Aktuality z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Projekt na vybudování centra vědecké excelence CEITEC (Středoevropský technologický institut) v Brně dostal od Evropské komise zelenou. CEITEC se tak stal prvním schváleným projektem centra vědecké excelence v Česku. Příjemcem dotace ve výši 5,2 miliardy korun z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace evropských strukturálních fondů je Masarykova univerzita, která projekt předložila spolu s Vysokým učením technickým v Brně a dalšími institucemi. Centrum se zaměří na výzkum a vývoj v biomedicíně a pokročilých materiálech a technologiích.

Špičkové centrum pro výuku a výzkum v oblasti experimentální, systematické a ekologické biologie vznikne za peníze z evropských fondů v kampusu Masarykovy univerzity. Projekt na vybudování centra, který se ucházel o finanční podporu z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, již schválilo ministerstvo školství. V rámci čtvrté prioritní osy, určené na dobudování chybějící infrastruktury, jde o jeden z největších projektů v ČR. Jeho celková výše činí 961 milionů korun. Realizace projektu odstartovala začátkem června.

/z projevu na Dies academicus/ Pro svoji přednášku jsem si vybral trochu provokující název „Kdo zná matematiku?“. Nechci ale provokovat. Rád bych jen v lehce kritické poloze zmínil, po jak svérázných a na okolní společnosti málo závislých cestách matematika kráčí, často bez valného přímého vlivu nás jednotlivých matematiků. A také chci uvést do této širší souvislosti moji vlastní oceněnou práci.

Evropská populace stárne – podle statistik se v České republice počet lidí starších 65 let do roku 2050 více než zdvojnásobí. Stárnutí a nemoci, které jsou s ním spojeny, s sebou nepřinášejí jen obrovskou zátěž pro systém zdravotní péče, ale také pokles kvality života, ztrátu sociálních kontaktů, ekonomické a další problémy.

Připravit vzorek vody bez toxických rozpouštědel, ale aby přitom bylo možné rozpoznat i velmi nepatrné množství škodlivých látek, které mají vliv například na chování ryb – to dokáže metoda reverzní osmózy, na které pracuje Barbora Jarošová, doktorandka na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Za projekt optimalizace této metody pro laboratorní podmínky získala cenu ministerstva životního prostředí.

Naučit se na zkoušky, co nejdřív je udělat a sbohem Brno, moře a pláž volá. Tak nějak má následující týdny nalinkované spousta studentů. Denisa Witoszová z přírodovědecké fakulty mezi ně ale rozhodně nepatří. Místo na jih zamíří na sever a místo tepla si užije pořádné zimy. Začátkem července totiž letí už podruhé sbírat data pro klimatologický výzkum na Špicberky.

Šachový turnaj o přeborníka Masarykovy univerzity v šachu, který se uskutečnil v rámci oslav Dies academicus na ekonomicko-správní fakultě vyhrál po devíti kolech Vojtěch Zwardoň z přírodovědecké fakulty. Získal 7,5 bodu z 9 možných. Turnaje se zúčastnilo celkem 34 studentů a zaměstnanců univerzity.

V červnu 2009 protestovali aktivisté Greenpeace proti plánované rekonstrukci prunéřovské uhelné elektrárny. Oxid uhličitý zabíjí, převážně v rozvojových zemích, více než 60 lidí ročně z jednoho gigawattu uhelné elektrárny, tvrdí aktivisté. Jestliže tedy v roce 1978 Rakousko nespustilo téměř hotovou jadernou elektrárnu Zwentendorf a posléze ji nahradilo uhelnou, následkem této demokratické volby by dle Greenpeace dodnes zemřelo 1 500 lidí.

Zemětřesení, která způsobila požár v jaderné elektrárně Onagawa a selhání chladicího systému v elektrárně Fukušima v severovýchodním Japonsku, oživila ve světě debatu o jaderné energetice. V řadě zemí a mezi nimi i v sousedním Německu to vedlo k odklonu politických představitelů od tohoto typu zdroje elektřiny. V Česku naproti tomu podle průzkumů veřejného mínění jadernou energii podporuje kolem 70 procent obyvatel. Měli by i Češi v kontextu havárie uvažovat o změnách?

Letošní expedici označují za velmi úspěšnou Z Antarktidy zpátky do České republiky se v polovině března vrátil jedenáctičlenný výzkumný tým, který dva měsíce bádal na univerzitní stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse. Podle vedoucího výpravy Miloše Bartáka z přírodovědecké fakulty šlo o velmi úspěšnou sezonu.

Jiří Matoušek byl renesanční osobností, která v sobě spojovala široký vědecký záběr a nespornou odbornost s kulturním rozhledem a hlubokou lidskostí. Vážený svými kolegy a milovaný svými studenty, odešel náhle uprostřed své práce dne 12. dubna 2011, týden po svých 81. narozeninách.

O své vědecké práci s nadsázkou říká, že to je jako dívat se klíčovou dírkou do minulosti. Michal Horsák, odborný asistent z Ústavu biologie a zoologie Přírodovědecké fakulty MU, který přednášel i na konferenci Zoologické dny, totiž zkoumá měkkýše. Ty, které stále najdeme v přírodě, i ty, kteří dávno uhynuli, a v usazených sedimentech po nich zůstaly jen vápenité schránky. Právě díky nim se dá leccos zjistit například o době, v níž daný organismus žil. Může být vzdálená i několik tisíc let. „Schránky se ale zdaleka neukládají všude, potřebují speciální podmínky. Dokážeme tak popsat jen místa, kde je najdeme, proto to přirovnání ke klíčové dírce. Máme omezený výhled,“ vysvětluje Horsák.