organizátoři už měli jednu v Ostravě-Vítkovicích, kde zaznamenali velký ohlas. „Vrstevníci pamětníků se u nás zastavovali, vzpomínali na své sousedy, spolupracovníky. Opakovaně chodily svátečně oblečené celé rodiny, dvě tři generace. Chodili tam na rande dvojice,“ uvedla autorka s tím, že zklamáním byla generace 25 a méně let. „Věřím tomu, že tady brněnští studenti přijdou,“ zdůraznila Sidiropulu Janků.

Výstava potrvá do 23. listopadu, je otevřená denně od 12 do 19 hodin. Její součástí budou každý čtvrtek doprovodné programy, od 14 hodin tvůrčí dílny pro rodiny s dětmi, od 17 hodin diskusní kluby pro zájemce o odborný rozměr výstavy a od 19 hodin pak realizátoři nabídnou večerní komentované prohlídky.

Hlavní novinky