Přejít na hlavní obsah

Temelín na zdraví lidí nemá vliv

Odborníci sledují fyzické i psychické zdraví obyvatel u jaderných elektráren.

Jaderná elektrárna Temelín.

Už patnáct let sleduje profesor Jaroslav Kotulán zdravotní údaje obyvatel, kteří žijí v okolí jaderné elektrárny Temelín (JETE). Přestože se podle něj nikde ve světě žádné škodlivé vlivy standardně fungujících jaderných elektráren neprokázaly, je potřeba mít konkrétní údaje k dispozici, protože mezi lidmi se stále vyskytují pochybnosti a někdy i obavy z možných škodlivých účinků zařízení.

„Zdraví obyvatel sledujeme od roku 2000 na žádost provozovatele JETE. Zpracovali jsme i analýzu dostupných dat od roku 1992, abychom měli časovou řadu, která zahrne i období před dokončením výstavby. Sledujeme především údaje o úmrtnosti, výskytu nádorových onemocnění a plození dětí,“ uvedl Kotulán.

Při zpracování dat, která vydají každoročně na dvě tlusté knihy, vychází odborníci z údajů Českého statistického úřaduÚstavu zdravotnických informací a statistiky. „I když bychom rádi měli co nejpodrobnější údaje o jednotlivých zemřelých či nemocných, nemůžeme je kvůli ochraně osobních údajů získat. Pracujeme tedy s agregovanými údaji za skupinu minimálně pěti tisíc lidí. Okolí elektrárny máme rozdělené do několika sledovaných oblastí, více či méně exponovaných. Údaje za tyto regiony pak srovnáváme s daty ze vzdálenějších kontrolních oblastí,“ popsal monitoring lékař.

Odborníci sledují úmrtnost tamních obyvatel v sedmi ukazatelích, kromě celkové se dívají také na úmrtnost na srdeční či nádorové choroby. „Sledujeme tyto údaje zvlášť i u lidí v produktivním věku, tedy mezi 20 a 65 lety, protože jde o citlivější ukazatel vlivu životních podmínek. Dále sledujeme výskyt třinácti druhů zhoubných nádorů, především těch, u nichž by mohla být souvislost s ionizujícím zářením. Velkou pozornost tak věnujeme například dětským leukémiím,“ doplnil Kotulán. Zkoumají také vlivy na reprodukci, tedy spontánní potraty nebo počty dětí s nízkou porodní váhou.

Za celou dobu, co zdraví lidí v okolí temelínské elektrárny lékaři sledují, nezaznamenali žádný vyšší výskyt nemocí či úmrtí, než odpovídá očekávanému výskytu. „Údaje v delším sledovaném období přirozeně kolísají, takže jsou roky, kdy například úmrtnost na srdeční choroby roste nad ostatní regiony, ale pak se zase vrací zpět nebo i pod hodnoty srovnávacích oblastí. Obdobné výkyvy jsou samozřejmě i v kontrolních oblastech. Je to zcela přirozené. Mohu doložit, že lidé v okolí Temelína nejsou blízkostí elektrárny po zdravotní stránce nijak dotčeni,“ zdůraznil Kotulán.

Podotkl však, že elektrárna by mohla potenciálně působit nejen fyzicky, ale také psychicky. „Různé diskuse o hrozbách jaderné energie a kampaně proti ní mohou mít na tamní obyvatele velký vliv. Proto třikrát za dobu monitorování posuzovali místní obyvatele i spolupracující psychologové. Zjišťovali míru neuroticismu, depresivních projevů, případného strachu z okolního světa a na druhé straně míru sebevědomí, životní spokojenosti či důvěry v budoucnost. V tomto směru jsou na tom lidé žijící v blízkosti elektrárny stejně jako lidé z kontrolních oblastí, a v některých ohledech dokonce lépe,“ uvedl Kotulán.

Obavy ze života v blízkosti jaderných elektráren a zařízení zpracovávajících radioaktivní materiál mají podle Kotulána i reálný základ. V historii se v blízkosti tří zařízení potvrdil vyšší výskyt dětských leukémií.

„Jde o případy z konce minulého století, kdy se ve dvou případech v Británii a u jedné německé elektrárny zjistilo, že je v jejich okolí skutečně o několik případů více leukémií u dětí než ve srovnávaných oblastech. Následovaly pak rozsáhlé průzkumy u více než stovky dalších zařízení, které vedli často kritici jaderné energie, ale jiné takové případy nebyly zjištěny. Šlo o výjimky, které mají jiné příčiny a s jadernou energií nemají nic společného,“ zdůraznil Kotulán.

Právě k vyvrácení podobných obav, které se vyskytují stále, monitoring zdraví slouží. Nově jej profesor Kotulán zpracovává také pro elektrárnu v Dukovanech.

Hlavní novinky