Odborníci z pracoviště ENVIROP Ústavu botaniky a zoologie hledají v rámci projektu LIFE in Salt Marshes dlouhodobě udržitelný způsob péče o vzácné slanomilné mokřady, které trpí zarůstáním invazními druhy. Na třech chráněných mokřadech se v roce 2024 povedlo zavést komunitní pastvu hospodářských zvířat.
Tento přístup umožňuje nejen obnovu cenných ekosystémů, ale také navazuje na historický koncept obecních pastvin, který byl v minulosti běžnou součástí naší krajiny. Na zavedení komunitní pastvy spolupracují jak odborníci z řad botaniků a zoologů, tak i vedení obcí, myslivecká sdružení a soukromí hobby chovatelé koní či skotu.
Komunitní pastva je moderním pojetím tradičního modelu správy krajiny, kdy se obecní pastviny využívaly pro chov zvířat místních obyvatel. Právě na těchto místech často vznikala druhově bohatá společenstva rostlin a živočichů „specialistů“, kteří by se jinde v krajině neprosadili.
Pastva zvířat, jako jsou koně nebo skot, pomáhá regulovat zarůstání invazními či expanzivními druhy a udržovat vhodné podmínky pro vzácnější druhy rostlin a živočichů. Se zánikem obecných pastvin český venkov o velkou část této biodiverzity přišel a slanomilné mokřady, pro které je pastva zvířat zásadní, degradovaly a zanikaly.
Dnes se komunitní pastvy využívá na mnoha místech (nejen) v Evropě k propojení ochrany přírody, podpoře biodiverzity a benefitů pro místní obyvatele – a to nejen pro vlastníky pasoucích se zvířat.
Pro přírodu i pro lidi
„Komunitní pastva je návrat k obecním pastvinám, které byly dříve přirozenou součástí života na venkově,“ vysvětluje Marie Kotasová Adámková, vedoucí pracovní skupiny ENVIROP a hlavní řešitelka projektu. „Je názorným příkladem, jak lze tradiční přístupy využít v moderní ochraně přírody. Pomáhá obnovovat a dlouhodobě udržitelně pečovat o mokřady a slaniska, které jsou domovem vzácných druhů. Přináší benefity přírodě i občanům – chovatelé získají pastvinu pro svá zvířata, obce udržované přírodní území, místní obyvatelé a návštěvníci atrakci a příjemné místo k procházkám a pozorování přírody,“ uvádí Kotasová Adámková.
Pastva zvířat přispívá k vytváření pestré mozaiky stanovišť, což podporuje pestrost společenstev rostlin, hmyzu, obojživelníků, ptáků a dalších skupin živočichů. Komunitní pastviny jsou udržovány chovateli zvířat, ale ruku k dílu často přiloží i dobrovolníci z řad místních občanů. Největší nadšení z přítomnosti zvířat, jak už to bývá, projevují místní děti. Zapojení obyvatel pomáhá vytvářet silnější vztahy k místu a podporuje smysl pro spolupráci.
V projektu LIFE in Salt Marshes zatím o tři chráněná území pomáhají pečovat místní chovatelé skotu, koní a také myslivecké sdružení. „Máme velké štěstí na nadšené a aktivní místní spolupracovníky. Cílem projektu je pastvu jako vhodný způsob péče o mokřady nejen zavést, ale i dlouhodobě udržet. Zapojení místních obyvatel je ten nejlepší způsob, jak toho dosáhnout,“ dodává Kotasová Adámková.
„Zapojení našeho sdružení do projektu LIFE in Salt Marshes vnímáme jako zajímavou příležitost se novým způsobem zapojit do péče o krajinu. Myslivost vždy hrála důležitou roli v udržování rovnováhy v přírodě a komunitní pastva je v tomto směru výborným doplňkem. Díky pastvě zvířat se zlepšují životní podmínky nejen pro ohrožené druhy, ale i pro zvěř, která se v naší lokalitě vyskytuje,“ říká Eduard Hauptmann, předseda mysliveckého sdružení Vrbovec, jehož členové pomáhají s obnovou jedné z deseti projektových lokalit právě provozováním pastvy skotu.
