Již v loňském roce se MU v žebříčku ARWU neboli Shanghai Ranking poprvé ve své historii umístila mezi nejlepšími 500 univerzitami světa a teď dosáhla dalšího historického průlomu. V nejnovějším vydání mezinárodního žebříčku QS World University Rankings jí patří 400. místo. Meziročně si Masarykova univerzita polepšila dokonce o více než 150 příček. Celkem se v žebříčku umístilo 1499 institucí, v rámci České republiky je MU druhá za Univerzitou Karlovou.
„Je to obrovský úspěch a zcela upřímně říkám, že jsem hrdý a zároveň i dojatý. Vždy jsme si přáli dostat se alespoň do první pětistovky nejlepších univerzit planety, snažili jsme se o to opravdu mnoho let. Takže umístění dokonce mezi 400 nejlepšími univerzitami světa, to je splnění velkého přání. Navíc s tak výrazným meziročním posunem, jakého nedosáhla žádná česká univerzita, to je opravdu skvělý výsledek. Za tento mimořádný úspěch bych chtěl poděkovat celé Masarykově univerzitě. Ukazuje se, že dlouhodobá a systematická práce, kterou se snažím prosazovat po celé své funkční období s důrazem na kvalitu, spolupráci a internacionalizaci, přináší své výsledky,“ uvedl rektor Martin Bareš.
V hodnocení QS World University Rankings se letos umístilo 1 499 institucí, což je o 77 více než v roce předchozím. Rozšířen byl i soubor sledovaných indikátorů. Aktuální vydání žebříčku zohledňuje nově oblasti jako mezinárodní výzkumnou síť, udržitelnost či zaměstnatelnost. I zde Masarykova univerzita významně zabodovala. V oblasti mezinárodní výzkumné sítě jí patří 276. pozice, což doceňuje její dlouhodobý trend v publikování – podíl vědeckých publikací vzniklých na Masarykově univerzitě ve spolupráci se zahraničními pracovišti kontinuálně roste. V kategorii udržitelnosti pak univerzita získala dokonce 207. příčku. Nový indikátor v sobě nese jak zhodnocení vědeckého příspěvku univerzity k řešení Cílů udržitelného rozvoje OSN, tak i zakotvení problematiky udržitelnosti ve Strategickém záměru MU, činnost Dobrovolnického centra MUNI POMÁHÁ, principy udržitelnosti uplatňované při zadávání veřejných zakázek, existenci etických komisí, činnost studentských spolků zabývajících se společensky odpovědnými tématy, zastoupení studentů v orgánech univerzity, výuku environmentálních témat a v neposlední řadě i indikátory odrážející například spotřebu energií či vody.
„Téma udržitelnosti rezonuje na naší půdě už mnoho let. Je to pro nás jedno z prioritních témat, průřezově uchopené napříč naší strategií, a proto jeho systematické řešení od září bude posíleno i personálně, a to novou prorektorkou v rámci týmu vedení univerzity. Ta bude mít oblast udržitelnosti explicitně ve svém portfoliu,“ dodal Martin Bareš, jenž v dubnu v rektorské volbě obhájil svůj mandát a v čele Masarykovy univerzity by měl stát i v následujících čtyřech letech.
„Věřím, že posun v žebříčku se nám povedl i díky tomu, že přes všechny rozdíly naše fakulty a ústavy nefungují izolovaně, ale tvoří univerzitu jako jeden funkční celek s přidanou hodnotou,“ vyjádřil se prorektor MU pro rozvoj, legislativu a informační technologie Radim Polčák. V tradičních indikátorech žebříčku dosáhla Masarykova univerzita výborného výsledku také v oblasti podílu zahraničních studentů. Zde se umístila na 215. příčce na světě. Nejlepšího meziročního zlepšení mezi tradičně sledovanými parametry pak dosáhla v kategorii reputace mezi zaměstnavateli, která těží z odpovědí desítek tisíc zaměstnavatelů napříč světem. Zde si Masarykova univerzita polepšila oproti loňsku o 65 příček, díky čemuž jí nyní patří 305. místo na světě.
„Občas slýchávám, že je naše univerzita náročná. Ano, je. Ale zároveň je to otevřená a přátelská instituce, jejímž nejvyšším posláním je poskytovat kvalitní vzdělání, které by v konečném výsledku mělo přinést konkurenční výhodu a dobrou uplatnitelnost našim absolventům. A věřím, že tyto výsledky to jen potvrzují,“ doplnil rektor Martin Bareš.
