Katedra ruského jazyka a literatury představila 28. února výstavu Memorial proti válce. Na vernisáži vystoupila samotná autorka kreseb, ruská výtvarnice ilustrátorka Lilja Matvejeva z Krasnojarska, která na výstavě pracuje poslední dva roky. Dlouhodobě spolupracuje s organizacemi jako Memorial, Polské kulturní středisko v Moskvě nebo Transparency International. Její umělecké práce zachycují různé formy protiválečných protestů v Rusku – od demonstrací až po historické analogie.
Vernisáží výstavy provázela také vedoucí katedry ruského jazyka a literatury Anastasija Sokolova. „Tuto výstavu pořádáme na půdě pedagogické fakulty, kde dokážeme otevřeně mluvit o jakýchkoliv situacích,“ připomněla Sokolova. Na začátku výstavy zazněla píseň Svoboda od ruské rockové kapely DDT, která byla složena v roce 1997 pro tehdy nově připravovaný hudební pořad Svět číslo nula. Tato skladba ale nikdy nezazněla na centrálních televizních kanálech, protože do koncepce pořadu nezapadla. Píseň zahrála studentka Eliška Varmužová.
Úvodní slovo na vernisáži měla také proděkanka fakulty Helena Vaďurová. „V sobotu jsme si připomínali druhé výročí ruské anexe. Dva roky, po které se Ukrajinci statečně a za cenu obrovských obětí brání ruské agresi. Válka však pro mnohé z nich začala už před deseti lety, a to anexí Krymu. A ještě déle se statečné Rusky a stateční Rusové přímo v Rusku proti despotickému režimu Vladimira Putina staví. Přeji nám všem, abychom vedle pocitu beznaděje, který se v určitou chvíli musí do našich myslí vetřít, zažili také pocit naděje, že zlo, které Putinova vláda způsobuje, můžeme překonat. Že ani oni nedokázali zlomit odhodlání lidí bojovat za svobodu a budoucnost nejen svou, ale také naši.“
Na vernisáž se přijela podívat Irina Ostrovskaja, správkyně archivu ruského Memorialu, který byl v roce 2022 oceněn Nobelovou cenou za mír. Uvedla, že doufá, že Lilja Matvejeva bude mít jednou tuto svou výstavu na Rudém náměstí v Moskvě.
Na výstavě jsou představené práce, které vznikly bezprostředně v souvislosti s vypuknutím války na Ukrajině. Úplně první dílo pro Memorial nakreslila Lilja v době, kdy začala likvidace dvou zastřešujících organizací Memorialu (Lidskoprávní centra Memorial a Mezinárodního memorialu). V té době byla Lilja ještě v Rusku. Na výstavě si mohou lidé prohlédnout plakát, který odkazuje k soudním procesům proti Memorialu. Pomocí QR kódu si lze poslechnout například i podcast, který nese název „Protest jednotlivce“. Lidskoprávní aktivista a jeden ze spolupředsedů Memorialu Oleg Orlov v něm hovoří o svých střetech se sovětskou mocí, o své obavě ze zatčení a o důvodech, které ho přiměly k tomu, aby tiskl a vyvěšoval po nocích letáky. „Je zde reflektován život obyčejných lidí, ilustrované deníky z druhé světové války. Cílem je ukázat, že válka byla vždy hrozná a měla vliv na jednotlivce. Jsou zde analogie, které využívají písemnou i vizuální dokumentaci (fotografické materiály) ze 40. let 20. století a snaží se je zasadit i do této doby,“ doplňuje autorka Lilja Matvejeva. Dále také hovořila o tom, jak její spolupracovníci chodí v Rusku protestovat a kvůli tomu jsou různými způsoby perzekuováni a nezřídka odsouzeni k trestu odnětí svobody.
S tím souvisí jeden z projektů Memorialu s názvem „Psaní dopisů politickým vězňům“, v jehož rámci jsou pořádány pravidelné workshopy. Dopisy, které představují velice významnou morální podporu, vězňům připomínají, že jejich činy nebo pouhé vyslovení vlastního názoru nezůstaly bez odezvy, nebyly zbytečné a v nastalé situaci nejsou sami. Anna Agapova z Ústavu slavistiky pozvala všechny přítomné na workshop psaní dopisů politickým vězňům v Rusku, který se uskuteční ve čtvrtek 7. března od 16 hodin v místnosti A31.
Lilja Matvejeva svá díla maluje tužkou, pak je skenuje a někdy využívá pro své kresby tablet. Dříve jejím tématem byla hlavně láska. Nyní ve své tvorbě zpracovává a reflektuje emoce vyvolané válkou a aktuální situací s vědomím reciprocity, že tvorba umělce dokáže přenášet i vzbuzovat city a zároveň zhmotnit a zviditelnit skutečné dění a problémy. Ne všechny texty, které jsou na výstavě v jejích dílech k vidění, jsou přeložené. Podle zástupkyně Memorialu Česká republika a Gulag.cz Alexandry Skorvid mají díla český kontext, ale kvůli množství písma na originálních kresbách je text v češtině úspornější, aby se zachoval styl umělkyně.
V dotazech po vernisáži se také dostalo na Olega Orlova, který byl 27. února 2024 odsouzen. Teď jde vědomě po stopách Navalného a chce se stát novým symbolem. Vybral si cestu protestovat, říkat to, co si myslí v Rusku, a tak může mít vliv na Rusy žijící v Rusku, kteří neodešli. Mluvilo se také například o tom, proč je v Rusku tak velká pasivita mezi ruským obyvatelstvem. „Obecně protestuje inteligence, proto v Rusku nemá kdo protestovat. Většina lidí, kteří by v Rusku potencionálně protestovali, totiž už odešli. Mnozí, kteří zůstali, mlčí, ale nesouhlasí,“ odpověděla Irina Ostrovskaja z ruského Memorialu.
Na výstavě samozřejmě nechyběli ani studenti Katedry ruského jazyka a literatury. „Výstava byla kulturně obohacující a silná,“ uvedla studentka Anna. Její spolužák Honza dodal: „Je důležité si tyto věci připomínat a jsme rádi, že jsme u toho mohli být.“
Výstava potrvá do 20. dubna a je zdarma přístupná veřejnosti. Bližší informace najdete v události Memorial proti válce.
Autorka článku je studentkou fakulty sociálních studií a členkou studentské redakce Magazínu M.
