Masarykova univerzita spustila 12. března databázi, do níž se mohou hlásit lidé ochotní pomáhat v době epidemie koronaviru jiným. Dobrovolníků z řad studentů a zaměstnanců Masarykovy univerzity, ale i široké veřejnosti se už přes web munipomaha.cz přihlásily téměř tři tisíce. Od počátku se práci s nimi věnuje právě Leskovjanová z rektorátního odboru vnějších vztahů a marketingu, který má celou akci na starosti.
„Jsem absolventkou Masarykovy univerzity a musím říct, že jsem s ní nikdy tak intenzivně nežila jako teď, když vidím, kolik studentů a dalších lidí nabídlo svou pomoc. Jsou opravdu ochotní a je s nimi skvělá spolupráce,“ říká koordinátorka, která se měla původně starat o chod dětské univerzity MjUNI.
Místo programu pro děti, který MjUNI nahrazuje internetovou soutěží, se ale dostala k organizaci dobrovolnické pomoci. „Tak trochu jsem do toho spadla, protože řada kolegů už byla v té době na homeoffice. Ale ujala jsem se toho ráda, protože je to důležitá věc, která má prioritu.“
Vše začali na odboru vnějších vztahů pod vedením Jiřího Uhra organizovat se spuštěním přihlašování dobrovolníků. Našli systém, který by jim umožnil efektivně pracovat s daty tisíců lidí, a zorganizovali první tým dobrovolných pomocníků, kteří přímo propojují zájemce o pomoc s těmi, kteří ji potřebují. „Vytvořili jsme systém koordinačních týmů, které jsou aktuálně čtyři. Jsou to šesti a sedmičlenné skupiny, které přijímají požadavky na dobrovolnickou práci a koordinují práci dobrovolníků,“ popisuje činnost Dobrovolnického centra Leskovjanová.
První tým začal naplno pracovat už začátkem minulého týdne, první dny koordinace ale byly přímo na Leskovjanové. „Byli jsme tu s kolegy v podstatě nonstop, ale s vyškolenými týmy už se nám rýsuje možnost nějakého volného dne,“ podotýká s úsměvem.
Dobrovolnickou vlnu odstartovali medici z Lékařské fakulty MU, kteří nabídli pomoc studentů nejdříve Fakultní nemocnici Brno a pak i dalším zdravotnickým zařízením. Následovali pak studenti Pedagogické fakulty MU, kteří byli osloveni s tím, aby hlídali děti zdravotníků z bohunické nemocnice. „Ozvaly se další nemocnice, že by o tuto službu měly také zájem, a tehdy jsme si uvědomili, že takových institucí může být celá řada a že univerzita může naopak nabídnout pomoc lidí s rozmanitými znalostmi a zkušenostmi.“
Protože chtěli spustit pomoc co nejdříve, řeší podle Leskovjanové řadu věcí za pochodu, ale fungují velmi dobře. „Podařilo se nám například zajistit hlídání dětí zaměstnanců nemocnice ve Valticích, kde jsme museli najít a domluvit studenty Pedagogické fakulty MU a zároveň zajistit někoho, kdo je tam může zavézt. Organizovat pomoc mimo Brno je docela náročné, ale asi nejnáročnější je zajišťování roušek, které poslední týden tvoří největší část poskytované pomoci.“
Doučování přes Skype i šití roušek
Jak to může vypadat, popisuje Aneta Horáková, studentka psychologie na Filozofické fakultě MU, která patří do jednoho z koordinačních týmů: „Je občas potřeba domluvit člověka, který nám donese látky, jiný dobrovolník si je vyzvedne a ušije z nich roušky, a pak je třeba ještě najít člověka, který je roznese či rozveze žadatelům.“
Náročné je někdy také hledání dobrovolníků na doučování třeba pro více dětí v rodině nebo na víc předmětů. „Pro jednu rodinu jsem hledala doučování pro dvě děti na češtinu, matematiku a fyziku a musela jsem tak zkombinovat víc lidí, co doučují. Naštěstí řada z nich dává přednost online výuce například přes Skype, takže naši dobrovolníci mohou zvládnout víc rodin,“ popisuje některé případy studentka.
Sama se do Dobrovolnického centra MU dostala přes kamaráda. Už dřív s lidmi z rektorátu spolupracovala, což je podle ní výhoda, protože se na sebe musí všichni hodně spoléhat a přizpůsobovat se stále se měnící situaci.
Režim koordinačních štábů je takový, že přicházejí ráno na rektorát, kde zůstávají asi dvanáct hodin denně a následující den mají volno. Mají k dispozici databázi dobrovolníků a databázi požadavků na pomoc a postupně je propojují.
Mapa dobrovolníků
Hodně nám v tom pomohla mapa, kterou vytvořil doktorand Masarykovy univerzity Jiří Hladík. „Máme ji i na webu a jsou tam vidět počty dobrovolníků v různých lokalitách. Můžeme se rychle podívat, jestli třeba pro doručení léků nemáme nějakého dobrovolníka přímo v ulici či nejbližším okolí,“ říká Horáková.
Mapu dobrovolníků vyzdvihuje i Leskovjanová, protože je jednoduše přehledná. Hledat v databázi tří tisíc dobrovolníků toho pravého totiž není jednoduché. Koordinátoři si je mohou třídit podle fakult, lokality nebo i speciálních znalostí či dovedností. „Díky tomu se nám podařilo například najít na doučování člověka s logopedickou průpravou, který mohl rovnou pomoci rodině i s tímto.“
Ze zveřejněné verze mapy je vidět, že dobrovolníci Masarykovy univerzity nejsou jen v Brně či Jihomoravském kraji, ale pokrývají celou republiku a jsou i na Slovensku. Pomoc se zatím ale organizovala spíš jen v sousedících regionech. „Mapa ale pomáhá i v koordinaci s jinými dobrovolnickými aktivitami, aktuálně se na nás obrátili z Olomouckého kraje, kde mají nedostatek lidí a my jsme schopní jim v dané lokalitě nabídnout dobrovolníky z naší databáze,“ popisuje Leskovjanová, proč jsou rozsáhlé databáze užitečné.
Dobrovolnické centrum MU už také využívá peníze ze sbírky na dobrovolnickou činnost, kterou univerzita rozjela minulý týden a už se na ní sešlo přes jeden a půl milionu korun. V prvé řadě poslouží k zajištění ochrany pomáhajících, přestože některé ochranné pomůcky se sehnat nedají, na cestě k dobrovolníkům už je například desinfekce.