Podle politologů Stanislava Balíka a Jiřího Hanuše se s Týdnem neklidu na vysokých školách vrátila do českého společenského diskursu marxistická argumentace. Politologové Kateřina Vráblíková a Ondřej Císař namítají, že s marxismem akademiků to tak horké nebude. Neklidná demokracie je pořád lepší než pasivita a mlčení k problémům.
---
Bylo by jen černobílým viděním světa myslet si, že současné studentské protesty jsou vedeny jednotnou rétorikou, natož pak neomarxistickou. Jako každá skupina stojící na jedné straně určitého sporu jsou i studentské protesty změť nejrůznějších argumentů a důvodů, které je k danému postoji vedou.
Jedním z nejvýraznějších argumentů se pak zdá být liberální přesvědčení o rovnosti příležitostí pro všechny členy společnosti a pluralistická teze o nutnosti omezování roztahovačnosti státu i trhu. Snaha zarámovat celý protest jako projev neomarxistické rétoriky není nic jiného než pokus zdiskreditovat studentský aktivismus v očích české populace, která je stále ještě citlivá na všechny projevy "levicovosti" a "politizace". Podobnou strategii volí česká pravice, která sahá po biči komunistického nebezpečí pokaždé, když preference ČSSD šplhají vzhůru.
