Přejít na hlavní obsah

Univerzitní projekty pomáhají rozvíjet historickou Telč

Scola Telcz nebo Doma ve městě jsou dva příklady aktivit Masarykovy univerzity, které rozvíjejí město, jehož historické jádro je cennou městskou památkovou rezervací.

Už od roku 2011 funguje Masarykova univerzita tak trochu i v Telči. Díky opravě bývalých jezuitských kolejí tady vzniklo univerzitní centrum, kde se učí některé specializované kurzy, pořádají konference nebo se sem dá jezdit na školení, workshopy a teambuildingy. Různé projekty tak zároveň pomáhají rozvoji města, které čelí příležitostem a výzvám spojeným s velkým množstvím přijíždějících turistů a památkovou ochranou UNESCO.

Jedním z dlouhodobých projektů je Scola Telcz, pod jejímž názvem se dvakrát ročně konají intenzivní workshopy studentů humanitních i technických oborů, kteří zkouší řešit konkrétní problémy města spojené s uchováváním kulturního dědictví. „V minulosti se třeba zamýšleli nad tím, jak oživit budovu bývalé synagogy a co by se s objektem dalo do budoucna dělat. Zároveň ho chtěli přiblížit obyvatelům města, kteří kolem něj už jen bezmyšlenkovitě chodili,“ přibližuje studentka dějin umění Veronika Řezníčková, jež spolu s Terezou Říhovou spoluorganizuje letošní zimní školu, která začne za pár dní.

Konkrétně v synagoze se tehdy dokonce povedlo uspořádat rychlou akci, pro kterou studenti nachystali promítání a umělecké instalace, takže se místní povedlo nalákat i dovnitř. Příklad synagogy je jedním z těch šťastnějších. Poukázání na specifika místa a to, že je možné ho ještě nějak využít, přimělo jednoho z obyvatel Telče, že v místě založil kavárnu a pražírnu. „Takové věci už nemůžou dělat sami studenti, nemají na to peníze ani jiné prostředky. Můžou ale dávat impulzy a to se tady přesně povedlo,“ říká Řezníčková.

S dalšími budovami ve městě je to komplikovanější. Jiný ročník studentů se před čtyřmi roky vrhl na téma rekonstrukce zdejší základní umělecké školy. Na její uskutečnění se ale pořád čeká – naráží se na financování obnovy i to, jak to udělat patřičně šetrně za omezené množství peněz, které by mohlo být k dispozici.

Letošní turnus studentů a odborníků z Česka a Rakouska, mezi nimiž jsou stavaři, architekti, historici umění nebo sociologové, připraví a představí koncept revitalizace bývalého sociálního bydlení v Telči. Historická budova stojící v ulici 5. května se nachází u jižního vstupu do města hned za městskou památkovou rezervací, která je na seznamu kulturního dědictví UNESCO, takže má specifický status. Na její rekonstrukci není možné čerpat žádné dotace, přitom ale musí respektovat pravidla památkové ochrany.

„Budova z 19. století má díky své poloze a historii potenciál stát se místní dominantou, je kolem ní ale také řada otázek. Budeme se zabývat tím, za jakým účelem byl dům postaven a k čemu všemu dřív sloužil a v souvislosti s tím, k čemu by ho bylo možné využít do budoucna,“ nastiňuje Tereza Říhová náplň práce studentů a jejich mentorů v příštích dnech.

Budování veřejného prostoru

Scola Telcz není jedinou z aktivit, které se v Telči díky působení univerzity dějí. Další se vztahují k projektu s názvem Doma ve městě UNESCO, který mají na starost socioložka Barbora Vacková a odbornice na lokální média Lenka Waschková Císařová z fakulty sociálních studií. Projekt podpořený Technologickou agenturou ČR se dělá ve spolupráci s Fakultou stavební ČVUT a firmou Neogenia a třeba lidé z MUNI a ČVUT se dali dohromady právě na základě svých setkání na Scola Telcz.

„Cílem našeho projektu je formulovat strategie v oblasti městského rozvoje a lokální komunikace, které povedou k vybudování a udržování kvalitního veřejného prostoru. Jde o posílení vztahu místních obyvatel k vlastnímu městu, které zatěžuje nerovnováha v užívání veřejných prostranství v turistické sezóně a mimo ni,“ shrnuje obsah Lenka Waschková Císařová.

„Telč je v tomto případě modelovým příkladem. Protože obdobnými problémy trpí i jiné turistické destinace, mělo by se ideálně stát to, že tady vymodelujeme a otestujeme některá opatření a postupy, které budou moct převzít i jiná města a obce,“ doplňuje Barbora Vacková.

Ukazuje se, že především malá města či vesnice se chápou jako bezbrannější vůči vlivům zvenčí a jedním z cílů projektu je pomoct jim využívat možností metod komunikace či regulace turistického ruchu.

Hlavní novinky