Elektronické informační zdroje jsou často studenty používány s ostychem nejenom proto, že raději sáhnou po knize v knihovně, ale – a není to nutně špatně – se řídí masarykovským heslem, podle něhož ne všechno na internetu je pravda. Databáze jsou ale obrovským zdrojem vědomostí, které je škoda nevytěžit.
Co to vlastně elektronické informační zdroje jsou? „Představují nejrůznější oborové a multioborové databáze, které slouží pro vědu, výzkum a výuku,“ vysvětluje knihovník z filozofické fakulty Igor Hlaváč. Masarykova univerzita disponuje desítkami předplacených licencovaných zdrojů reprezentujících vědění z celého spektra vědních oborů od medicíny přes právo po umění a humanitní vědy.
Důvodů, proč by studenti měli na webové stránky ezdroje.muni.cz, kde se nachází přehled všech aktuálně dostupných databází, zabrousit, je hned několik. Jedná se o skutečně kvalitní a ověřené databáze informací, což je v době, kdy se řadě věcí ve virtuálním prostoru nedá stoprocentně důvěřovat, cenné. „Většina zdrojů je komerční a přístup k nim je velmi drahý, studenti i zaměstnanci Muni mají nicméně přístup zdarma,“ vyzdvihuje výhodu Hlaváč.
Dostat se do nich není nijak složité. „Jsou přístupné z počítačů, které jsou připojeny do sítě Masarykovy univerzity, tedy i z počítačových učeben, knihoven, univerzitních kolejí nebo při připojení přes wi-fi síť Eduroam,“ popisuje Hlaváč. Není ale problém se k nim dostat ani z pohodlí vlastního domova, umožňuje to vzdálený přístup skrze EZproxy, OpenVPN nebo Shibboleth. Pro domácí studium tedy stačí vlastní UČO a sekundární heslo do Informačního systému.
Jak se zorientovat?
Orientovat se v elektronických informačních zdrojích může zpočátku působit jako věda, také to ale není nic, k čemu byste nutně potřebovali asistenci knihovníka nebo jiného specialisty. „Výhoda e-zdrojů je, že můžete vyhledávat jak konkrétní články či knihy, tak i velmi široká témata.
Užitečné je vyhledávání přes webovou adresu discovery.muni.cz, kam když zadáte například obecné heslo „neurology“, tak dostanete nejen knihy a články, ale i stručný přehled tématu ve formě stránky „research starter“. „Je to velmi užitečný nástroj k rychlé a základní orientaci v jakémkoliv tématu,“ říká Hlaváč. Zmíněný vyhledávač je vhodné využít zejména v situaci, kdy si nejste jistí, ve které databázi chcete hledat.
„Služba Discovery prohledává více zdrojů najednou, nemusíte tedy chodit do každé databáze zvlášť. Navíc prohledává i knihovní katalog univerzity a archiv závěrečných prací.“
Studentský tip
Doktorandka na ústavu pedagogických věd Hana Tulinská ke zdrojům přistupuje zase jiným způsobem. „Obvykle začínám buď na Google Scholar, zejména v případě, kdy hledám články obecnějšího charakteru. Případně vyhledávám v databází ERIC pro oblast vzdělávání,“ popisuje svoji strategii. „U zobrazených výsledků na Google Scholaru, který zahrnuje opravdu mnoho zdrojů, pak vidím, zda mám přístup k fulltextu přes Masarykovu univerzitu, nebo musím článek sehnat jinak.“
Někdy si studenti zvyknou používat jeden zdroj a stačí jim to, jako je to v případě studentky učitelství tělesné a občanské výchovy Alžběty Selucké. „Používám EBSCO, většinou mi stačí nějaká klíčová slova nebo nejlépe najdu jeden dobrý článek, který mě v použité literatuře odkáže na další kvalitní práce zaměřené na toto téma,“ představuje svůj přístup studentka.
Novinka: CzechELib
Od nového roku Masarykova univerzita navázala spolupráci s národním centrem pro elektronické informační zdroje CzechELib. „Centrum vzniklo s cílem zajistit dlouhodobou systematickou podporu akademickým institucím v Česku při zajišťování a spolufinancování informačních zdrojů pro vědu a výzkum a zbavit tyto instituce administrativní zátěže s tím spojené,“ vysvětluje správce univerzitních e-zdrojů Miroslav Bartošek z ústavu výpočetní techniky.
Do centra je vedle Masarykovy univerzity zapojeno dalších 120 výzkumných institucí, jimž zajišťuje vyjednávání a zpřístupnění zhruba 80 balíků zdrojů (balíkem je obvykle kolekce časopisů od jednoho vydavatele vědecké literatury – například kolekce více než 2000 titulů časopisů od vydavatele Elsevier).
„V současnosti je přes CzechELib zajišťováno pro univerzitu 57 balíků zdrojů. Co se týče dostupných informačních e-zdrojů, patří Muni mezi nadstandardně vybavené univerzity nejen v Česku, ale i v rámci vyspělých západních zemí,“ dodává Bartošek, který je jedním ze členů odborné rady CzechELib.
Přestože většinu informačních zdrojů znají uživatelé již z dřívějška (CzechELib zajistil jejich pokračování i pro další období), získala Masarykova univerzita možnost dostat se i k několika novým.
„Mezi hlavní přírůstky patří rozšíření scientometrické databáze Web of Science o doplněk Web of Science Citation Connection – nově jsou k dispozici citační rejstříky Book Citation Index a BIOSIS Citation Index, databáze Current Content Connect a další. Výrazné rozšíření kolekcí časopisů je ve zdroji JSTOR – aktuálně má škola dostupný prakticky celý obsah tohoto populárního informačního zdroje. Dostupná je také kompletní kolekce časopisů Americké fyzikální společnosti a Americké matematické společnosti, kolekce časopisů vydavatelství Cambridge University Press, Americké medicínské asociace a další,“ vyjmenovává Bartošek a vyzdvihuje také portfolio zhruba 200 časopisů z oblasti managementu od vydavatelství Emerald.
