Přejít na hlavní obsah
Dánští studenti (zleva) Benjamim Aarlev Salbe, Mads Blak Rønberg a Anders Tobias Frederiksen.

Dánští medici jezdí na letní pitevní kurz do Brna už 50 let

Lékařská fakulta MU má za sebou kulatý ročník tradiční akce, která má počátky v nedořešené dánské legislativě týkající se výuky anatomické pitvy.

Za socialistického Československa se podařilo ustavit téměř nepředstavitelné propojení mezi brněnskou Lékařskou fakultou MU a dánskými studenty medicíny, které přetrvalo dodnes. Před padesáti lety se konal v anatomickém ústavu první letní pitevní kurz pro mediky z Dánska a v následujících letech si jich v Brně prohlubovaly znalosti anatomie další stovky.

„V 70. letech na dánských lékařských fakultách neprobíhaly anatomické pitvy, protože v zemi neměli dořešené právní záležitosti týkající se získávání lidských těl pro tyto účely. Zejména díky docentu Zechmeisterovi uzavřela tehdy naše fakulta smlouvu s dánskou studentskou organizací IMCC, která začala cesty do Brna organizovat,“ vysvětluje přednosta anatomického ústavu Petr Dubový, který se do kurzů jako vyučující zapojil v roce 1998. „Přestože se v 90. letech problémy s legislativou v Dánsku vyřešily, zájem studentů o naše pitevní kurzy přetrval.“

Zpočátku sem dánští medici jezdili na čtyři týdny a kromě praktické a teoretické výuky pro ně pracovníci anatomického ústavu připravovali i bohatý společenský program, včetně pobytu ve slovenských Tatrách, výletů do Českého Krumlova a Moravského krasu nebo návštěvy jihomoravských sklípků.

„Od roku 2012 ale začali dánští organizátoři odkládat příjezd, až jsme se dostali na současnou podobu dvoutýdenního kurzu. Důvod byl ten, že na začátku července se v Dánsku koná řada hudebních festivalů, které studenti nechtějí propásnout,“ říká s úsměvem Dubový.

Letos dorazilo dvacet studentů, což je počet, díky kterému měli šanci anatomii a anatomickou pitvu opravdu dobře pochopit a zažít.

„Pitevní kurzy na univerzitě v Aarhusu byly poněkud uspěchané a na konci nás čekala těžká zkouška. Tady jsem měl možnost a hlavně čas si vše důkladně projít. Hodně jsem se naučil například o anatomii krku nebo o uložení orgánů v hrudníku,“ uvádí Anders Tobias Frederiksen, který má za sebou rok studia medicíny. Na kurz se rozhodl jet, protože se mu tato oblast medicíny hodně zalíbila a chtěl si prohloubit znalosti.

Kurz probíhá v angličtině pod vedením učitelů z anatomického ústavu, kteří vedou pitvu a vybraní dánští studenti jim pomáhají s vysvětlováním. Jedním z nich je i Benjamim Aarlev Salbe, který je v Brně už potřetí.

„Poprvé jsem se o kurzu dozvěděl, když jsem byl ve druhém semestru a přijel jsem kvůli zájmu o pitvu. V dalším roce jsem pomáhal s organizací cesty a letos učím. Na univerzitě v Kodani se do výuky zapojuji také, ale tady jsem si prohloubil znalosti o anatomii orgánů, což mi pomůže být lepším pedagogem,“ říká Benjamin.

Další ze studentů Mads Blak Rønberg oceňuje na brněnském kurzu možnost získat lepší představu o lidském těle, protože na jeho domovské univerzitě v Aalborgu téměř pitvy nemají.

V oboru se používá stejné latinské názvosloví, takže i když doma studují v dánštině a v Brně v angličtině, nemusí se trápit studiem nových výrazů. „Největší rozdíl je asi v tom, že přes rok se musíme hodně učit na náročné zkoušky a člověk na to pořád myslí. Tady je to mnohem klidnější a můžeme se do studia ponořit bez zbytečných starostí a stresu. Ale jinak je to stejné, všichni vevnitř vypadáme více méně podobně,“ dodává s úsměvem Benjamin.

Lépe poznat lidské tělo pomáhá nejen dánským studentům fakt, že se v anatomickém ústavu stále provádí takzvaná topografická anatomická pitva. Při ní se postupuje po jednotlivých vrstvách těla do hloubky, a studenti tak přesně poznají, jak jsou konkrétní struktury uložené a jak se například promítají na povrch lidského těla.

Petr Dubový v Anatomickém muzeu MU.

„Anatomie je jedním ze základních preklinických oborů studia medicíny a následně v lékařské praxi je klíčová zejména pro intervenční výkony,“ vysvětluje Dubový s tím, že v zahraničí se často pitva koná jen formou demonstrace anatomických struktur, při níž studenti sami nemají mnoho příležitostí se jí osobně zúčastnit. Na Lékařské fakultě MU mají studenti pitevní cvičení týden na závěr prvního a dva týdny v závěru druhého semestru.

„Mám-li srovnat české a dánské studenty, tak musím ocenit aktivní přístup a samostatnost těch druhých. Od učitelů vyžadují vysvětlení především těch nejkomplikovanějších kapitol anatomie a jinak se snaží dané téma pochopit co nejvíc sami,“ srovnává Dubový.

Hlavní novinky