Přejít na hlavní obsah

Planetkové rendez-vous se Zemí

Drobné planetky mohou na Zemi dopadnout častěji, než by se zdálo. 

Existuje celá řada projektů, které se snaží odhalit potenciálně nebezpečná tělesa křižující dráhu Země.S měsíčním předstihem se v agenturních zprávách objevovaly informace o očekávaném blízkém průletu planetky s označením 2012 DA14 ve vzdálenosti značně menší, než je Měsíc od Země. A planetka dle předpovědi skutečně Zemi v pátek 15. února ve 20:30 středoevropského času minula o 28 tisíc kilometrů.

Počasí nám sice nepřálo, kolegové z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově ji však pozorovali vzdáleně dalekohledy z Argentiny, radarová pozorování byla provedena například radioteleskopem v Goldstone. Neznalému pozorovateli by ale i v případě hezkého počasí planetka unikla.

Oproti všem předpokladům se nečekaně dostalo větší publicity zcela jiné události. V ten samý den explodoval v brzkých ranních hodinách (kolem 4:20 středoevropského času) nad ruským Čeljabinskem meteorit. Ten nebyl, na rozdíl od planetky 2012 DA14, očekáván a o jeho existenci se dosud nic nevědělo. Dal o sobě vědět ale daleko víc než těsně prolétající planetka.

Kromě dlouhé, desítky minut viditelné kouřové stopy v atmosféře za sebou zanechal i mnohamiliónové škody, které byly způsobeny následnou rázovou vlnou po jeho výbuchu. Při průletu atmosférou došlo téměř k jeho vypaření, na zem dopadly pouze malé kousky. Světelný jev spojený s průletem a rozpadem byl ale natolik výrazný, že se lidé šli podívat k oknům, co se děje. O to více však bylo zraněných střepy z následně roztříštěných oken.

Síla exploze byla odhadnuta jako ekvivalent dvaceti až třiceti hirošimských pum. Je štěstí, že toto těleso mělo podle posledních odhadů počáteční velikost jen kolem patnácti metrů a hmotnost asi deset tisíc tun. Nepředstavitelné by byly škody, kdyby trajektorie planetky 2012 DA14 (průměr 30–40 metrů, hmotnost 130 tisíc tun) byla shodná s tímto tělesem. Dnes by už město Čeljabinsk neexistovalo.

Ze statistického hlediska nastává srážka s tělesem o průměru kolem sedmi metrů každých pět let. V současné době existuje celá řada projektů, na kterých participují i čeští astronomové (například projekt KLENOT), které se snaží odhalit potenciálně nebezpečná tělesa křižující dráhu Země. Ta menší s rozměry pod 100 metrů ale většinou stále unikají naší pozornosti. Nejsme sice nyní schopni změnit jejich trajektorie, čemuž tak bude pravděpodobně i v nejbližší budoucnosti, ale budeme-li je znát dobře a navíc s dostatečným časovým předstihem, pak můžeme s určitou mírou pravděpodobnosti říci, kdy by měla taková srážka nastat a která oblast Země by mohla být touto kolizí postižena. Ze statistického hlediska nastává srážka s tělesem o průměru kolem sedmi metrů každých pět let, buďme tedy na další představení připraveni včas.

Autor pracuje v Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU.