Obřad byl dle slov prorektora pro akademické a kulturní záležitosti Jiřího Hanuše, který programem provázel, příležitostí uvědomit si, jakou cestu MU od roku 1919 urazila a v jakých turbulentních dobách žila a žije. To ostatně potvrdil ve svém projevu i rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.
„Scházíme se při dnešní slavnostní příležitosti, abychom si společně připomněli založení naší univerzity. A abychom společně ocenili některé z osobností, které svou prací tuto univerzitu utvářeli a utvářejí, šíří její dobré jméno nebo ideje a ideály, které tato univerzita historicky reprezentuje,“ řekl na úvod Martin Bareš. Zmínil zejména bytostně demokratický masarykovský odkaz, republikánskou tradicí inspirovanou americkou demokracii a ideály humanismu. Dějiny univerzity připodobnil k příběhu, který byl poutí 20. stoletím včetně války i období první republiky až po vznik deseti fakult a velkolepého kampusu. „Je to příběh univerzity, která se zrodila z ničeho, byla postupně budována a rozvíjena, načež měla být zničena a její studenti a představitelé se ocitli v nacistických žalářích či na popravištích. Je to příběh univerzity, které později bylo ukradeno samotné její jméno, ale která následně povstala z popela a z nepříliš významné regionální školy se v relativně krátké době stala mezinárodně uznávanou vědeckou a vzdělávací institucí, která úspěšně soutěží s významnými evropskými i světovými školami,“ dodal.
Zároveň rektor Martin Bareš citoval zakladatele T. G. Masaryka s tím, že šlo o muže rozhodného, odhodlaného a nadčasového, z jehož činů bychom si měli brát příklad. Za jeden ze vzkazů TGM považuje i fakt, že bychom se neměli poddat strachu a obavám a nechat se v diskusi o bezpečnostních opatřeních vmanévrovat do pozice, z níž by se vytrácela svoboda, pevnost a rozhodnost. Dalším vzkazem TGM je podle rektora Martina Bareše čerpat sílu, energii a naději v příbězích z minulosti, z dialogu s předchůdci a jejich dílem. „A v případě instituce jako je univerzita pak konkrétně tím, že dokážeme společně pečovat o základy, na kterých spočívá; což mimo jiné znamená také schopnost inspirovat se u našich výjimečných kolegyň a kolegů, schopnost učit se a poučit z jejich myšlenek, z jejich práce, z jejich výsledků. Také proto mají události, jak je ta dnešní, hlubší smysl: jde nejen o ocenění práce a díla našich kolegyň a kolegů, ale rovněž o společné uznání toho, co má hodnotu a smysl. A také o poděkování za to, že Masarykova univerzita může být tím, čím je,“ vyjádřil se před samotným předáváním medailí.
Během slavnostního ceremoniálu bylo oceněno celkem 13 osobností Stříbrnou medailí MU, Zlatou medaili MU obdrželo 17 představitelů vědy, kultury, vysokého školství a veřejného života a Velkou zlatou medaili MU převzal bývalý dlouholetý soudce a předseda Ústavního soudu České republiky Pavel Rychetský. V hudební části koncertoval Symfonický orchestr MU.
Stříbrná medaile MU se uděluje zpravidla předním osobnostem Masarykovy univerzity za upevňování jejího významu na národní a celosvětové úrovni, prohlubování spolupráce s tuzemskými i zahraničními institucemi a dlouhodobý významný rozvoj oborů. Zlatá medaile MU se uděluje významným představitelům vědy, kultury, vysokého školství a veřejného života, a to jako výraz ocenění dlouhodobých mimořádných zásluh o jejich rozvoj, včetně zasazení v boji za lidská práva a důstojnost. Velká zlatá medaile MU se uděluje nejvýznamnějším představitelům veřejného života jako ocenění jejich zásluh o demokracii, lidstvo a vzdělanost.
„Udělením medaile se mi dostává významné pocty, které si vážím, neboť MU považuji za jedno z historicky nejvýznamnějších center vzdělanosti naší země,“ vyjádřil se k ocenění Pavel Rychetský. Doplnil, že posledních dvacet let žil v úzkém spojení s Brnem, neboť po revoluci v roce 1989 se Brno stalo sídlem Ústavního soudu i nejvyšších orgánů justice. Dodal, že Brno se stalo jeho druhým domovem a že ho poznal jako centrum vzdělanosti, studentů, divadel, koncertů a přívětivých lidí. „Masarykova univerzita a zejména právnická fakulta a fakulta sociálních studií se staly mými blízkými partnery pro vzájemnou spolupráci a dialog, zázemím, odkud se rekrutovala spousta odborníků, bez nichž by Ústavní soud nedosáhl respektu,“ řekl Pavel Rychetský. Zmínil rovněž zakladatele a významné osobnosti MU v čele s TGM, Karlem Englišem, Františkem Weyrem a připojil i současníka Petra Fialu.
„Chtěl bych poděkovat za ocenění a za vše, co Masarykova univerzita učinila a činí pro vzdělanost a kulturu naší země,“ uzavřel Pavel Rychetský.
PŘEHLED OCENĚNÝCH
Stříbrná medaile MU
Basketbalový tým žen
Jana Veselá (FSpS), Eva Vítečková (FSpS), Jana Kovaříková (PdF), Romana Hamzová (PdF), Lucie Blahůšková (PdF), Ivana Večeřová (ESF) a Hana Horáková (FSpS, PdF)
Basketbalový tým žen získal stříbrnou medaili na ME 2003 a MS 2010. Jádro navrženého reprezentačního týmu spolu absolvovalo oba úspěšné šampionáty. Významná část reprezentace byla tvořena studentkami nebo absolventkami různých fakult MU. Vyjma úspěchu na poli reprezentace státu byla řada z uvedených hráček také součástí brněnského družstva, které slavilo úspěchy na národní i mezinárodní klubové úrovni (současný název klubu: Basketbalový klub Žabiny Brno).
Jan Brychta – ředitel Investičního odboru RMU
Od roku 2004 byl rektorem Jiřím Zlatuškou jmenován vedoucím investičního odboru a na vedoucí pozici tohoto odboru působí dodnes, přičemž pozice vedoucího je od léta 2022 změněna na pozici ředitel. Jan Brychta působí také v Radě pro udržitelný rozvoj MU (RUR MU) a Radě pro výstavbu MU. Z pozice člena RUR MU se spolupodílí na přenosu informací o podpoře vzájemné spolupráce a synergie mezi HS a samostatnými pracovišti všech odborů napříč univerzitou v problematice udržitelného rozvoje a mj. se spolupodílel na diskusích ohledně měření uhlíkové stopy, ke kterému univerzita přikročila v roce 2023 poprvé.
Ivana Černá – vedoucí Katedry teorie programování Fakulty informatiky MU
Působí na FI MU od jejího založení v roce 1994. Za tuto dobu dosáhla řady vědeckých úspěchů a rovněž se významně podílela na rozvoji MU z pozice prorektorky pro informační technologie (2006–2011) a poté i pro studium (2011–2015). Na univerzitě i na fakultě zastává a zastávala řadu významných rolí, mj. členství v akademických senátech, vědeckých radách, Radě pro vnitřní hodnocení MU a Etické komisi MU. Klíčovou roli má rovněž ve výuce. Je úspěšnou řešitelkou a spoluřešitelkou řady výzkumných projektů, např. Centrum excelence pro kyberkriminalitu, kyberbezpečnost a ochranu kritických informačních infrastruktur nebo Modulární distribuovaná robotická platforma. Je autorkou či spoluautorkou více než sta publikací v oblasti teorie komunikace a paralelních systémů a formální verifikace.
Petr Hrdlička – absolvent fakulty sportovních studií, trenér české reprezentace ve sportovní střelbě
Významná osobnost českého sportu s vazbou i pozitivním vztahem k MU. V roce 1992 získal zlatou medaili na Letních olympijských hrách v Barceloně ve střelbě na trap. Od roku 2012 je trenérem a vedoucím v regionálním sportovním centru mládeže. Jeho závodní kariéra i pozdější trenérská činnost jsou spojeny především s tréninky na brněnské střelnici v Soběšicích. Petr Hrdlička je od roku 2012 trenérem dlouhodobě mezinárodně úspěšné české reprezentace ve sportovní střelbě v jeho oblíbené disciplíně trap. Mezi jeho svěřence patří několikanásobní medailisté z olympijských her a mistrovství světa, mj. i zlatí olympijští medailisté David Kostelecký a Jiří Lipták. Pedagogické kompetence nabyté při studiu zužitkovává Pavel Hrdlička nejen v oblasti trenérského působení, ale také jako externí spolupracovník při vzdělávání budoucích odborníků v oblasti TVS na FSpS MU.
Petr Kyloušek – profesor Ústavu románských jazyků a literatur Filozofické fakulty MU
V posledních třiceti letech patří mezi nejrespektovanější odborníky v oblasti studia frankofonních literatur. Za svou vědeckou činnost i za zásluhy o rozvoj frankofonních studií v České republice i v širším středoevropském areálu obdržel také řadu ocenění, např. Řád Chevalier des Palmes Académiques od velvyslance Francouzské republiky (2002). V roce 2000 se stal prvním předsedou asociace Gallica, sdružení učitelů francouzštiny v ČR. Byl hlavním řešitelem několika významných projektů, které přispěly k rozvoji frankofonních i románských studií na FF MU. Mezi významné mezioborové projekty můžeme zařadit např.: „Areálová orientace (USA, Kanada, Mexiko) filologického studia angličtiny, francouzštiny a španělštiny“, „Interkulturní dimenze ve filologických programech doktorského studia“ nebo „Centrum a periferie: proměny postkoloniální situace v románských literaturách Ameriky, Afriky a Evropy“. V letech 2014 až 2022 působil na FF MU jako proděkan pro vědu a doktorské studium.
Hana Machková – členka Vědecké rady MU, prorektorka VŠE V Praze
Projednává a spolurozhoduje o zásadních věcech souvisejících s univerzitním děním. Podílela se mj. na projednávání návrhu strategického záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti MU a každoročním plánu realizace strategického záměru před jeho předložením AS MU, na projednávání návrhů výročních zpráv o činnosti MU, schvalování záměrů předložit žádosti o akreditaci habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem, schvalování záměru předložit žádost o institucionální akreditaci pro oblasti vzdělávání a o rozšíření institucionálních akreditací pro další oblasti vzdělávání, jmenování profesorem, jmenování emeritních profesorů, návrhů na udělení medailí MU. Je držitelkou řady ocenění (rytíř Řádu akademických palem, rytíř Řádu čestné legie) a autorkou více než dvou desítek monografií a učebnic. Jejím odborným zájmem je oblast mezinárodního podnikání, marketingu a PR. Je známa také pro svou dlouholetou činnost v České konferenci rektorů a především v European University Association.
Jana Musilová – profesorka Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU
Jedna z předních osobností, která je dlouhodobě nejtěsněji spojena s výukou a výzkumem v oblasti fyziky. Významnou měrou se zasloužila o rozvoj celého systému fyzikálního vzdělávání na naší univerzitě. Aktivně se podílela na transformaci studia v rámci zavádění Boloňského procesu. V nedávné době pak významnou měrou přispěla k přípravě nového studijního programu Radiologická fyzika, kterému byla udělena akreditace. Od začátku devadesátých let také hrála velmi důležitou úlohu při rozvoji fakulty jako proděkanka nejprve pro vědu, výzkum, zahraniční styky a postgraduální studium v letech 1992–1996 a poté pro studium v letech 2000–2004. V letech 2004–2011 byla prorektorkou MU pro vědu a výzkum. Jako místopředsedkyně Vědecké rady a členka Akademického sněmu Akademie věd České republiky dlouhodobě pracovala pro dobré vztahy mezi Akademií věd a vysokými školami. Jana Musilová je autorkou řady významných učebnic a učebních textů, např. třísvazkové učebnice Matematika pro porozumění v praxi (nakl. Vutium) a Mechanika (nakl. Munipress).
František Plhoň – lékař
Specializoval se na obor ušní, nosní, krční (ORL) lékařství a profesní život zasvětil severním Čechám. Pracoval v Liberci a v Jablonci nad Nisou. Tam v roce 1976 zorganizoval provoz rychlé zdravotnické pomoci a stal se jejím prvním vedoucím lékařem. V období 1978–2003 působil jako primář ORL oddělení nemocnice v Děčíně. Aktivně se zapojoval do činnosti České lékařské komory, řadu let působil v jejím předsednictvu a 10 let byl předsedou okresního sdružení. Do roku 2021 pracoval v privátní praxi a částečně v děčínské nemocnici. V letech 2003–2004 byl externím poradcem ministryně zdravotnictví. Je čestným členem Spolku přátel Karla
Engliše. Vlastní rozsáhlejší archiv rodinných fotografií a památek. Masarykova univerzita je vděčná, že jej využívá k propagaci díla svého dědečka, prvního rektora MU. V rámci oslav 104. výročí založení MU se zúčastnil v prostorách PrF MU odhalení nového názvu univerzitní auly – Velké auly Karla Engliše. Je držitelem Bronzové medaile MU.
Jan Šmarda – profesor Oddělení genetiky a molekulární biologie Přírodovědecké fakulty MU
Je uznávanou osobností, která svými dlouholetými a všestrannými aktivitami významně přispěla k rozvoji a dobrému jménu PřF MU, kde pracuje od roku 1993, a celé MU. Za své mnohaleté pedagogické působení získal v roce 2022 Cenu rektora MU. Na fakultě krátce po svém nástupu založil laboratoř zaměřenou na molekulární biologii eukaryot. Jako první na celé fakultě úspěšně kultivoval lidské a živočišné buňky in vitro a věnoval se jejich studiu. Byl hlavním řešitelem několika tuzemských a zahraničních projektů EU, díky nimž bylo možné laboratoře vybavit moderní technikou a zavést nové experimentální metody pro výzkum eukaryotických buněk s přesahem do nádorové biologie. K rozvoji fakulty a MU zásadním způsobem přispěl svým aktivním zapojením do budování experimentálně zaměřených biologických pavilonů univerzitního kampusu.
Alena Štětková – lékařka, dlouhodobá předsedkyně Správní rady MU
Vystudovala LF MU, v letech 1992–2002 byla ředitelkou Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V letech 2002–2011 se na MU podílela na výuce předmětu Veřejné zdravotnictví. V roce 2019 byla oceněna Malou bronzovou medailí MU, je také držitelkou Ceny města Brna. FNUSA se pod jejím vedením vypracovala ve špičkové zařízení poskytující vysoce specializovanou péči občanům města Brna i celého regionu. Podařilo se jí vytvořit odborné programy, které si získaly uznání v odborných kruzích nejen v rámci ČR. Pod vedením Aleny Štětkové se uskutečňovala postupná rekonstrukce jednotlivých částí nemocnice tak, aby ústav s více než dvousetletou tradicí odpovídal současným i výhledovým požadavkům na přístrojovou úroveň lékařských pracovišť, technické zázemí ústavu i na pohodlí pacientů. Anna Štětková zůstala MU věrná až do současnosti, kdy je studentkou Univerzity třetího věku oboru Umělecká díla a podoby jejich uměleckohistorického vysvětlení.
Kateřina Hédervári Tučková – spisovatelka, absolventka Filozofické fakulty MU
V českém kontextu je spisovatelkou mimořádného renomé. Ve své literární tvorbě se věnuje převážně próze s přesahem do historie, vydala rovněž řadu odborných publikací z oblasti výtvarného umění. O jejím dopadu na českou i mezinárodní literární scénu vypovídá četný seznam ocenění – je nositelkou cen Magnesia Litera, Ceny Josefa Škvoreckého a Český bestseller, Státní ceny za literaturu, Ceny města Brna, ceny Premio Libro d’Europa udělované festivalem v italském Salernu a dalších. Rovněž jí byla Ústavem pro studium totalitních režimů udělena Cena za svobodu, demokracii a lidská práva. Její knihy se překládají do více než dvaceti jazyků. Je také významnou kurátorkou výstav. Ve své kurátorské praxi se věnuje modernímu a současnému umění a spolupracuje s řadou českých výstavních institucí. Mimo jiné v roce 2004, tj. během studia na FF MU, založila projekt ARSkontakt. Jde o každoročně se opakující výstavu představující veřejnosti tvorbu mladých malířů a grafiků, spojenou s udílením Ceny ARSkontakt.
Jeffrey Vanderziel – bývalý vedoucí Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty MU
Studoval University of California, Santa Barbara a University of Illinois at Urbana-Champaign a je neodmyslitelně spjat s chodem několika významných institucí v rámci MU, zejména s FF MU. Významným způsobem přispěl k rozvoji akademické samosprávy v pozici předsedy Akademického senátu FF MU po dvě funkční období v letech 2002–2008 a patřil k nejdéle působícím vedoucím pracovníkům fakulty, když stál v čele jedné z největších kateder, Katedry anglistiky a amerikanistiky, a to v letech 2001–2016. Na této katedře působí od roku 1992 dodnes. Vanderziel byl a je řešitelem řady projektů, např. Distanční vzdělávání jako nástroj rozvoje vysokých škol, Podpora online vzdělávání napříč všemi fakultami MU či Profilace výzkumných zaměření v anglofonní lingvistické a literární vědě. V letech 2017–2022 se v pozici pověřeného ředitele zasadil o rozvoj univerzitního Centra rozvoje akademických kompetencí (CERPEK MU), nyní tamtéž působí v pozici akademického garanta.
Iva Zlatušková – vedoucí Pracoviště pověřence pro ochranu osobních údajů, tajemnice Akademického senátu MU
Po absolutoriu PřF MU v roce 1991 na téže fakultě působila na pozici asistent, následně odborný asistent. V roce 1994 uzavřela navazující pracovní poměr na FI MU, kam nastoupila jako systémová inženýrka. Od roku 1995 pracovala na pozici vedoucí studijního oddělení a systémový inženýr. Od roku 1999 působila na pozici vedoucí referent studijních programů a od roku 2001 na pozici vedoucí útvaru pro studium. Od roku 2002 byla Iva Zlatušková jmenována kancléřkou MU a významně se začala spolupodílet na nastavení fungování univerzitních agend z pohledu rektorátu. Od roku 2019 došlo ke změně pracovní funkce na vedoucí pracoviště pověřence pro ochranu osobních údajů, a od stejného data je jmenována pověřencem pro ochranu osobních údajů MU. Spolupodílela se tak na důležitém dokumentu, Směrnici MU č. 1/2018 Ochrana a zpracování osobních údajů (ve znění účinném od 15. června 2020). Činnost Mgr. Zlatuškové na MU je také spojena s vykonáváním funkce tajemnice AS MU a se členstvím v Radě pro kulturu a umění MU.
Zlatá medaile MU
Josef Bejček – profesor Katedry obchodního práva Právnické fakulty MU, bývalý děkan Právnické fakulty MU
Působí na Katedře obchodního práva PrF MU, kde zastával 2001–2019 post vedoucího katedry. V letech 1995–2001 byl po dvě funkční období děkanem PrF MU. Je významnou osobností utvářející podobu českého právního myšlení v oboru obchodního práva. Jeho práce v oblasti soutěžního práva představují základní vědecké publikace v oboru, aniž by ztrácely navazující praktické uplatnění. Josef Bejček je členem řady mezinárodních vědeckých společností a hodnotících orgánů výzkumných organizací. Podílel se na utváření podoby řady zákonů, ať už v obecněji vymezené oblasti soukromého práva či úžeji vymezené oblasti práva soutěžního. Jeho díla mají i zahraniční uplatnění, a to i díky jeho orientaci v německém soukromém právu. Jako známý odborník je často zván zahraničními institucemi. Navázal kontakty s právnickými fakultami v Oxfordu, Warwicku a Southamptonu a stal se členem české skupiny lnternational Association of Legal Science a lnternational League for Competition Law a členem Academie Society of Competition Lawyers.
Ladislav Blažek – jeden ze zakladatelů a první děkan Ekonomicko-správní fakulty MU
Jako první děkan ESF MU (1991–1999) pomáhal zajistit pro fakultu stálé působiště a nastavoval základní procesy fungování nové fakulty. Za jeho působení se z fakulty s pár desítkami studentů sídlící na dočasných adresách stala stabilní fakulta MU s více než tisícovkou studentů, širokou nabídkou oborů a vlastní budovou. Byl také prvním vedoucím Katedry řízení (1991–1999) a později Katedry podnikového hospodářství (1999–2014). Patřil mezi lidi, kteří skrze garantovaný studijní obor, psaní nových učebních textů, příspěvky v odborných i populárních periodicích i skrze vlastní výuku formovali pojetí výuky podnikové ekonomiky a managementu v dobách transformace české ekonomiky. Také v rámci Masarykovy univerzity působil v akademickém senátu i ve Vědecké radě MU. Na ESF MU strávil přes 40 let, spojil s ní tedy téměř celý svůj profesní život.
Břetislav Dančák – docent Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií MU, bývalý děkan fakulty, velvyslanec České republiky v Polsku
Představuje významnou postavu FSS MU i univerzity samotné. V letech 2004–2009 byl ředitelem Mezinárodního politologického ústavu MU. V letech 2008–2011 byl proděkanem pro zahraniční vztahy FSS MU. Měl zásadní podíl na vzniku a rozvoji pedagogického i vědeckého oboru Energetická bezpečnost, který by bez jeho impulsů a konkrétních kroků nevznikl a nerozvinul se do podoby v zásadě samostatného výzkumného oboru. V letech 2011–2019 vykonával po dvě funkční období službu čtvrtého děkana FSS MU. V době jeho působení zaznamenala fakulta výrazný rozvoj v oblasti internacionalizace, především výrazného navýšení počtu anglických studijních programů, a také v oblasti rozvoje kvalifikační struktury fakulty. Od roku 2019 do srpna roku 2023 působil jako prorektor MU pro internacionalizaci a statutární zástupce rektora MU. Měl spolu s dalšími členy vedení univerzity velké zásluhy na organizační reakci Masarykovy univerzity při epidemii covidu v letech 2020–2021, stejně jako na skvělém přístupu MU ve vztahu k lidem utíkajícím před ruskou agresí proti Ukrajině v roce 2022. Od října 2023 je velvyslancem České republiky v Polsku.
Karola Dillenburger – vedoucí Centra behaviorální analýzy na Královské univerzitě v Belfastu
Významně přispívá k rozvoji behaviorální analýzy na Masarykově univerzitě. Sehrála klíčovou roli při přípravě obsahu studijních programů a získání mezinárodní certifikace studia behaviorální analýzy u Association for Behavior Analysis International a akreditace profesního vzdělávání (akreditovaných kvalifikačních kurzů) u Ministerstva zdravotnictví České republiky. V současné době je MU jediným pracovištěm v ČR, které tento typ studia nabízí. Karola Dillenburger se několik let věnovala výuce studentů MU, účastníků akreditovaných kvalifikačních kurzů. Její odbornost a pedagogické dovednosti přinesly nové perspektivy do výuky behaviorální analýzy, a to zejména v době, kdy v ČR nebyl žádný odborník, který by výuku v této oblasti zajistil. Současně napomohla založení Centra aplikované behaviorální analýzy na PdF MU. Toto centrum je prvním svého druhu v České republice a představuje důležitý krok směrem k posílení na důkazech založených intervenčních přístupů k lidem s neurovývojovým postižením.
Ladislav Janíček – rektor Vysokého učení technického v Brně
V letech 2003–2011 a 2012–2014 byl kvestorem MU, v letech 2011–2012 byl prorektorem pro ekonomiku MU a v období 2011–2015 byl členem Vědecké rady MU. Byl zodpovědný za řízení Programu rozvoje infrastruktury MU (2002–2011), tj. za rekonstrukce historických objektů MU ve městě Brně a zejména za výstavbu univerzitního kampusu (2004–2011). V minulosti také dlouhodobě spolupracoval s ESF MU, kde se spolupodílel na výuce několika předmětů z oblasti řízení ve veřejné správě. Je autorem několika prestižních textů a učebnic mj. ze sféry řízení kvality a vzdělávání a podnikové strategie a práva. V současnosti je rektorem VUT v Brně a spolupracuje s PrF MU při výuce oborů Podniková strategie a právo, řízení rizik a Projektový management při Katedře finančního práva a národního hospodářství PrF MU.
Jaromír Leichmann – proděkan pro rozvoj a kvalitu Přírodovědecké fakulty MU
Vystudoval PřF MU, v letech 2003–2005 byl předsedou fakultního akademického senátu, v letech 2007−2010 působil jako ředitel Ústavu geologických věd. Dvě funkční období (2010−2018) byl děkanem PřF MU. Tehdy pro fakultu získal velké investiční projekty do výzkumných infrastruktur, což nastartovalo značný růst publikačního výkonu, zviditelnění a zlepšení hodnocení PřF MU na výkonnostních žebříčcích. Od roku 2018 je proděkanem pro rozvoj a kvalitu. V této funkci úspěšně řídil koncepční změnu ve struktuře studijních programů, kterou umožnila nová akreditační pravidla po novele ZVŠ. Významně se zasloužil o koncepční rozvoj Ústavu geologických věd a celé PřF MU. Úspěšně přednáší, publikuje a věnuje se výzkumné práci. Spektrum jeho vědeckého zájmu je široké a sahá od klasické petrologie a luminiscenční mikroskopie přes geochemii až po geofyziku. V posledních letech se zaměřuje na vznik ložisek uranu a problematiku úložiště vyhořelého jaderného paliva. Je řešitelem mnoha národních a mezinárodních grantů.
Ivan Malý – docent Katedry veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty MU, bývalý děkan fakulty
Výrazně přispěl k rozvoji oboru Veřejná ekonomie. Jeho vědecká a pedagogická činnost vedla k výchově další generace akademiků, z nichž mnozí dosáhli profesorských pozic a úspěšně působí na renomovaných univerzitách. Zároveň se významně podílel na rozvoji univerzity i ESF v rámci svého působení na manažerských pozicích. Působil v roli děkana, prorektora i člena Vědecké rady MU. Jeho členství ve vědeckých radách jiných ekonomických fakult představuje významný přínos k reprezentaci univerzity v ČR. Spoluautorství řady článků v oblasti efektivity veřejné správy, ekonomiky zdravotnictví a hodnocení systému dlouhodobé péče podtrhuje jeho významný přínos k poznání v těchto klíčových oblastech. Neoddiskutovatelné jsou jeho zásluhy na rozvoji mezinárodní spolupráce s University of Rennes. V pozici garanta stál za rozvojem bilingvního navazujícího magisterského programu Veřejná správa, což je jeden z nejdéle fungujících double degree programů, které univerzita nabízí. Historie tohoto programu významně posiluje renomé MU.
Jiří Mayer – přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a Lékařské fakulty MU, bývalý děkan fakulty
Stál u projektu CEITEC od jeho vzniku a vedl program Molekulární medicína. V letech 2010–2018 byl děkanem LF MU. Zasloužil se o projekt Simulačního centra, modernizaci výuky, zkvalitnění PhD studia, zvýšení vědeckého výkonu fakulty a o hospodářskou stabilitu LF s velkým důrazem na zvýšení počtu zahraničních studentů samoplátců. Zasloužil se o převedení postgraduálního specializačního vzdělávání na lékařské fakulty signifikantním přínosem k vytvoření smlouvy mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a lékařskými fakultami. Při klinice založil Laboratoř molekulární biologie, která se stala základem významných mezinárodně viditelných vědeckých úspěchů pracoviště. Založil organizaci CELL (the Czech Leukemia Study Group for Life), nyní mezinárodně uznávanou vědeckou organizaci, která je zapojena do řady mezinárodních projektů, a od roku 2022 se spolupodílí na řešení evropského grantu. Byl a je členem řady prestižních odborných uskupení a společností a držitelem několika prestižních ocenění. Je jedním ze spoluautorů celosvětově mimořádně prestižních léčebných doporučení, tzv. European Leukemia Net, pro terapii chronické myeloidní leukémie.
Luděk Matyska – ředitel Centra CERIT-SC – CERIT SC Ústavu výpočetní techniky, profesor Katedry počítačových systémů a komunikací Fakulty informatiky MU
V letech 1998–2004 byl děkanem FI MU a v letech 2013–2022 působil na MU v pozici ředitele ÚVT, kde pracoval již od roku 1989. Hlavními oblastmi jeho zájmu byly logické programování, počítačové sítě, operační systém Unix, vysokorychlostní výpočty. V roce 1990 byl prvním, komu se na ÚVT podařilo sehnat PC i s matematickým koprocesorem. V roce 1994 získal pro univerzitu první superpočítač a založil Superpočítačové centrum Brno. Na FI MU spoluzaložil Laboratoř pokročilých síťových technologií Sitola, byl horlivým propagátorem videokonferencí, multimédií, nástrojů pro spolupráci. Od roku 2002 zavedl na FI MU více než deset nových semestrálních kurzů na témata počítačové sítě a jejich aplikace, architektura superpočítačů, high‑performance computing, principy zpracování a přenosu multimédií, net‑centric computing a další. Vedle přednášení se věnoval i organizační a řídicí akademické práci: byl členem univerzitních a fakultních akademických senátů, působil či působí ve vědeckých radách několika akademických institucí. V oblasti výzkumu vedl od roku 2000 celkem 18 vědeckých projektů na národní i evropské úrovni a publikoval řadu prací ve vědeckých časopisech.
Jiří Němec – docent Katedry sociální pedagogiky Pedagogické fakulty MU, bývalý děkan fakulty
Má výrazný podíl na etablování a propagaci oboru Sociální pedagogika v rozličných odborných, akademických i politických kruzích, a to nejen na půdě MU, ale napříč celou republikou. Na PdF MU se zasloužil o akreditaci studijního oboru a posléze programu Sociální pedagogika a volný čas, který propojuje sociální pedagogiku s pedagogikou volného času a vychovatelstvím. PdF MU je tak prvním a jediným místem v České republice, které má tento studijní program akreditován i v doktorském studiu. Během svého dlouholetého působení na MU byl a je aktivním členem akademické obce, třikrát zastával post proděkana PdF (v letech 2001–2004, 2004–2006 a 2006–2011), v letech 2011–2015 byl prorektorem MU pro záležitosti studujících a po dvě funkční období vedl PdF jako děkan (2015–2023). Má nemalé zásluhy na rekonstrukci a výstavbě mnoha nových prostor, které výrazně přispěly k modernizaci fakulty. Zasloužil se také o rekonstrukci hospodaření a celkovou reorganizaci fakulty. Fakulta se za dobu jeho vedení významně posunula i v růstu kvality v oblasti vzdělávání a dnes patří mezi nejlepší pedagogické fakulty v ČR.
Milan Pol – profesor Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty MU, bývalý děkan fakulty
Je předním českým odborníkem v oblasti pedagogiky. Významně se zasloužil o rozvoj pedagogiky na FF MU. Jeho vědecká práce má mezinárodní dopad, což je patrné jak z jeho publikační činnosti, tak z velkého množství prestižních mezinárodních grantů. V neposlední řadě je uznáním jeho mezinárodního významu čestný doktorát udělený 28. září 2023 Lotyšskou univerzitou v Rize. V roce 2000 se ujal řízení malého Ústavu pedagogických věd a za 14 let jeho vedení se z něj stalo excelentní pracoviště, které získává jak české granty GA ČR či TA ČR, tak granty mezinárodní (Horizon 2020, Erasmus, The Spencer Foundation). Milan Pol působil na úrovni fakulty nejprve jako proděkan pro přijímací řízení a rozvoj studijních programů, posléze jako proděkan pro vědu a doktorské studium na FF MU a v letech 2014–2022 jako děkan. Za jeho působení se fakulta zmodernizovala, etablovaly se nové studijní programy, významně se zvýšil počet úspěšných žadatelů o české vědecké granty a výzkumníci získali ty nejprestižnější vědecké granty (ERC,Horizon, EXPRO či MASH).
Naděžda Rozehnalová – vedoucí Oddělení mezinárodního práva soukromého, profesorka Katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty MU, bývalá děkanka fakulty
Jako děkanka PrF MU v letech 2007–2015 dosáhla řady úspěchů a podařilo se jí fakultu etablovat jako přední výzkumnou instituci ve středoevropském prostoru. V letech 2015–2019 působila ve funkci prorektorky pro záležitosti studentů. Je přední představitelkou oboru mezinárodního práva soukromého a obchodního v ČR. V oblasti vědeckovýzkumné se dlouhodobě věnuje mezinárodnímu právu soukromému, mezinárodnímu a vnitrostátnímu rozhodčímu řízení a nestátnímu právu v řízení před soudci a rozhodci. Za své působení vytvořila řadu stěžejních děl, která představují základní literaturu ve výuce i aplikační praxi. Svým akademickým i praktickým směřováním významně ovlivnila i oblast rozhodčího řízení. Je členkou řady významných organizací ovlivňujících směřování oboru. Působí jako členka hodnotících panelů projektů výzkumné oblasti (ČR, Polsko) a získala četná ocenění ze strany zahraniční vědecké komunity.
Antonín Slaný – profesor Katedry ekonomie Ekonomicko-správní fakulty MU, bývalý děkan fakulty
Výrazně se zasloužil o rozvoj ESF MU a MU. Zastával funkci prorektora MU v období 2004–2011 a děkana ESF MU v letech 1999–2004 a 2012–2020. Kromě působení ve vysokých fakultních a univerzitních funkcích se výrazně zasloužil o rozvoj oboru Hospodářská politika. V tomto oboru vychoval celou řadu doktorandů, kteří dnes dále rozvíjejí obor na prestižních domácích i zahraničních institucích. Nadále vyučuje, vede diplomové práce a doktorské studenty. Ve své vědecko‑výzkumné a publikační činnosti se zaměřuje na problematiku hospodářské politiky, procesu transformace a na otázky konkurenceschopnosti ekonomiky. Zabývá se také otázkami řízení a financování vysokých škol. Je hlavním řešitelem nebo spoluřešitelem řady grantů. Byl a je členem oborových rad i edičních rad odborných časopisů. Je dlouholetým předsedou fakultní vědecké rady. Antonín Slaný je uznávanou akademickou osobností, která se svou činností výrazně zasloužila o šíření dobrého jména fakulty a univerzity.
Jan Slovák - profesor Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty MU, bývalý děkan fakulty
Výrazná vědecká osobnost, která významně přispěla k rozvoji MU a české vědy. Jan Slovák přišel na PřF MU v roce 1992. Jeho oblast výzkumu je diferenciální geometrie a geometrická analýza. V poslední době se věnuje i aplikacím diferenciální geometrie v medicinském zobrazování a teorii řízení. Je autorem a spoluautorem významných monografií a článků. Od svého nástupu na MU Jan Slovák prokazoval své organizační a řídící schopnosti. Nejprve to byla implementace projektu Tempus na katedře, pak funkce proděkana FI MU a děkana PřF MU. Jako prorektor MU pro strategii a rozvoj v letech 2004–2005 významně přispěl k realizaci výstavby kampusu v Bohunicích. Poté vedl Centrum pro transfer technologií MU a v letech 2015–2023 byl ředitelem Ústavu matematiky a statistiky PřF. Ve funkci ředitele úspěšně realizoval internacionalizaci ústavu. Dlouhodobě působí ve vědeckých radách PřF MU, univerzity a FI MU.
Univerzita Rennes – člen aliance EDUC
S MU spolupracuje přes 20 let. Obě univerzity jsou také členy aliance EDUC. Francouzská univerzita společné cíle s MU posunula dále a v roce 2022 uzavřela s MU smlouvu týkající se dvou společných studijních programů, takzvaných double degrees. Jejich absolventi získávají diplomy z obou univerzit. Oba navazující magisterské programy jsou otevřeny mezi ESF MU a University of Rennes 1 a celkově nabídnou prostor pro studium až 60 zájemcům. Programy jsou otevřené jak pro studenty českých studijních programů, tak pro zahraniční studenty – univerzity totiž program otevřely ve více jazykových mutacích, kde spojovacím prvkem je studium v anglickém jazyce. Otevřeny jsou česko‑francouzský program Veřejná správa (Administration publique) i jeho nově akreditované anglicko‑francouzské mutace Public administration (Administration publique). Absolventi programu budou pracovat na významných pozicích v rámci českých i francouzských firem a organizací, včetně Evropské komise a jiných evropských institucí. Otevírání společných studijních programů je pro MU velkou prioritou.
Jiří Vorlíček – profesor Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a Lékařské fakulty MU, bývalý děkan fakulty
Vystudoval LF MU a poté nastoupil do dnešního Masarykova onkologického ústavu v Brně (MOÚ). Během 45 let však působil na několika dalších místech. V roce 1973 přešel na II. interní kliniku Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a později se stal přednostou Interní hematoonkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno, kterou vedl v letech 1989–2010. V letech 1997–2003 byl děkanem LF MU v Brně a v letech 2003–2008 se podílel na jejím vedení jako proděkan. V době jeho řízení došlo na LF MU mimo jiné ke generální opravě tehdejší budovy lékařské fakulty, důležité jsou však především jeho aktivity při výstavbě univerzitního kampusu v Brně. Jako první u nás přišel v 90. letech s pojmem paliativní medicína a za stejnojmennou učebnici byl mnohokrát oceněn. V roce 2007 byl prezidentem republiky oceněn medailí Za zásluhy o stát v oblasti vědy. V letech 2008–2014 byl ředitelem MOÚ. Přednáší a je autorem mnoha odborných publikací, učebnic a článků nejen z oboru hematologie a onkologie.
Jan Žaloudík – profesor Kliniky operační onkologie FN Brno a Lékařské fakulty MU, bývalý děkan fakulty
Byl děkanem LF MU v letech 2003–2010, kdy se zasadil o vybudování univerzitního kampusu. Zasloužil se o vznik nových výukových a klinických pracovišť, zejména však Kliniky komplexní onkologické péče, Kliniky radiační onkologie a Kliniky operační onkologie v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ), a začlenění ústavu do akademického svazku významných výukových, výzkumných a klinických pracovišť MU. Na celostátní úrovni pomohl vzniku a fungování nadstavbového atestačního oboru onkochirurgie; vzniku Národního onkologického programu s instalací komplexních onkologických center a onkopreventivních programů s datovým zajištěním a vzniku Agentury zdravotnického výzkumu. Na mezinárodní úrovni přispěl k pevnému začlenění Masarykova onkologického ústavu a jeho klinik LF MU do svazku Organizace evropských onkologických ústavů a k další účasti MOÚ v evropských programech boje se zhoubnými nádory. Významná je také jeho snaha o podporu europrojektů koordinovaných z MU a MOÚ.
Velká zlatá medaile MU
Pavel Rychetský – bývalý soudce a předseda Ústavního soudu České republiky, významný český politik, signatář Charty 77
Bývalý dlouholetý (2003–2023) soudce a předseda Ústavního soudu České republiky, významný český politik a výrazná tvář českého veřejného života. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Později se stal signatářem Charty 77, publikoval v samizdatu i exilových časopisech. V lednu 1990 byl jmenován generálním prokurátorem České socialistické republiky (od března 1990 České republiky). V témže roce byl jmenován místopředsedou federální československé vlády Mariána Čalfy. Od listopadu 1996 do jmenování místopředsedou vlády ČR v roce 1998 zastával funkci předsedy Ústavně právního výboru Senátu Parlamentu ČR, byl členem
Mandátového a imunitního výboru a Organizačního výboru, ale také vykonával advokátní praxi a přednášel politologii na pražské VŠE. Do roku 2003 působil ve vládách České republiky Miloše Zemana a Vladimíra Špidly. Z pozice člena vlády předložil řadu ústavních zákonů. V letech 1996 až 2003 byl také senátorem. Je držitelem řady vyznamenání a ocenění doma i v zahraničí. V roce 2005 obdržel francouzský Řád čestné legie, v roce 2021 mu bylo uděleno slovenské státní vyznamenání Řád bílého dvojkříže III. třídy za mimořádné zásluhy o rozvoj vztahů mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, zejména v oblasti práva a ústavního soudnictví. V roce 2023 mu za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky udělil Řád bílého lva, občanské skupiny I. třídy, český prezident Petr Pavel. Udělení Velké zlaté medaile Masarykovy univerzity je navrhováno rektorem MU jako ocenění jeho zásluh o demokracii, lidstvo a vzdělanost.
