Přejít na hlavní obsah

Co dokáže pohlazení po ruce aneb Věda je sexy

Science slam vytáhl už popáté vědce na pódia. Podle diváků byla nejlepší bioložka Barbora Chattová.

Barbora Chattová využila jako rekvizitu plyšového tučňáka.

Přemýšleli jste někdy nad tím, kdo je vaším hrdinou a jak se jím můžete inspirovat? Nebo jestli může být komunikace jednostranná? Jak to, že rozsivky, o kterých jste v životě neslyšeli, produkují více kyslíku než dešťové pralesy? Tyto i další otázky zodpověděl pátý Science slam Masarykovy univerzity – akce, která vytahuje vědce na pódia a lidem tam venku ukazuje, že věda skutečně může být sexy.

>> podívejte se na fotogalerii na facebooku

Desky Kabinetu múz patřily ve středu 4. listopadu večer pětici mladých vědkyň, které se odhodlaly divákům zábavnou a hravou formou představit svůj výzkum. Nebyl to lehký úkol – vždyť jak za pár minut vysvětlíte složité botanické nebo literárněvědné otázky lidem, kteří o celém vašem oboru bádání slyší poprvé? S vtipem a ironií - to se zdá být správná cesta, jak si publikum získat. Protože právě o to v Science slamu jde – přiblížit nejnovější vědecké poznatky lidem, zabavit je, poučit a inspirovat.

„O vědě se toho tolik člověk obyčejně nedozví, nemá kde,“ otevřel pátý Science slam moderátor. „Když už nějaký článek o vědě pojednává, jsou to bulvární zprávičky typu, že vědci něco zjistili. Například,“ vrhne pohled na vybrané citáty z novin, „vědci zjistili, že rostliny rostoucí v blízkosti marihuany mají pokroucené stonky,“ rozesmává publikum na začátek, ale zároveň naznačuje, že i přes odlehčený formát je Science slam místem, kde se prezentuje skutečná věda, a to nejenom z tvrdých přírodních oborů, ale letos netradičně také z oblasti religionistiky, andragogiky či teorie a kritiky divadla.

Vědci v roli herců
Vítězkou večera se stala třetí vystupující, Barbora Chattová, se svým příspěvkem o rozsivkách, v němž za asistence plyšového tučňáka („Pojď, Johane, slibuji, že už tam budeme, nevyptávej se mě už tolik.“) a papírové krabice názorně vysvětlila, co to ty tajemné rozsivky jsou, a proč jsou pro ně důležité exkrementy tučňáků či tulení mumie. Odlehčený formát a popularizační forma vystoupení ale skutečnou podstatu bádání nijak nesnižuje, právě naopak – jednoduchou lidskou formou předává poznatky laikům, kterým se díky Science slamu otevírají dosud neznámé obzory.

Vlasta Hledíková.

Science slam vlastně dovoluje nahlédnout pod pokličku aktuálního výzkumu, což je něco, k čemu se veřejnost často nedostane. A přitom se často jedná o poznatky, které jsou velice zajímavé a blízké každodennímu životu. Potvrzuje to například vystoupení Vlasty Hledíkové z lékařské fakulty. „Čemu byste dali přednost, strohé bílé místnosti, kde něco pořád pípá, nebo radši povlečení s kapelou Nightwish a fotkami svým blízkých?“ ptá se a ilustruje tak princip bazální stimulace, tedy oboru, kterým se zabývá.

„Bazální stimulace je určená pro pacienty v bezvědomí. Pomocí metody se snažíme opět navázat pouto člověka s jeho vědomím,“ přibližuje. Příkladem je třeba hlazení si ruky proti a ve směru růstu chloupků, přičemž každý pohyb vyvolává jiné reakce – nabuzení nebo naopak zklidnění. I na pohled jednoduché věci mohou být totiž klíčové ve starostlivosti o člověka, který leží v kómatu.

Takže vědecká konference nebo divadlo? Ani jedno a zároveň obojí. Jestli chcete vidět akademiky v roli divadelních herců, nenechte si nejbližší slam ujít. Konat by se měl na jaře.