Přejít na hlavní obsah

Když vlastní odpad nestačí aneb Proč Švédi dováží odpadky

Ve Švédsku mají zajímavý problém. Jejich moderní ekologické spalovny nemají, co spalovat.

Švédsko je opravdovým královstvím odpadu. Jestli si ale myslíte, že to znamená, že se tamější obyvatelé válí v odpadcích, tak jste na omylu. Je to právě naopak.

O švédském obyvatelstvu je známo, že nebere svůj odpad na lehkou váhu a každý Švéd svědomitě recykluje. Například v roce 2012 bylo švédskými domácnostmi vyprodukováno 4,4 miliony tun komunálního odpadu a pouhých 32 600 tun odvezeno na skládky. Téměř polovina byla totiž zrecyklována separací a celou polovinu přeměnily moderní švédské spalovny na elektrickou energii a teplo.

Švédové běžně doma třídí plast, papír, sklo, kov, baterie a elektrické spotřebiče a také třeba bioodpad. Běžné jsou vratné zálohy nejen na skleněné láhve, ale i na ty plastové nebo na plechovky.

A protože Švédsko zrecykluje a opětovně využije většinu svého komunálního odpadu, nezbývá mu již mnoho odpadu určeného pro jeho moderní spalovny. Z tohoto důvodu čelí země velice zajímavému a paradoxnímu problému, a sice nedostatku odpadu na spalování. Na dlouhodobý provoz spaloven je ho doma zkrátka málo, a tak je potřeba smetí dovážet.

V roce 2012 bylo proto importováno 1,7 milionu tun odpadu. Množství dovezeného smetí navíc rok od roka stoupá. Nejvíce odpadu Švédsko importuje z Norska a Velké Británie. Očekává se, že v dalších letech bude tento trend ještě zesilovat a do Švédska se bude odvážet více hlavně z Rumunska a z Balkánu, kde je situace se skládkami špatná. Švédi však zároveň tyto země pobízejí k vytvoření vlastní infrastruktury.

Velice zajímavá a pro Švédy i úctyhodná je zmíněná situace na skládkách odpadu. Jen pro ilustraci: zatímco například na českých skládkách je uložených během roku v přepočtu téměř 15,5 procenta odpadního materiálu, ve Švédsko je to jen jedno procento.

Česká republika sice v absolutních číslech ročně vyprodukuje zhruba o 200 tisíc tun komunálního odpadu méně než Švédsko, ale v nakládání s odpady je to zde mnohem horší. Na skládky Češi v roce 2012 odložili víc než 1,8 milionu tun odpadu, což je přibližně 56krát více odpadů než Švédi. Zrecyklovali 660 tisíc tun odpadu, což je 3,5krát méně a podobně je to i s množstvím spáleného odpadu.

Spalovny se nestarají jenom o zlikvidování odpadu, ale vyrábějí taky energii. Až 850 000 švédských domácností si užívá tepla produkovaného právě spalovnami, které v zemi zabezpečují pětinu zásob tepla.

Ve Švédsku jsou nicméně hlavním zdrojem vodní elektrárny, které zabezpečují 50 procent energetické produkce. Na druhém místě jsou s přibližně 30 procenty jaderné elektrárny a do popředí se snaží probojovat i větrné elektrárny, do jejichž rozvoje v současnosti Švédi hodně investují.

Když se podíváme na situaci v Česku, všimneme si, že prvenství v produkci energie drží tepelné elektrárny s přibližně 57 procenty. Na ně se dotahují jaderné elektrárny a na výrobě energie mají s 3,36procentní produkcí zásluhu také vodní elektrárny.

Autoři jsou studenti skandivánských studií na Filozofické fakultě MU.