Technologie jsou pro většinu lidí nepostradatelné a přinášejí jim inspiraci, smysl a zábavu – zároveň ale u části populace vyvolávají stres, rozptylují pozornost a narušují pocit kontroly.
Běžný život dospělých dnes často vyžaduje téměř nutnost vlastnit různé digitální technologie, jako například chytrý telefon či počítač, a připojovat se s nimi k internetu. Nový report vědců z Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS) na Masarykově univerzitě ukazuje, jak jsou na tom dospělí ve věku 18 až 59 let se svým digitálním wellbeingem. „V souvislosti s častým používáním technologií nabývá na důležitosti digitální wellbeing. Digitální wellbeing je proměnlivá individuální zkušenost sestávající z výhod i nevýhod, které nám používání technologií přináší. Digitální wellbeing je jednou ze součástí celkového wellbeingu a lidé ho dosahují, když dokáží technologie naplno využívat ve svém životě a omezit jejich negativní dopady. Jde o téma, které je ve světě zatím jen málo prozkoumané. Náš report proto přináší jedny z prvních ucelených dat o dospělých na světě,“ vysvětluje Michaela Šaradín Lebedíková, hlavní autorka reportu.
Ze všeho nejčastěji čeští dospělí používají počítač a telefon: počítač hraje hlavní roli v práci, kde ho 49 % dospělých používá 5 až 8 hodin denně. Ve volném čase zase dominuje mobilní telefon: až 45 % dospělých ho používá 2 až 5 hodin denně.
Výzkum ukazuje, že technologie dnes většina lidí (71 %) vnímá jako nepostradatelnou součást života. Většině (62 %) dospělých také technologie přináší inspiraci a smysl a téměř třem čtvrtinám dospělých technologie pomáhají organizovat každodenní praktické záležitosti. Stejně tak většina lidí oceňuje jejich zábavnou funkci – 72 % dospělých vnímá digitálních technologie jako zdroj zábavy a 62 % jimi zahání nudu. Pouze 7 % dospělých technologie používat nebaví.
Na druhou stranu, skoro pětina dospělých (17 %) je ve stresu z pocitu, že musí být neustále online, a každý pátý (22 %) přiznává, že mu technologie snižují produktivitu doma i v práci. Významná část lidí navíc uvádí, že je technologie rozptylují více, než by si přáli (41 %), a že se kvůli nim cítí méně přítomní v daném okamžiku (36 %). Nicméně u 76 % dospělých nevede používání technologií ke konfliktům s rodinou, přáteli či kolegy v práci. Více než polovina dospělých (65 %) si nemyslí, že technologie jsou ztráta času.
Podle spoluautora studie Davida Šmahela je důležité dodat, že pozitivní i negativní zkušenosti s technologiemi jsou běžnou zkušeností – technologie jsou pro člověka někdy dobré a jindy špatné. Nejčastěji protichůdné zkušenosti reportují mladí dospělí. „Právě mladí lidé vnímají technologie jako zábavnější a smysluplnější než starší generace, ale zároveň častěji zažívají pocity ztráty času s technologiemi. To souvisí patrně s tím, že na nich tráví více času,“ přibližuje mezigenerační rozdíly David Šmahel. Mezi muži a ženami zásadní rozdíly ve vnímání technologií vědci nenašli.
Důležitým zjištěním je i to, že se většina lidí snaží digitální technologie alespoň někdy vědomě regulovat. Přibližně 90 % dospělých využilo některou z tzv. strategií digitálního odpojení. Nejčastěji jsou to jednoduché a běžné strategie – polovina dospělých si pravidelně nastavuje na telefonu tichý režim, pokládá ho displejem dolů nebo ho během důležitých činností jednoduše ignoruje.
Více informací lze nalézt v tiskové zprávě.
