Aktuality z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

AnotaceyPlazma

Laboratoř pro výzkum a vývoj nových metod výroby nanovláken otevřela v prosinci přírodovědecká fakulta ve spolupráci se společností Elmarco. Společný projekt propojí dvě originální české technologie – plazmovou tužku, jejíž patent vlastní Masarykova univerzita, a Nanospider – způsob vytváření „pavučiny“ z nanovláken. V laboratoři se díky tomu začne vyvíjet zařízení, která umožní výrobu nanovlákenných materiálů zušlechtěných plazmatem.

Image

Zatímco většina lidí chystala silvestrovskou oslavu, skupinu vědců a pracovníků z Masarykovy univerzity zaměstnávala zcela jiná činnost. Balení. 30. prosince se totiž znovu vydali na výzkumnou stanici, kterou univerzita provozuje na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Letošní výzkumnou sezonu přitom ovlivní hned několik změn.

Image

První fáze důležitých prací v terénu ukončena

Během posledních dvou týdnů se uskutečnily velmi důležité práce v terénu, které probíhaly ze třech stanových táborů postavených na jihozápadním pobřeží ostrova Vega, v lokalitě Solorina Valley na východním pobřeží ostrova Jamese Rosse a v zátoce Brandy Bay přibližně devět kilometrů jihozápadně od stanice Johanna Gregora Mendela.

Image

Odjezd z Chile a cesta do Antarktidy

Členové expedice přiletěli do Punta Arenas 31.12. odpoledne. Následující den se uskutečnilo nalodění na  palubu ledoborce chilského Almirante Viel a 2. 1. 2011 jsme vypluli na Magellanův průliv. Po dosažení západního pobřeží Jižní Ameriky jsme se plavili po ve vodách tichého oceánu směrem na jih. Po překonání Drakova průlivu, který byl relativně klidný a umožňoval rychlou plavbu, jsme se 5.1.dostali do oblasti souostroví Jižních Shetland,  kde proběhlo několik zastávek lodi souvisejících se zásobováním chilských stanic Escudero, O´ Higgins a Arturo Prat.

AnotaceCentrum

Nové metody pro úpravu povrchů nejrůznějších materiálů vyvíjejí vědci z centra, které vzniklo na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Firmám poskytne unikátní technologii, která bude místo dosud používaných chemikálií, využívat speciální elektrické výboje. Tyto postupy najdou uplatnění jak v textilním, sklářském či automobilovém průmyslu a dalších tradičních odvětvích, tak při výrobě high-tech produktů, jako jsou například solární články. Na vznik Centra pro výzkum plazmatu a nanotechnologických povrchových úprav materiálů získala univerzita téměř 220 milionů korun z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.

AnotaceMendelLectures

Ojedinělou možnost setkat se se světově proslulými vědci z oblasti genetiky a buněčné a molekulární biologie přináší už od roku 2005 cyklus přednášek s názvem Mendel Lectures. Stejně jako každý rok se setkání také letos konají na půdě Mendelova muzea Masarykovy univerzity. Na podzim už do Brna zavítali Michael N. Hall a Iain Campbell. Následovat je bude ještě pět dalších vědeckých osobností.

AnotaceGreifswald

Sedím ve vlaku, minula jsem Prahu, Drážďany, pohodlně přestoupila v Berlíně… Během cesty se krajina pomaličku mění, jak se přibližuji k Baltu. Pastviny s líně se pasoucím dobytkem se střídají s malými nádražími s nekonečně dlouhými nástupišti. Mám pocit, že na vědeckou stáž jedu až na konec světa. Je to však omyl – mířím přímo do jeho středu.

Image

Pojem „Velká chemická“ znají dnes na přírodovědecké fakultě už jen ti největší pamětníci. Šlo o proslulou učebnu, která se nacházela v areálu na Kotlářské v současném pavilonu 7. Jedinečná byla velkou kapacitou a skvělým zázemím pro demonstrační pokusy, bez kterých si nelze výuku chemie představit. V osmdesátých letech však musela ustoupit tehdejšímu výkvětu techniky, sovětskému sálovému počítači EC1033. Po téměř třiceti letech má ale posluchárna svého nástupce, učebnu A11/132 v bohunickém kampusu.

Image

Pro některé moderní šlechtitelská metoda, pro jiné hrozba a hra člověka na Stvořitele. Genetické modifikování organismů vyvolává už po desetiletí diskuse a stává se často i předmětem mnoha protestů. Co vlastně geneticky modifikované organismy jsou a jak se připravují? Kde nacházejí praktické využití? Proč některé jejich existence děsí a jaká fungují bezpečnostní opatření při nakládání s nimi?

AnotaceKlenovksky

Pavel Klenovský absolvoval fyziku na Přírodovědecké fakultě MU v polovině 70. let minulého století a celou svoji další kariéru spojil s metrologií, oborem, který se zabývá mírami pro stanovení velikosti různých technických a fyzikálních veličin a jejich měřením. Z řadového odborného pracovníka se postupně po sametové revoluci a po rozpadu ČSFR na začátku 90. let vypracoval až na generálního ředitele Českého metrologického institutu. Ten se mimo jiné stará o uchovávání a rozvoj státních etalonů nebo o kalibraci pracovních měřidel.

Strana 44 z 45