Věda a výzkum

Prof. Ing. Ivo Serba, CSc. stál u kolébky dvou významných oborů informatiky v Československu – modelování dynamických systémů na počítačích a počítačové grafiky. Je autorem řady odborných publikací a expertiz a získal také mnohá ocenění z akademické komunity i z průmyslu. V posledních letech zarputile buduje most mezi světem matematiky a světem umění – na fakultě informatiky proto také už v roce 1999 vytvořil předmět výtvarná informatika. Jako výtvarník amatér je členem brněnského TT klubu (sdružení výtvarných umělců a teoretiků) a Unie výtvarných umělců ČR a na svém kontě má několik společných i samostatných výstav.

Letos je tomu už 150 let, kdy byly svět vědy a tehdejší společnost seznámeny s myšlenkami Charlese Darwina, který ve své knize O původu druhů propojil principy postupného vývoje s teorií přírodního výběru. Aby uctili toto výročí, ale také aktualizovali Darwinův odkaz, sjeli se vědci nejrůznějšího zaměření v listopadu do Kanady, kde se pod záštitou University of Toronto konala světová konference nazvaná 150 Years After Origin. Za Česko přispěli do programu i vědci z Masarykovy univerzity.

S Českou republikou teď udržuje kontakt hlavně prostřednictvím svého blogu. Absolventka Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Hana Brixi totiž doma mnoho času netráví. Žena, která pracuje pro Světovou banku, je momentálně ředitelkou pro ekonomický a sociální rozvoj ve fondu UNICEF a pomáhá reformovat zdravotnictví v Číně. Působí i jako poradkyně pro Světovou zdravotnickou organizaci ve věcech rozvoje zdravotnických systémů, a ač by se to vzhledem k politické situaci v Číně nemuselo zdát, spolupráci s její vládou hodnotí spíš kladně: „Vzhledem k tomu, že Čína investuje mnoho veřejných prostředků do odstranění chudoby a zlepšení sociální i ekonomické situace v zemi, dobrá rada nebo inovativní řešení se často rychle stanou politikou pro celou zemi,“ říká.

Seriál: Evropské projekty na MU Každý už o tom někdy četl v novinách nebo slyšel v televizi: „Stavba nemůže pokračovat, protože se na místě provádí archeologický průzkum, a znovu se může začít, až bádání skončí.“

Předčasné volby se měly v České republice uskutečnit už v říjnu, voliči se ale k urnám dostanou až v řádném termínu před letními prázdninami. Příčinou bylo rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil ústavní zákon týkající se zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Na základě čeho soud rozhodoval a měl k tomu vůbec kompetenci? I takové otázky se řešily na mezinárodní konferenci Dny práva, která se konala v listopadu na Právnické fakultě.

Prof. MUDr. Marta Munzarová, CSc., je jednou ze zakladatelských osobností české lékařské etiky. K té ji přivedla coby lékařku působící v Masarykově onkologickém ústavu dilemata, se kterými se sama potýkala ve své praxi. Práva pacientů, otázky lidské důstojnosti a hodnoty lidského života – to jsou témata, která dovedou přinutit Martu Munzarovou zapáleně debatovat celé hodiny. Přikládá jim totiž naprosto zásadní význam pro další vývoj lidské společnosti.

Profesor Antonín Přidal je výraznou osobností české literární a rozhlasové scény, držitelem mnoha ocenění za překlady a také velkým znalcem Shakespeara. Na Masarykově univerzitě vystudoval hispanistiku a anglistiku. Totalitní doba mu ale nepřála a mnoho jeho prací museli podepisovat jiní. I přesto má za sebou dlouhou řadu úspěšných překladů. „Nikdy jsem nepřekládal knihu, která by mě nechytila a nedržela až do konce svým tématem, způsobem vyprávění, jazykem,“ ohlíží se dnes Přidal.

Seriál: Zajímavá fyzika Málokdo si uvědomuje, kolik věcí, situací a jevů kolem nás je spojeno s tzv. povrchovým napětím. S jeho projevy se setkáváme téměř na každém kroku. Než se na některé z nich podíváme, nejprve si stručně vysvětleme, jak povrchové napětí vzniká.

SERIÁL: Evropské projekty na MU Od začátku tohoto semestru existuje na Masarykově univerzitě Mendelovo centrum pro vzdělávání v biomedicíně, bioinformatice a biologii. Jde o mezifakultní projekt Lékařské a Přírodovědecké fakulty. Jeho cílem je najít ve vybraných oborech studenty, které věda baví a chtějí se například aplikované buněčné biologii, kmenovým buňkám, proteinovému inženýrství nebo bioinformatice věnovat hlouběji.

Profesor Dušan Šlosar je jednou z nejvýraznějších osobností české lingvistiky posledního půl století, ale také člověkem, který sehrál klíčovou roli v prvních dnech sametové revoluce v Brně.

Seriál: Zajímavá fyzika S pozoruhodnými fyzikálními jevy se setkáváme doslova na každém kroku. S přibývajícím věkem nás jen většinou přestávají fascinovat. I tak ale člověka občas napadne položit si zdánlivě banální otázky, jako proč vržou dveře nebo co drží mýdlové bubliny pohromadě. Seriál Zajímavá fyzika, který tímto číslem začínáme, se bude snažit některé z takových dotazů zodpovědět a ukázat, že fyzika má blízký vztah ke každodennímu životu a může obohatit nás pohled na svět.