Život v bezejmenném městě říše středu, kde leží div světa
Pamatuju si vyprávění o Kanaďance, pro kterou byl kulturní šok po příjezdu do Česka tak silný, že tady nevydržela ani týden a obrátila se čelem vzad. Protože moje povaha je nastavená spíš tak, že jsem spokojenější, když se spálím o horký hrnec a sám zjistím, že není radno na něj sahat, než abych dal na radu zkušenějších a držel se od něho dál, tohle povídání mě neodradilo, ale naopak prohloubilo moji zvědavost. Hrnců, ve kterých se vaří docela jiná kaše než u nás, je po světě dost a dost. Já jsem si nakonec vybral rovnou ten nejlidnatější.
