„Erudice respektovaného vědce se v jeho osobě snoubila s nebývalým citem pro lidovou píseň a její interpretaci,“ uvedli v nekrologu Daniel Drápala a Marie Novotná z Ústavu evropské etnologie. Ve své vědecké činnosti se Dušan Holý věnoval předním osobnostem hudebního folkloru a nositelům tradice. Na etnologickém pracovišti Masarykovy univerzity působil Dušan Holý více než půlstoletí. Zemřel ve čtvrtek 2. ledna 2025.
Dušan Holý se narodil 25. dubna 1933 v Hrubé Vrbce. Absolvoval gymnázium ve Strážnici, poté pokračoval na Janáčkově akademii múzických umění, v letech 1952–1956 studoval národopis a hudební vědu u profesorů Antonína Václavíka a Jana Racka. Po tříletém působení v Československém rozhlase se od roku 1959 již trvale věnoval profesnímu působení na Masarykově univerzitě, kde se v roce 1968 habilitoval prací Problémy vývoje a stylu lidové hudby. Lidová taneční hudba na moravské straně Bílých Karpat (tiskem v roce 2013). V roce 1990 byl jmenován profesorem. Vedle filozofické fakulty vyučoval etnomuzikologii několik let také na Janáčkově akademii múzických umění.
„Ve své vědecké činnosti se věnoval předním osobnostem hudebního folkloru a nositelům tradice (např. Mudrosloví primáše Jožky Kubíka, 1984). Od regionálního a lokálního výzkumu písňových a instrumentálních projevů pokročil již v šedesátých letech k teoreticky koncipovaným pracím zaměřujícím se na problematiku geneze a stylu lidové hudby, rytmiku i variační postupy. Přímo vizionářsky dnes působí participace na prvních pokusech o využití počítačové techniky při klasifikaci a analýze lidové písně, které jsou datovány již do sedmdesátých let. Setkávání s nepočetnou, kulturně ale výraznou skupinou horňáckých Romů, k níž mimo jiné patřil i známý primáš Jožka Kubík, přivedla D. Holého k zájmu o tuto problematiku. V devadesátých letech si získala široké uznání především práce o genocidě Romů za druhé světové války a její reflexi v romském folkloru Žalující píseň (1993, spolu s historikem Ctiborem Nečasem). V průběhu svého plodného vědeckého života byl D. Holý zapojen v redakčních radách předních oborových časopisů (Český lid, Národopisný věstník, Národopisné aktuality), byl členem studijní skupiny pro systematizaci a klasifikaci lidové hudby, vedl etnomuzikologickou komisi Národopisné společnosti československé a byl členem The Society for Ethnomusicology. Na půdě domovského pracoviště se podílel na kolektivních pracích o Horňácku, Podluží a Brumovicích, Masarykovu univerzitu spolu se svými kolegy reprezentoval také v redakci základního oborového kompendia – encyklopedie Lidová kultura (2007),“ zmínili v nekrologu na webu Filozofické fakulty MU Daniel Drápala a Marie Novotná.
Dušan Holý byl zároveň známý i jako horňácký zpěvák a tanečník. Působil také jako předseda Programové rady Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice.
