O (ne)reformě českého vysokého školství a dopadech aktuální novely na akademickou samosprávu Akreditace prověří, jestli si vysoké školy zaslouží vysokou míru autonomie, poukazuje v komentáři Karel Šima.
Přetrvávající kouzlo 28. října. Nejdůležitějšího českého svátku Sociolog Roman Vido komentuje, čím je dnes pro Čechy výročí vzniku již neexistujícího státu.
Proč nemůže být nezaměstnanost nulová Ekonom Martin Slanicay vysvětluje, proč je určitá míra nezaměstnanosti normální a vlastně i zdravá.
Bek: Starat se o společenské dění univerzitám ukládá zákon Rektor Mikuláš Bek komentuje, proč se vysoké školy z podstaty mají zapojovat do veřejné diskuse a utvářet občanskou společnost.
0,8 promile alkoholu v krvi? To je pět panáků Cyklisti si možná budou moci dát pár skleniček. Soudní lékař Miroslav Hirt před tím varuje.
Skalík: Pokud senát schválí poplatky za prodloužené studium až 72 tisíc ročně, řada studentů skončí Akademický senátor Jan Skalík kritizuje chystané zvyšování poplatků za studium na Masarykově univerzitě.
Krajská témata voliče při krajských volbách nezajímají Komunální volby berou lidé jako druhořadé, proto volí spíš srdcem. Projdou tak i netradiční strany.
Rabušic: Sociologie jako umění Možného Smuteční řeč Ladislava Rabušice o jedné z největších osobností české sociologie Ivovi Možném.
Co znamená pokus o puč pro turecké univerzity Politolog Tomáš Kaválek komentuje čistky v tureckém vysokém školství, kterými se současná vláda údajně zbavuje veškeré opozice.
Proč je dobré ve vědě spolupracovat Petr Dvořák hodnotí, které obory na Masarykově univerzitě se nejméně uzavírají samy do sebe a proč je dobré se do spolupráce pouštět.
Jak se bránit predátorským praktikám? Pozor na vydavatelství, která fungují bez recenzního řízení a napodobují názvy prestižních časopisů.
Konec fetišismu bakalářských prací? Ano, ale jinak! Polemika Mirka Tobiáše Hošmana s glosou Jana Motala o smysluplnosti zakončování každého studia akademickou prací.
-360x180-3791550178.jpg)
