Přejít na hlavní obsah

Deníček studentky MUNI z Erasmu – co se do deníčku nevešlo

Renata Sasková studuje na fakultě sociálních studií program Mediální studia a žurnalistika. Svůj čtvrtý semestr trávila v rámci Erasmu v Istanbulu. Pro studující, kteří se rozhodují o místě svého studijního pobytu a třeba pomýšlí na Turecko, sepsala Desatero Istanbulu a univerzity Bilgi.

Renata Sasková prožila jeden semestr na univerzitě v Istanbulu.

Jet na Erasmus do Istanbulu může pro studenta nebo studentku znamenat kompletně překopat svůj denní i studijní režim a rychle si zvyknout na zásadní odlišnosti malého přátelského Brna a obrovského chaotického Istanbulu. Pokud se na zahraniční studijní pobyt do Istanbulu chystáte, nabízím vám svůj pohled, desatero místního života. Třeba vám pomůže zorieontovat se rychleji, než se to po příjezdu podařilo mně.

1. Studium na univerzitě Bilgi – jsou turecké soukromé univerzity náročné? 

Na soukromé univerzitě Bilgi, která je mezi Turky známá kvalitními sociálně-vědními obory, jsem si zapsala předměty o aktuálním dění na Blízkém východě, o současné migraci nebo fotografování a zobrazování zločinu v médiích. I když jsem to od sebe nečekala, ze všech svých šesti 6kreditových předmětů jsem měla za A. Musím přiznat, že jsem se studiu věnovala poměrně hodně, protože mě bavilo studovat předměty mimo svůj obor, na MUNI tak dobré známky nemívám.

Proto se domnívám, že zrovna v Turecku se jako zahraniční student nemusíte bát extrémní náročnosti, obzvlášť pokud jste na soukromé škole (na veřejných to údajně bývá těžší). Ze spousty průběžných testů, které absolvujete, budete mít asi chvíli strach, ale nakonec se ukáže, že vyučující je hodnotí poměrně mírně – stačí jim, že máte přehled. 

Univerzitní kampus na konci semestru.

Univerzita Bilgi mě překvapila v tom, jaký důraz kladla na praxi. Přednášky neexistují, jen semináře. Vyžaduje to vaši účast a komentáře, ale je to vlastně zábava a zapamatujete si toho daleko více. Často se vás bude přednášející ptát, jaká je situace v určité problematice ve vaší zemi, což bývá i jednoduché popsat.  

Bilgi je univerzita o několika budovách, s velkým zatravněným kampusem. Ten po celý semestr fungoval jako park, kde se všichni scházeli. V jednom rohu se hrál volejbal, v dalším se společně studovalo, někde se zase scházely spolky. Místa pro setkávání bylo všude dost. 

2. Velikost města. Může být šestnáctimilionové město vůbec studentské?

Ano i ne. V Istanbulu je více univerzit, většina má hodně spolků a svůj vlastní Erasmus klub. Ale město je obrovské, když chcete potkávat své Erasmus spolužáky i mimo areál školy, často se to nedaří. Najednou je víc časově náročné zorganizovat společnou návštěvu muzea, procházku, výlet. Když spolužáci bydlí na druhé straně města, nedá se jen tak někoho potkat bez toho, aniž byste se zasekli v dopravě. 

Istanbul má 16 milionů obyvatel.

Často jsem proto někam vyrazila sama. Jinak bych neviděla z tohoto obrovského fascinujícího města nic. Samozřejmě jsme měli jeden bar uprostřed města, kde jsme se mohli potkat kdykoli, když jsem ale měla na výběr z tolika možností, nechtělo se mi chodit stále na stejné místo. Dokonalé Erasmus město je podle mě třeba Brno. Ale Istanbul byl zážitek.   

3. Ceny. Prohnete se, nebo postačí grant?

Grant Erasmus nepokryje vše, ale to se nepodaří snad v žádné destinaci. Na Erasmus odjíždíte s tím, že vám výrazně pomůže pokrýt bydlení, ale ostatní náklady si většinou platíte sami. Mně grant naštěstí uhradil kromě ubytování i náklady na povolení k pobytu a část stravy, což je vlastně luxus. A zároveň jsem studovala na univerzitě, za kterou ostatní platí desetitisíce korun.  

Protože je ale inflace v Turecku přes 30 procent, budete v průběhu svého pobytu pozorovat, jak ceny neustále rostou. V tento moment bych řekla, že je v Istanbulu jen o něco málo levněji než v Brně. Nespoléhejte proto, že si veškeré potřebné věci nakoupíte až v Turecku.  

4. Na co vše se tak dá najít čas? 

Když necháte všechny své koníčky v Česku jako já, může vzniknout dojem, že máte hodně času. Ale to je opravdu jen zdání. Brzy zjistíte, že objevování města, ale i jen samotná doprava nebo nákupy vám v nové zemi zaberou víc času. Také se snažíte jít na každou Erasmus akci, která se naskytne. Nějakou chvíli vám asi potrvá najít si novou rutinu a zabydlet se. I zorientovat se v nových možnostech vám zabere nějaký čas.  

Kdybych se měla na Erasmus vrátit, udělala bych mnoho věcí jinak – nečekala bych na správný čas, kdy objevit tuto památku, setkat se s tímto člověkem. Šla bych hned, jak se mi naskytne první příležitost.

5. Mezinárodní přátelé 

Pokud váš Erasmus spolek nezaspí jako ten náš, máte o organizovanou zábavu s ostatními studenty každý den postaráno. V Istanbulu se toho dá spousta vymyslet – od workshopů tvoření lamp přes párty po procházky a společný běh podél Bosporu. Vím o školách, například univerzita Yildız, které něco pořádaly snad každý večer. I já jsem měla možnost vídat se s lidmi ze společné skupiny, často mi to ale časově nevycházelo, a proto jsem většinou trávila čas se spolubydlícími z Německa. V Turecku ovšem nežijí zdaleka jen Erasmus studenti. Potkáte mnoho Íránců, Syřanů, Palestinců, ale i Američanů.  

Setkání Erasmus studentů na lodi.

Na seminářích všichni působili sympaticky a snažili se v hodinách vlastně víc než Turci – o místo na škole museli také více bojovat. Turečtí studenti, zcela upřímně, jsou na soukromých školách většinou z důvodu, že nezvládli náročné přijímací zkoušky nebo jim nevadí zaplatit obrovské poplatky za studium. 

Abych ale nelitovala, že jsem se se zahraničními studenty nestihla bavit více, podařila se mi jedna věc: přimotala jsem se do úžasného projektu – k natáčení studentského filmu, a to rovnou do hlavní herecké role. Pracovala jsem s inspirativními lidmi z Pákistánu, Palestiny, Kurdistánu a vznikl z toho povedený dojemný film.  

Takže ve zkratce – připravte se na různorodost a otevřenost – ta vás dostane daleko. 

6. Turecká mentalita 

Ta byla u mladých lidí daleko evropštější či možná globalizovanější, než jsem čekala. Všichni vlastně milují posezení v globální řetězcové kavárně a probírání témat, která všichni známe z instagramu. 

U starší generace, klidně i jen mileniálů, často ale rozdíly zahlédnete. Jsou ohledně své víry zásadovější a můžou být konzervativnější. A často neumí anglicky. 

Jinak mi však Turci tolik odlišní od Čechů nepřipadali. Jen v jednom jsou jiní, jak se muži chovají ke svým přítelkyním. Velmi obsesivně a často násilně, což vnímám jako problém.  

7. Objevování okolí, prozkoumávání historie 

Na průzkum města si určitě čas najít chcete. Řekne vám to spoustu i o mentalitě místních, se kterými se často dáte náhodně do řeči.  

Samostudium v kavárně.

Istanbul toho nabízí pro studenta hodně, pokud studujete historii. Pokud žurnalistiku nebo politologii a mezinárodní vztahy, máte jedinečnou možnost sledovat vývoj místní politiky (a třeba zažijete i protesty), pokud územní plánování, uvidíte, jak to (ne)může fungovat. Své si najdou i studenti architektury, psychologové a sociologové – je co zkoumat. Geografie? Rozhodně. A všichni najednou se mohou potkat u Bosporu při západu slunce nebo v jedné z mnoha nádherných a jedinečných kaváren. Mimochodem, v Istanbulu jsou všechny kavárny kočičí. A když jsou všichni městem unavení, kdykoli mohou trajektem odjet na blízké a příjemné Princovy ostrovy nebo se zašít do některého z parků či lesoparků.  

8. Zvykání (příjezd) 

Pokud přijedete jako já za deště a s náběhem na chřipku, budete to mít těžší a možná se nebude první měsíc Erasmu odvíjet podle vašich představ. To je ale běžné a nenechte se tím odradit. Chvíli vás bude štvát, že musíte řešit dokumenty k povolení k pobytu, ale nakonec to vlastně bude hodnotná zkušenost. A vlastně to pořád bude o mnoho jednodušší, než pro někoho, kdo se snaží do cizí země přestěhovat za jiným než studijním účelem.  

S dokumenty vám pomůže škola, takže s trochou trpělivostí to vše jde hezky. Hlavně si pár nepříjemnostmi nenechte zkazit dojem.  

9. Odvykání (odjezd) 

Snad každému studentovi na Erasmu poslední týden pobytu vrtá hlavou, že to uběhlo moc rychle a nic nestihl. To se děje. Ale je potřeba si říct, že jste zvládli, co jste v dané chvíli prostě mohli. A pokud jste si něco úplně neužili, byly to hodnotné zkušenosti.  
Istanbul mi chybí. A taky jsem toho chtěla stihnout o tolik víc. Prohloubit přátelství, absolvovat víc výletů. Ale i to, co jsem zažila, pro mě v tu chvíli mělo velkou hodnotu.  

10. Závěrečné resumé. Pro koho je Istanbul? 

Istanbul není pro každého. Pokud chcete poznat spoustu lidí a vytvořit si rodinu, menší město je podle mě vhodnější. Chcete-li se hodně vzdělávat ve svém oboru a posunout se akademicky, zvolte spíše Skandinávii nebo prestižní univerzity, třeba v Paříži. Jestliže toužíte hodně cestovat, Istanbul může být to pravé. A nezapomeňte na to, že během Erasmu se v rámci smlouvy máte držet na území dané země.  

Čaj se studentkami z Německa.

Istanbul je vhodný pro někoho, kdo rád objevuje jiné kultury, má zájem poznávat či i přímo zažívat politický a ekonomický vývoj a nebojí se života v obrovském městě. A když se navíc nenechá vytočit věčně zpožděnými autobusy a bere to stoicky jako Turek u šálku černého čaje. V takovém případě si z Istanbulu přivezete spoustu zajímavých momentů.  

Autorkou článku je studentka fakulty sociálních studií a členka studentské redakce Magazínu M. 


 

Hlavní novinky