Přejít na hlavní obsah

Planetkové rendez-vous se Zemí

Drobné planetky mohou na Zemi dopadnout častěji, než by se zdálo. 

S měsíčním předstihem se v agenturních zprávách objevovaly informace o očekávaném blízkém průletu planetky s označením 2012 DA14 ve vzdálenosti značně menší, než je Měsíc od Země. A planetka dle předpovědi skutečně Zemi v pátek 15. února ve 20:30 středoevropského času minula o 28 tisíc kilometrů.

Počasí nám sice nepřálo, kolegové z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově ji však pozorovali vzdáleně dalekohledy z Argentiny, radarová pozorování byla provedena například radioteleskopem v Goldstone. Neznalému pozorovateli by ale i v případě hezkého počasí planetka unikla.

Oproti všem předpokladům se nečekaně dostalo větší publicity zcela jiné události. V ten samý den explodoval v brzkých ranních hodinách (kolem 4:20 středoevropského času) nad ruským Čeljabinskem meteorit. Ten nebyl, na rozdíl od planetky 2012 DA14, očekáván a o jeho existenci se dosud nic nevědělo. Dal o sobě vědět ale daleko víc než těsně prolétající planetka.

Kromě dlouhé, desítky minut viditelné kouřové stopy v atmosféře za sebou zanechal i mnohamiliónové škody, které byly způsobeny následnou rázovou vlnou po jeho výbuchu. Při průletu atmosférou došlo téměř k jeho vypaření, na zem dopadly pouze malé kousky. Světelný jev spojený s průletem a rozpadem byl ale natolik výrazný, že se lidé šli podívat k oknům, co se děje. O to více však bylo zraněných střepy z následně roztříštěných oken.

Síla exploze byla odhadnuta jako ekvivalent dvaceti až třiceti hirošimských pum. Je štěstí, že toto těleso mělo podle posledních odhadů počáteční velikost jen kolem patnácti metrů a hmotnost asi deset tisíc tun. Nepředstavitelné by byly škody, kdyby trajektorie planetky 2012 DA14 (průměr 30–40 metrů, hmotnost 130 tisíc tun) byla shodná s tímto tělesem. Dnes by už město Čeljabinsk neexistovalo.

V současné době existuje celá řada projektů, na kterých participují i čeští astronomové (například projekt KLENOT), které se snaží odhalit potenciálně nebezpečná tělesa křižující dráhu Země. Ta menší s rozměry pod 100 metrů ale většinou stále unikají naší pozornosti. Nejsme sice nyní schopni změnit jejich trajektorie, čemuž tak bude pravděpodobně i v nejbližší budoucnosti, ale budeme-li je znát dobře a navíc s dostatečným časovým předstihem, pak můžeme s určitou mírou pravděpodobnosti říci, kdy by měla taková srážka nastat a která oblast Země by mohla být touto kolizí postižena. Ze statistického hlediska nastává srážka s tělesem o průměru kolem sedmi metrů každých pět let, buďme tedy na další představení připraveni včas.

Autor pracuje v Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU.

Hlavní novinky