Přejít na hlavní obsah

Vědci objevili v Antarktidě novou bakterii

Nazvali ji Pseudomonas prosekii po profesoru Pavlu Proškovi, který je zakladatelem první české antarktické stanice.

Pseudomonas prosekii.

Pseudomonas prosekii je nová bakterie, kterou nalezli mikrobiologové z přírodovědecké fakulty v Antarktidě. Půdní mikroorganismus pojmenovali po profesoru Pavlu Proškovi, který je iniciátorem myšlenky založení české vědecké antarktické stanice, kterou provozuje Masarykova univerzita na ostrově Jamese Rosse.

Sběr a výzkum mikroorganismů zahájili vědci na ostrově už v roce 2008. Zjistili, že tato antarktická oblast je překvapivě bohatě osídlená mikroorganismy, z nichž některé představují pro vědu nové druhy.

„Za pomoci nejmodernějších metod jsme identifikovali nový druh bakterie z rodu Pseudomonas, které produkují fluorescenční pigment,“ uvedl Ivo Sedláček z ústavu experimentální biologie přírodovědecké fakulty. „Mám radost, že se podařilo objevit nový mikroorganismus. Je to úspěch české vědy a Masarykovy univerzity,“ uvedl Prošek k objevu, který nese jeho jméno.

Mikrobiologové zpracovávají stovky vzorků a očekávají, že najdou další nové druhy a zřejmě i rody bakterií.
O objevu bakterie bude informovat prestižní impaktovaný časopis Current Microbiology, který přijal do tisku odborný článek postgraduálního studenta Marcela Kosiny a dalších kolegů na toto téma.

Mikrobiologové zpracovávají stovky vzorků a očekávají, že najdou další nové druhy a zřejmě i rody bakterií. Ta, kterou nyní popsali, patří mezi půdní druhy. Má tyčinkovitý tvar a vzadu bičíky, které jí umožňují pohyb, a produkuje žlutozelený fluorescenční pigment.

Pseudomonas prosekii patří mezi chladnomilné druhy a vzhledem ke své enzymatické aktivitě může mít velký biotechnologický potenciál. „Jde o mikroorganismy, které jsou schopny produkovat různé enzymy a další látky i při nízkých teplotách kolem 5 °C,“ upřesnil Sedláček.

Mikroorganismy hrají velkou úlohu při tvorbě půdní složky na Antarktidě. Podrobné zkoumání těchto organismů navíc umožňuje vědcům zmapovat projevy globální změny klimatu v oblasti antarktického poloostrova a posoudit, jak mohou ovlivnit tamní živé organismy.

V průzkumu mikroorganismů žijících v půdě, ve vodě a nově i bakterií osídlujících sliznice a trávicí trakt tuleňů a tučňáků, budou vědci z Masarykovy univerzity dál pokračovat. „Výzkum je důležitý také pro poznání biodiverzity antarktických ekosystémů a snahu o její uchování,“ poznamenal Miloš Barták, který se mimo jiné podílel na sběru mikrobiologických vzorků.

Vědci budou pokračovat v průzkumu jak mikroorganismů žijících v půdě, ve vodě a tak nově i bakterií osídlujících sliznice a trávicí trakt tuleňů a tučňáků.

Hlavní novinky