Volně přístupná platforma umožní firmám snadno, rychle a dlouhodobě sbírat data o jejich výrobcích. Díky tomu budou schopné lépe načasovat údržbu a spolehlivěji určit množství a kvalitu produktů, které čekají na vrácení do oběhu. Digitální řešení umožní sledovat stav na úrovni jednotlivých součástek v reálném čase, a to včetně již existujících či potenciální vad. Výrobci tak snadněji určí, které součástky repasovat, renovovat, opravit nebo pouze vymontovat a dále používat. Nová technologie vznikne díky projektu DiCiM, který koordinuje tým pod vedením Aleny Klapalové. Výzkumníci tak podpoří rozvoj cirkulární ekonomiky v Evropě.
Podle hlavní řešitelky projektu Aleny Klapalové jde v neposlední řadě také o podporu servisního personálu. „Je důležité, aby při jejich činnostech nedocházelo k prodlevám a podařilo se minimalizovat množství odpadu,“ říká. Platforma jim umožní sledovat a využívat poznatky o celém životním cyklu výrobku. „Například u praček by mělo být dosaženo úspory materiálu v objemu přibližně 2 900 tun. U ledniček by se měla účinnost obnovy náhradních dílů zvýšit o 90 procent, což je úspora 126 000 hodin práce,“ vysvětluje Alena Klapalová.
V případě automobilů by se díky digitalizaci měla míra využití náhradních dílů zvýšit zhruba o 30 procent, což v praxi představuje úsporu až 6 000 tun materiálu. Zvýšit by se mělo také množství dostupných náhradních dílů v Evropě, a to až o 1 milion kusů. Očekávat lze i snížení produkce oxidu uhličitého a zisk ve výši až 20 milionů eur pro zapojené podniky.
S podnikatelským záměrem (vedle Gorenje a Lexmarku jsou do projektu zapojeny i firmy Arcelik a C-ECO) souvisí i cíl enviromentální – snižování odpadu a využití součástek bez vad nebo po repasování. Souběžně se sběrem dat o pohybu produktů a součástek v nich obsažených se technologie zaměří i na jejich kvalitu a stav. „Budeme sbírat data o stáří součástek, o jejich stavu a kvalitě, cenách a alespoň částečně podmínkách, ve kterých byly produkty používány, a samozřejmě o tom, jak úspěšně – efektivně a účelně – se daří technologie vyvinout a používat,“ popisuje Alena Klapalová.
Díky projektu by mělo vzniknout i digitální tržiště – společný evropský datový prostor, který je v souladu s programem Digitální Evropa. „Platforma musí být bezpečná, důvěryhodná, pro zájemce o obchodování výhodná a snadno využitelná. Jsou to jednoduchá slova, ale budou pro nás velkou výzvou,“ dodává Alena Klapalová. Síť by v budoucnu mohli využívat výrobci originálních dílů, distributoři, servisní firmy, ale i překupníci s náhradními díly a firmy, které součástky repasují.
Od ledna do konce června tohoto roku výzkumníci sbírali požadavky firem na obchodní řešení a společně definovali funkční požadavky na výsledný software. Práce na vývoji technologie začne na podzim a s ukončením testování se počítá v říjnu 2026. Společně s Masarykovou univerzitou se na projektu DiCiM podílejí Královský technologický institut Stockholm, Univerzita v Lublani, Technická univerzita Chemnitz a čtyři soukromé společnosti (Arcelik, C-ECO, Gorenje a Lexmark). Do projektu se zapojují rovněž IT firmy ze Švédska a Španělska, s nimiž MU pracuje na provázání podnikatelských požadavků s možnostmi technického řešení digitalizace a vytvoření digitální platformy pro sdílení dat a informací o produktech a součástkách.
Projekt Digitalised Value Management for Unlocking the potential of the Circular Manufacturing System with integrated digital solutions, zkráceně DiCiM, je pro Masarykovu univerzitu velkým úspěchem. Patří mezi projekty typu Výzkumné a inovační akce (Research and Innovation Action, zkráceně RIA) a je tudíž financovaný z programu Horizont Evropa. ESF MU je první součástí univerzity, která zaujímá roli koordinátora u projektu této velikosti a významu. „Ekonomicko-správní fakulta koordinuje zapojené výzkumné organizace z několika evropských zemí i významné firmy jako Gorenje či Lexmark,“ uvedl ředitel pro strategii David Póč. Tým Aleny Klapalové z katedry podnikového ekonomiky a managementu navazuje na projekt ReCiPSS z let 2018-2022, v němž se zabýval navržením cirkulárních business modelů a metodiky vyhodnocování transformace lineárních business modelů pro výrobce praček Asko a v případě zpětné logistiky automobilových součástek.
