Masarykovy univerzity se spojili v projektu, který prostuduje začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol. Inkluzí na základních školách se budou zabývat výzkumné týmy z pedagogické, filozofické a lékařské fakulty, kromě speciální pedagogiky tak rozšíří pohled na inkluzi žáků také o školský management, psychologii, sociologii a medicínu.
Odborníci ze tří fakultProblematika inkluze se bude takto komplexně zkoumat v českém prostředí vůbec poprvé. Díky tomu se lépe prozkoumají faktory ovlivňující jednotlivé aktéry inkluzivního vzdělávání, mezi něž patří nejen žáci a jejich rodiče, učitelé nebo vedoucí pracovníci škol, ale také odborníci ze zdravotnictví, psychologického poradenství a další.
„Jejich činnost je ovlivněna zdravotními, osobnostními a odbornými předpoklady, ale také veřejným míněním o procesu inkluze na školách,“ uvedla garantka projektu Marie Vítková. „Velmi jsme proto ocenili možnost získat příspěvek na mezioborový výzkum, protože v běžném grantovém systému podobné možnosti nejsou. Granty jsou vždy zaměřeny jednooborově,“ poznamenala Vítková. Na tříletou spolupráci dostaly týmy 4,4 milionu korun v rámci nového Programu podpory výzkumu Masarykovy univerzity.
Výsledkem projektu bude jednak společná publikace Inkluze ve školách jako interdisciplinární problém, několik monografických publikací například o didaktice, problematice sociální inkluze osob s mentálním postižením či o problematice narušených komunikačních schopností, a také odborné články.
Už letos vyjde kniha o inkluzivní didaktice zaměřená na žáky základních škol se speciálními vzdělávacími potřebami. „Spolupracovat na ní budou odborníci ze všech tří fakult. Pedagogové například umí vymezit okruhy žáků, mezi něž patří žáci s poruchami učení, se zrakovým postižením nebo žáci s narušenou komunikační schopností či s epilepsií. Lékař zase pomůže se stanovením klinických obrazů nemocí a poruch, které se u žáků na základních školách vyskytují. Důležité jsou samozřejmě psychologické otázky ve výchově těchto žáků a také strategie, které pro jejich vzdělávání potřebují znát učitelé,“ nastínila některé z řešených otázek Vítková.
Podobně týmy zpracují také problematiku žáků s těžkým zdravotním postižením. V sociální oblasti se pak pomocí empirické studie výzkumníci zaměří na popis aktérů inkluze.
Stejně jako v předcházejícím výzkumu pedagogické fakulty, který se zaměřil na inkluzivní vzdělávání, budou i nyní odborníci spolupracovat s vybranými brněnskými školami. „Právě na základních školách, a především na druhém stupni, jsou totiž problémy se začleňováním žáků s různými zdravotními či psychickými poruchami největší,“ dodala Vítková.