Přejít na hlavní obsah

Hybridní kniha zpřístupní žákům s postižením agendu OSN

Odborníci ze Střediska Teiresiás MU se podíleli na přípravě unikátní hybridní knihy pro zrakově a sluchově postižené s názvem OSN: Svět, který chceme, budoucnost pro všechny.

Studenti se s knihou setkávají formou prezentací ve školách.

 

Společný program světa na ukončení extrémní chudoby, ochranu planety a zlepšení života známý pod názvem Agenda 2030 je nyní zpřístupněný i lidem se zdravotním postižením. Za podpory Informačního centra OSN v Praze vyšla nová publikace ve formátu hybridní knihy nazvaná OSN: Svět, který chceme, budoucnost pro všechny. Na jejím překladu do českého znakového jazyka spolupracovali i odborníci ze Střediska Teiresiás MU - Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky.

Kniha vyšla jako součást projektu Aktivní zapojení osob se zdravotním postižením do Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Vznikla podle anglické předlohy The World We Want: A Future For All. „Kniha představuje program rozvoje světa na příštích patnáct let. Státy OSN přijaly Agendu 2030 v roce 2015 a stanovily naplnění jejích cílů až do roku 2030. Jde o stručné shrnutí toho, na čem by se mělo ve světě pracovat a čeho dosáhnout, aby se všem lidem žilo spokojeně,“ uvedl koordinátor projektu a zároveň ředitel organizace Neslyšící s nadějí Roman Lupoměský.

Padesátistránková publikace přináší přehled sedmnácti konkrétních cílů mezinárodního společenství, přičemž dvanáct z nich se týká lidí se zdravotním postižením. Vše je podáno formou přístupnou dětským čtenářům, konkrétně žákům druhého stupně základních škol a studentům středních škol. Autoři se proto snaží zpřístupnit světové dění na půdě OSN v co nejvíce srozumitelné podobě formou diskusních otázek, kvízů i názorných obrázků.

Cílové skupině dětských čtenářů se při své překladatelské práci museli přizpůsobit i překladatelé ze Střediska Teiresiás. „Během našich příprav jsme se zaměřili i na to, aby byl překlad v takové formě, kterou snadno přijmou mladší žáci a studenti. Jistou komplikaci nám přinášely hlavně málo frekventované termíny, které bylo třeba v českém znakovém jazyce podchytit. Po technické stránce jsme pak videa a jejich pozadí nastavili tak, že barevně i formou odpovídaly vizuální podobě samotné publikace,“ přiblížila Jana Havlová ze Střediska Teiresiás.

Kniha je určena žákům základních škol a studentům středních škol.

Formát hybridní knihy, ve kterém titul OSN: Svět, který chceme u nás vyšel, je unikátním typem multimediální publikace. „Hybridní knihy umožňují především osobám s těžkým zrakovým nebo sluchovým postižením simultánní sledování obsahu v textové, zvukové nebo obrazové (znakové) podobě. To platí i pro tuto publikaci, kterou se organizace Neslyšící s nadějí rozhodla nechat přeložit do českého znakového jazyka a tím přispět k větší informovanosti osob se sluchovým postižením,“ popsala Jana Havlová.

Hybridní kniha umožňuje prezentaci obsahu až ve třech vrstvách, tedy za použití tří různých médií. „Při přípravě hybridní knihy se zabýváme všemi těmito složkami. Obsah publikace je zobrazován jako text, jako zvukový záznam tohoto textu pro zrakově postižené a jako vizuální záznam překladu textu do znakového jazyka,“ popsala Michaela Hanousková ze Střediska Teiresiás.

Při přípravě každé hybridní knihy pracují překladatelé ve čtyřech fázích. „Na začátku je příprava textové vrstvy, která se vytvoří z již existující publikace či dosud nepublikovaného autorského textu. V další fázi připravujeme zvukové stopy, které pro hybridní knihy načítají v našem audiostudiu profesionálové mluveného slova, především herci brněnských divadel. V postprodukci se nahrávky doplňují ještě zvukovými předěly či hudebním podkresem. Ve třetí fázi dochází k přípravě videa, tedy samotnému překladu do znakového jazyka. Ten obnáší mimo jiné přípravu tzv. znakosledu v českém či jiném znakovém jazyce a následně natáčení videí s překladem. U těchto natáčení je přítomen figurant coby interpret znakového překladu, supervizor pro kontrolu správnosti obsahu překladu a správnosti projevu ve znakovém jazyce, popřípadě i technici coby obsluha kamery. Po samotném natáčení pak následují postprodukční práce, například střih materiálů a klíčování pozadí. V závěrečné fázi už jen dojde ke spojení všech vrstev do jednoho celku,“ vyjmenovala Jana Havlová.

Středisko Teiresiás připravilo už téměř devadesát hybridních knih, přičemž dvacítka z nich má svoji vrstvu i ve znakovém jazyce. Všechny knihy jsou vystavené na webovém portálu střediska. Online verze publikace OSN: Svět, který chceme je také zdarma přístupná pod odkazem na webu

 

Hlavní novinky