Přejít na hlavní obsah

Jak přežít zkouškové období?

V průběhu zkouškového období je na lidský organismus kladena velká zátěž – po psychické i fyzické stránce. S žádostí o radu, jak se s nároky studia ve zkouškovém období vyrovnat a přitom si zcela nezničit tělo, jsme se obrátili na Lubomíra Vašinu z Psychologického ústavu Filozofické fakulty.

Tekutiny
Pitný režim bývá velmi často podceňován, se zvyšující se zátěží však stoupá i jeho důležitost. Zkouškové období klade zvýšené nároky na celý organismus, který v takové situaci spotřebovává více energie. Dostatečné množství tekutin je nezbytné pro fyziologické fungování organismu, zejména pro přenos látek, ať už jde o přísun látek výživných, nebo o vyplavování látek škodlivých. Tekutiny také usnadňují biochemickou aktivitu mozku. Člověk by měl přijmout nejméně 2,5 litru tekutiny za den.

Obecně platí jednoduchá rada: musí-li organismus podávat velký výkon, neměli bychom jej zbytečně zatěžovat něčím dalším. Měli bychom se tedy vyvarovat nápojů s vysokým obsahem umělých přísad a „éček“ (konzervantů, stabilizátorů, barviv), ale také nápojů s vysokým obsahem cukru. S příjmem těchto látek se musí tělo složitě vyrovnávat a vydává tak energii navíc.

Vhodné jsou tedy obyčejné, neochucené vody – některé navíc dodávají i hořčík, díky němuž se mozek méně vyčerpává. Pokud vám vadí fádní chuť, doporučuje Vašina ochucování ovocnými šťávami opět bez konzervačních látek. Nejlepší tedy bude vymačkat si do vody pomeranč, grep apod.

Dále se k pití doporučuje rozpustný vitamín C, bylinný čaj nebo zelený čaj, pokud možno ne v sáčku a nearomatizovaný. „Někomu zelený čaj chutná jako tráva, ale obsahuje mnoho příznivých a aktivujících látek. Když člověk studuje a popíjí u toho zelený čaj, určitě na tom bude v průběhu zkouškového období psychicky lépe, než kolega, který pije kolu nebo kofolu,“ vysvětluje psycholog.

Jídlo
Podobná pravidla platí i při výběru jídla. Jezme jogurty, zákysy, netučné sýry, ale opět bez konzervačních látek. Vyvarujme se tučných jídel, jejichž zpracování tělo spíše zatěžuje. Energeticky bohaté a příznivě působící jsou například luštěniny, rajčata, papriky, kadeřavá kapusta apod. Pozor bychom si měli dávat na tu zeleninu, která váže ve větší míře dusičnany (například špenát, salát, brambory).

Dusičnany získává tělo i jiným způsobem (například vodou) a samy o sobě neškodí, ale metabolickými přeměnami v organismu se z nich stávají karcinogenní nitrosaminy. Proto bychom to neměli přehánět ani s uzeninami, které dusičnany obsahují, a už vůbec bychom je neměli konzumovat po ránu, kdy tělo ještě není připraveno na boj s karcinogeny.

Spánek
Nedostatek spánku je ve zkouškovém období největším nepřítelem studenta. Lubomír Vašina však upozorňuje na jeho obrovský význam pro učení: „Student do sebe dostává velké množství někdy velmi abstraktních informací a právě ve spánku se s nimi mozek vypořádává, třídí je, vytváří asociační propojení, převádí je do dlouhodobé paměti.“ Navíc pokud student spí méně než šest hodin denně po dobu delší tří dnů, může být vystaven negativním emocím, ale i lehčí dysfunkci některých orgánů, například žaludku.

Fyzická aktivita
Skutečnost, že se při učení organismus fyzicky vyčerpává, dokládají studenti, kteří během zkouškového období hubnou. Jediný způsob, jak udržet tělo v kondici, je věnovat se pravidelně nějaké fyzické aktivitě. „Bez pohybu vzniká při metabolismu více meziproduktů, například kyselina mléčná ukládající se ve svalech. To způsobuje větší únavu organismu,“ uvedl Vašina.

I ve zkouškovém se tedy člověk musí fyzicky vybít až do zpocení, urychlit tak metabolismus, přeměnit meziprodukty v jednoduché látky a vyloučit je z organismu. Nemusí však přitom chodit do tělocvičny nebo posilovny a stresovat se, že tak ztrácí tolik drahocenný čas. Stačí, když si několikrát vyběhne schody v domě.

K povzbuzení
To, jaký kognitivní výkon člověk podá, ovlivňuje především hladina acetylcholinu. Při jeho nedostatku se člověk hůře učí, snadněji zapomíná a těžko si vybavuje. Jestliže se projeví tyto příznaky v období, kdy student potřebuje podávat nejvyšší výkon, je možné si pomoci různými podpůrnými prostředky.

Látkou, ze které při metabolismu vzniká acetylcholin, tedy jeho prekurzorem, je lecitin. Dodáváním lecitinu tedy můžeme výrazně zlepšit naše učení. Podobně kladně mohou působit i nootropika (například piracetam), která zlepšují metabolismus glukózy a kyslíku v mozku. Ginko biloba (jinan dvoulaločný) pak zlepšuje průtok krve, která přenáší živiny do mozku. Bez negativních vedlejších účinků je také guarana.

Pomoci nám může i vitamin B (B1, B6, B12), C nebo E. Aminokyselina glutamin zase zlepšuje koncentraci a proces učení. Tryptofán podporuje skrze lepší náladu motivaci k učení. Všechny tyto přípravky bychom však neměli brát déle než týden a o tom, v jaké formě máme uvedené látky užívat, bychom se měli poradit v lékárně. Ovšem i hořká čokoláda (nejméně 70% podíl kakaové hmoty) může během studia pomoci. Obsahuje mj. phenylalanintheobromin, čili látky, které zlepšují schopnost učit se. Stejnou službu udělají také ořechy, obsahující cerebrosidy a další příznivé látky pro mozkovou činnost.

Káva a kouření
Studenti často k povzbuzení pijí kávu. Zde ovšem platí jednoduchá rovnice: jeden šálek povzbuzuje fyzickou i psychickou aktivitu, dva pomáhají koncentraci, při třech šálcích již záleží na individuální reakci na kofein a větší množství kávy je již problematické. Může to způsobit vyšší podrážděnost. Více než šest káv denně navíc může vyvolat úzkost nebo jiné negativní emoce.

Kapitolu samu o sobě tvoří kouření. Je asi nepravděpodobné, že by po dobu zkouškového student přestal kouřit, ale rozhodně by se měl snažit kouření omezit. Kouřením do sebe dostává velké množství cizorodých látek, které organismus zatěžují. Navíc když člověk kouří, snižuje přísun kyslíku do mozku, který je tolik potřebný pro jeho zvýšenou činnost.

Psychická pohoda
Dobré učení také ovlivňuje psychická pohoda, která se ve zkouškovém z našeho života většinou vytrácí. Člověk by se však i v tomto období měl snažit sám sebe něčím potěšit či duševně osvěžit. Důležitým činitelem je příjemné prostředí, dostatek světla, klid při jídle a pití, krátké pauzy v učení, kdy se člověk věnuje psychicky nenáročné činnosti. Negativní emoce totiž výrazně snižují kognitivní výkon, naše pozornost osciluje, a proto se těžko soustředíme.

Existuje mnoho rad, jak přežít zkouškové období, poněkud paradoxně však platí, že pokud se člověk bude násilně snažit je všechny dodržovat, nedosáhne žádného efektu. Všechno, co dělá, by pro člověka mělo být přirozené, rozhodně ne nepříjemné. Týká se to i jídla a pití, jak dokládá Lubomír Vašina: „Člověk by neměl pít nebo jíst něco, co je zatěžující, tělo se tomu totiž brání a výsledné vstřebávání je pak komplikované. Když něco přijímáme tak, že nás to potěší, je na to tělo lépe připraveno i po biochemické stránce. Je to jakýsi placebo efekt, který však příznivě ovlivňuje metabolické pochody a v konečném důsledku i výsledný efekt studia.“