Student

Když se řekne Španělsko, většina lidí si představí býčí zápasy, flamenco nebo tapas. Já jsem se ale vydala na Erasmus do Katalánska, kde se tančí sardana, národním zvířetem je osel a demonstrace proti králi a za osamostatnění od Španělska jsou téměř na denním pořádku.

Že se nikdy nechcete vzdát bezstarostného vysokoškolského života? Špatná zpráva. Jednou vám nezbude nic jiného, než svoji almu mater opustit a postavit se na vlastní nohy. Na následujících řádcích najdete pár tipů, jak neupadnout hned při prvním kroku.

Připravit vzorek vody bez toxických rozpouštědel, ale aby přitom bylo možné rozpoznat i velmi nepatrné množství škodlivých látek, které mají vliv například na chování ryb – to dokáže metoda reverzní osmózy, na které pracuje Barbora Jarošová, doktorandka na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Za projekt optimalizace této metody pro laboratorní podmínky získala cenu ministerstva životního prostředí.

Naučit se na zkoušky, co nejdřív je udělat a sbohem Brno, moře a pláž volá. Tak nějak má následující týdny nalinkované spousta studentů. Denisa Witoszová z přírodovědecké fakulty mezi ně ale rozhodně nepatří. Místo na jih zamíří na sever a místo tepla si užije pořádné zimy. Začátkem července totiž letí už podruhé sbírat data pro klimatologický výzkum na Špicberky.

Fakulta informatiky přivítala 19. května už pojedenácté nadšence studentských filmů. Ti mohli na filmovém festivalu zhlédnout výsledek dvousemestrálního úsilí studentů, kteří pracovali na svých dílech v rámci předmětů Základy filmové řeči a Produkce audiovizuálního díla nabízených laboratoří LEMMA, a to kompletně – od námětů až po produkci. V letošním ročníku se na horní pozice probojovaly hned dvě animace - videoklip Don´t stay outside a komedie Mrkvička.

Psaní seminárek, diplomek a dizertaček patří mezi běžnou náplň studentského života, i když ve tvrdé konkurenci jiných radostí to zřejmě není ta úplně nejoblíbenější činnost. Některým dělá problém vymyslet pořádné téma, což jiný sice zvládne levou zadní, zápasí ale pro změnu s tím, jak dostat své nápady na papír. To stejné trápení ale všichni prožívají u hledání odborných zdrojů. Často přitom netuší, že spoustu práce může usnadnit Portál elektronických zdrojů MU.

Protože mám ráda mezinárodní prostředí a Erasmus jsem spáchala hned ve druháku, rozhodla jsem se zkusit štěstí v programu Centra zahraničních studií nazvaném Stipendia na partnerských univerzitách v zámoří. Když exotika, tak exotika, říkala jsem si, když jsem mezi všemi možnými místy, kde má Masarykova univerzita smlouvu, zakroužkovala Hongkong. Teď už mám za sebou tři měsíce z půlročního studijního pobytu a mohu zhodnotit, že pro ty, co chtějí zažít změnu o 180 stupňů, je Hongkong tím správným místem… Ale všechno popořádku.

Co chcete dělat, až dostudujete? Pokud chcete být svým vlastním pánem a ekologie vám není cizí, je tu právě pro vás EkoInkubátor, společný vzdělávací projekt ekonomicko-správní fakulty, fakulty sociálních studií a Nadace Partnerství a Ekologického právního servisu.

Když už člověk začne, obvykle vydrží i déle. A i kdyby ne, začít je vždy základ.

Student si takhle sedne k seminární práci, ale ještě než otevře textový editor, tak ho napadne, že nemá nějak zvlášť uklizeno a v nepořádku přece nebude pracovat. Vlastně i okno pozbylo veškerý svůj lesk, a když už je v tom, proč to sklo taky nevzít hadrem. Až z toho všeho dostane hlad a zrovna má chuť na něco časově náročnějšího než špagety s kečupem.

Původně to byla jen taková školní hra na praxi, kterou zažil snad každý student. Něco se vymyslí a sepíše v seminární práci nebo případové studii. V ideálním případě přijde odměna v podobě zeleného políčka v informačním systému a papíry s projektem skončí založené mezi jinými studijními materiály.

Zkusil si život v Polsku či Slovinsku. Aktuálně bydlí většinu roku v České republice, protože studuje mezinárodní vztahy a evropská studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, ale mohl žít i jinde. „Když jsem dostal stipendium, mohl jsem si vybrat, jestli jít na vysokou školu do Česka nebo do Spojených států. V Brně jsem proto, že už jsem přece jen měl zkušenost s životem ve střední Evropě,“ vysvětluje Jasmin Hasič, jenž ovšem nepochází ani z jednoho ze zmíněných států.

Bylo to v létě 2006, kdy se student politologie a hospodářské politiky a mezinárodních vztahů Michal Žižlavský vlastně náhodou dostal na projekt Evropské unie do Rakouska. Tato náhoda ho však ovlivnila natolik, že společně s několika kamarády založil Evropské centrum mládeže Břeclav, které dnes pomáhá mladým lidem, aby na unijní akce do zahraničí vyjeli také.