Aktuality z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

„Investovat peníze do zahraničního vzdělání se vyplatí,“ říká studentka mezinárodních vztahů a evropských studií na fakultě sociálních studií Barbora Vágnerová. Uprostřed svého magisterského studia se chopila možnosti jít studovat do zahraničí roční studijní program zaměřený na problematiku lidských práv – European Master in Human Rights and Democratisation. Investice do takového vzdělání se podle ní rozhodně vyplatí, protože otevře dveře ke stážím a získání potřebné praxe.

Pamatuju si vyprávění o Kanaďance, pro kterou byl kulturní šok po příjezdu do Česka tak silný, že tady nevydržela ani týden a obrátila se čelem vzad. Protože moje povaha je nastavená spíš tak, že jsem spokojenější, když se spálím o horký hrnec a sám zjistím, že není radno na něj sahat, než abych dal na radu zkušenějších a držel se od něho dál, tohle povídání mě neodradilo, ale naopak prohloubilo moji zvědavost. Hrnců, ve kterých se vaří docela jiná kaše než u nás, je po světě dost a dost. Já jsem si nakonec vybral rovnou ten nejlidnatější.

Neuplyne ani den, kdy by se o univerzitách nepsalo či nereferovalo v celostátních denících a televizích. Kauza plzeňské právnické fakulty, školné, zápisné, uplatnění studentů, fungování vysokých škol. To jsou témata zmiňovaná nejčastěji. V listopadu se řešila také v aule fakulty sociálních studií. Na debatě Co je to univerzita, prvním dílu plánovaného diskusního cyklu Role univerzity v 21. století.

Při rozhovorech odborníků i laiků o českých médiích příliš pochvalných slov nepadá. Moc jich nenašel ani Karel Hvížďala, který přednášel studentům Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity o tom, co česká média nejvíc ohrožuje. Ví, o čem mluví. Začínal jako redaktor Mladého světa, v exilu spolupracoval s rádiem Svobodná Evropa, Deutsche Welle nebo BBC. Po návratu do České republiky pak působil jako šéfreportér deníku MF DNES, byl také předsedou představenstva jeho vydavatelství a později vedl časopis Týden.

Novinkou překvapila knihovna fakulty sociálních studií. Pro vyřizování telefonních hovorů pořídila telefonní budku. Uživatelé si teď mohou zatelefonovat přímo v prostorách knihovny.

Otevření hranic v rámci schengenského prostoru si nemůže většina běžných lidí vynachválit. Cestování po Evropě zřejmě nikdy nebylo snazší. Nikdy to ale nebylo jednodušší ani pro zločince. Blížící se rozšíření Schengenu může v tomto ohledu přinést nová bezpečnostní rizika také pro Českou republiku. I když je organizovaným zločinem dlouhodobě vnímaná jako klidová zóna, a není zde proto velký prostor například pro prodej narkotik, představuje ideální místo pro praní špinavých peněz.

Jedni problém bagatelizují, druzí zvedají nad hlavu varovné transparentypřipomínající holocaust. Ať si o reálném nebezpečí, jaké s sebou nesou pravicoví extremisté a neonacisté, myslíme cokoliv, volební preference v únoru rozpuštěné Dělnické strany poukazují na to, že i v České republice se dokážou rozvinout organizace, které umí v pravý čas zahrát na citlivé struny lidské povahy, jako je strach z cizího a odlišného.

Z česko-polsko-slovenské spolupráce vzešel už druhý ročník mezinárodní konference zabývající se médií a komunikací, který tentokrát zavítal do Brna na Fakultu sociálních studií. Názvem Channels of Transition se zastřešilo květnové setkání, kde se přední středoevropští mediální experti zabývali vývojem domácích médií po roce 1989. Mezi výrazné prezentaze patřil příspěvek o bulvarizaci českého denního tisku, jehož spoluautorem je Tomáš Trampota z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Rozhovor se sociologem Ivo Možným o krizi evropské rodiny, imigrantech a fungování médií.